Jiránek: Kolem čínských investic se u nás dělá velký humbuk. Pro Peking jsme trpaslíček

Nahrávám video

Návštěva prezidenta Miloše Zemana v Číně přinesla příslib dalších miliardových investic do Česka. Místopředseda hospodářského sněmovního výboru Martin Jiránek (Piráti) však v Interview ČT24 připomínal, že už v minulých letech zněla při návštěvě velká čísla, ale realita byla jiná. I nyní je tak spíš skeptický. Číňané podle něj u nás víc neinvestují jednoduše proto, že pro ně představujeme trpaslíčka ve středu Evropy.

„V minulých letech se velká část investic týkala pouze různých nemovitostí, akvizic bez přidané hodnoty vytvoření pracovního místa nebo přinesení vědeckého výzkumu. Co bylo teď slíbeno, tedy 23 miliard během dvou let, je číslo průměrné vzhledem k investicím, co tady byly v minulých letech. Není to žádný bombastický nárůst,“ poznamenal Jiránek.

České firmy podepsaly na česko-čínském hospodářském fóru v Pekingu téměř desítku dohod a memorand o spolupráci v těžbě, potravinářství či v oblasti sportovních potřeb. Jiránek je ovšem ohledně naplnění memorand skeptický: „Až to bude, tak budu rád. Každý povedený obchod, ať už u nás, nebo u nich, je pozitivní,“ dodal. Za dobrý směr považuje, pokud se dojednávají už konkrétní byznysové smlouvy.

Obecně se nicméně podle místopředsedy hospodářského výboru dělá v Česku kolem čínských investic politický humbuk. „To, že u nás Čína neinvestuje, je tím, že jsme pro ně trpaslíček ve středu Evropy. Součet všech našich obyvatel je půlka největších čínských měst. Primárně teď investice míří do Afriky, kde nakupují nerostná bohatství a vliv na ně. To je pro ně prioritní, protože vědí, že nerosty, speciálně ty, které jsou spojené s elektromobilitou, jsou budoucnost. Ty v Česku nemáme, maximálně že by koupili Krušné hory a lithium,“ uvedl.

Podle Jiránka jen mobily a routery dovezené z Číny převyšují celý náš export

Pro Peking je tak podle Jiránka efektivnější v Česku prodávat za stovky miliard korun zboží. „Celkově se toho v Číně vyrábí ohromné množství, zpravidla levněji než u nás. Uvedu příklad, jenom mobily a routery se v loňském roce dovezly do České republiky za 90 miliard. A celkový vývoz z České republiky byl 56 miliard,“ přiblížil.

Negativní vyznění obchodní bilance se pak podle pirátského poslance nepodaří zvrátit tím, že by Česko víc prodávalo do Číny. „To spíš tím, že bychom začali Čechy mentálně učit více nakupovat české a evropské zboží. Je to těžké, ale věřím, že tohle by byla cesta,“ řekl.

I čeští podnikatelé mají podle Jiránka mnohdy pragmatické důvody, proč se čínskému trhu raději vyhnou. „Říkali mi, že do Číny raději nejdou, protože mají hodně specifické vědecké výrobky, které aby jim je tam dovolili prodávat, tak je musí nahlásit, všechno představit a ukázat, jak jsou vyrobené,“ popsal.

„Pro firmy je lepší nevytvořit si v Číně konkurenta, který ukradne patent, a radši prodávat trochu méně, než aby je konkurent za pět let levnější výrobou zlikvidoval,“ doplnil Jiránek.

Právě podmínky vzájemného obchodu a investic mezi EU a Čínou byly hlavními tématy nedávného summitu v Bruselu. Čínský premiér Li Kche-čchiang na setkání sliboval, že Peking nebude nutit zahraniční firmy sdílet při podnikání v Číně citlivé technologické informace.

Západní země si totiž dlouhou dobu stěžují, že jejich firmy jsou v rámci podmínek pro podnikání v Číně tlačeny k poskytování technologických informací čínským partnerům ve společných podnicích či regulátorům. „Obě strany souhlasí, že by nemělo docházet k žádným nuceným přesunům technologií,“ píše se ve společném prohlášení zveřejněném po skončení summitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 6 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 20 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled