Prezident Miloš Zeman není spokojený s úrovní čínských investic v Česku a očekává jejich zvyšování. Řekl to v rozhovoru pro čínskou televizi CCTV. Absenci velkých firem považuje za skvrnu na vzájemné spolupráci. Mluvit o tom bude na své páté návštěvě Číny. Jaroslav Hanák, který vede Svaz průmyslu a dopravy, s ním souhlasí. V rozhovoru pro středeční pořad Události, komentáře uvedl, že očekával, že Čína bude investovat v Česku hlavně do moderních věcí, jako nanotechnologií, biotechnologií, IT – jenže to se zatím nepovedlo. Dalším hostem pořadu byl Rush Doshi z Centra pro novou americkou bezpečnost. Rozhovor vedl Jakub Železný.
Myslel jsem, že obvykle jste létával s prezidentem Zemanem do Číny. Proč jste neletěl?
Jaroslav Hanák: Doba je jiná. Létal jsem prvních pět let. Teď za odměnu létá Hospodářská komora a Vladimír Dlouhý.
Říkáte to s troškou lítosti v hlase, malinko mi to tak připadá.
Jaroslav Hanák: Doba je taková. Nechme, jak to je.
Dobře, tak tu lítost tam cítím. Prezident Zeman se před touto návštěvou Číny vyjádřil na své poměry ne úplně obvykle kriticky směrem k výši čínských investic v Česku. Má pravdu?
Jaroslav Hanák: Má naprosto pravdu. Když jsme byli na těch prvních cestách čtyři pět let zpátky, tak když jsme se vraceli, byl samozřejmě velký optimismus. Nejdříve řeknu, co se z toho naplnilo, a to jsou letecká spojení. Dneska máme čtyři letecká spojení, devět linek týdně létá a pro turismus a státní rozpočet je to velmi dobrá zpráva. Co se týče ale investic, tak to moc dobrá zpráva není.
Pan prezident ale podle vás necítí nebo nemůže on se cítit trošku oklamán, protože velmi plédoval pro čínskou přítomnost v Česku, stal se jejím velmi viditelným, velmi vlivným zastáncem, navzdory svým kritikům. Zdá se, že těch peněz je opravdu výrazně méně. Tak možná i on je ve zvláštní pozici teď trošku.
Jaroslav Hanák: Tak pro něj je to hodně nepříjemné. Já jsem zvědav, o čem bude hovořit s hlavou Čínské lidové republiky. Ten slib byl někde kolem 200 miliard. Já jsem si schválně nechal vytáhnout, co je pravda. Pravdou je, že Čína investovala v České republice zatím 23 miliard a CzechInvest udělal do roku 2017 asi 18 projektů za 5,6 miliardy, a to je všechno.
Já, když jsem tam byl na těch prvních cestách s panem prezidentem, tak jsem očekával, že Čína bude investovat v naší zemi hlavně do moderních věcí, do nanotechnologie, biotechnologie, IT, to měl být přece hlavní zájem, ale to se nepovedlo.
Prezident je v Číně i na summitu projektu Nová Hedvábná stezka. Jak vy ho vnímáte, ten projekt? Je to významná realita nebo může to být významná realita, nebo je to jenom marketingová značka?
Jaroslav Hanák: Marketingová značka bych neřekl. Je to určitá šance pro dopravu z Číny do Evropy. Je to velká šance. Já jsem dokonce byl u toho prvního vlaku, který tam kdysi odjížděl. Takže šance to je, ale pro mě důležitější jsou investice naše v Číně, náš export do Číny, anebo naopak samozřejmě investice Číny tady a radši menší export z Číny sem.
Hostem je teď i Rush Doshi z Centra pro novou americkou bezpečnost. Centrum, které reprezentujete, vydalo zprávu o tom, že Nová Hedvábná stezka, tedy to, co je také nazýváno jeden pás, jedna cesta; představuje pro země, které do toho budou nějak zapojeny, řadu rizik. Mluvíte o ztrátě kontroly v těch zemích, mluvíte o neprůhlednosti, o možné korupci. Z čeho plynou tyto vaše závěry?
Rush Doshi: Závěry jsou založeny na vyhodnocení deseti projektů. Možná to nejsou ty nejslavnější projekty, ale jsou to projekty, kterým se věnovala pozornost, více pozornosti než v případě jiných projektů.
V té vaší zprávě se říká: „Primárním přizpůsobením politiky pásu a cesty bude jeho rostoucí zaměření na digitální oblast.“ Jak tohle můžete dopředu tvrdit s takovou jistotou?
Rush Doshi: My jsme si jisti, že to se děje bez ohledu na to, co se bude dít na summitu. Digitální Hedvábná cesta je realitou. Sítě 5G, podmořské kabely, měkká infrastruktura, technologie jsou součástí tohoto projektu, softwarové komponenty. To mohou být aplikace umělé inteligence, zvláštní rozpoznávání, anebo také cenzura. Na tom zakládáme své závěry.
Český prezident Miloš Zeman, pane Hanáku, zopakoval, že by Česko mělo být víc zapojeno do Nové Hedvábné stezky. Měl jsem pocit z toho, když jsme se o ní před chviličkou bavili, že jste vůči ní trošku skeptický. Tak i ve světle třeba toho, co říká pan Doshi, je to něco, čeho bychom se měli spíš obávat nebo nasměrovat nebo směřovat tu energii mezi Českem a Čínou trošku někam jinam?
Jaroslav Hanák: To, co říká pan kolega, to je jenom jedna oblast. Já jsem mluvil o oblasti, která se týká logistiky, železniční dopravy a přepravy z Číny, Mongolska a jiných zemí do Evropy. To je ta sestava 1+16, a to si myslím z hlediska obchodního bylo pro nás v té první fázi zajímavé. Něco jiného je digitální svět, něco jiného jsou sítě, něco jiného samozřejmě bude možná na tomto summitu, já tam nejsem, takže nevím přesně ten program, ale my dva jsme se bavili o tom začátku, té logisticko-dopravní části.
Tak pojďme teď k těm současným asi nejpalčivějším a nejviditelnějším otázkám, protože, pane Doshi, i u nás před časem rozpoutal vášnivé debaty případ Huawei. Český úřad pro kybernetickou bezpečnost varoval před technologiemi této značky, označil je za bezpečnostní hrozbu. Je právě tohle ono zaměření na digitální oblast, o které jsme mluvili před chvílí?
Rush Doshi: Ano, je to jedna z těch digitálních oblastí. Huawei je důležitá společnost, 5G sítě budou ovlivňovat ekonomiky, včetně české ekonomiky, a technologie 5G je skutečně drahá, nákladná a bude to první příležitost, jediná příležitost, kterou budou mít mnohé země. A jsou zde další společnosti, jako je Nokia nebo Ericsson, není to jenom záležitost Huawei.
Na druhou stranu ale o Huawei se mluvilo i v souvislosti s tím, že skrze její technologie možná Čína vykonává nějakou činnost nepřátelskou vůči státům, kde tyhle technologie se používají. Jsou politici, včetně českého prezidenta Zemana, kteří se proti té zprávě ohradili a tvrdí, že je to jenom konkurenční boj. Co si o tom myslíte?
Rush Doshi: Je to velice zajímavý bod. Myslím si, že otázka 5G sítí není pouze otázkou USA, Číny. USA není ani lídrem v oblasti 5G. Je to Evropa, Jižní Korea. A otázka není, kdo má nejlepší technologie nebo zdali je to mezi USA a Čínou. Je to otázka, komu věříte, když někdo má takovýto dohled nad ekonomikou. Huawei se zodpovídá čínské komunistické straně a evropské společnosti musí respektovat právní stát. A když se jim nelíbí to, co jim je zadáno, tak se mohou obrátit na soudy, a to je podle mě ten nejdůležitější rozdíl mezi 5G v Číně a v dalších zemích.
Dobře, ale pořád je tady na stole otázka, proč bychom měli věřit třeba těm obavám, že skrze tuhle firmu a její výrobky opravdu hrozí nějaké riziko v oblasti bezpečnosti, anebo to řeknu přímo, v oblasti špionáže.
Rush Doshi: Je to úžasná otázka a myslím si, že odpověď je dvojaká. Telekomunikace je vždycky politická záležitost. Za prvé, technologie radiotelegrafie, tak Britové, Němci se vždycky přeli o tom, kdo má nad tím dohled. A za druhé, Čína není zemí, kde vládne právo. Je zde možnost vás odsoudit, když se obrátíte na ústavní soud. To je základní rozdíl v lidských právech. I když se nebavíme o konkrétních důvodech, proč může být Huawei problematická, je to ten systém, který je problematický.
Pane Hanáku, je správné podle vás, že se český prezident firmy Huawei zastal? On už tehdy naznačoval, že podle něj se jedná o pouhý konkurenční boj, kritizoval český úřad pro kybernetickou bezpečnost. Teď zopakoval, že si právě tuhle firmu dokáže představit jako tu, která by měla přinést do Česka ty kýžené investice, těch víc peněz z Číny. Co si o tom myslíte?
Jaroslav Hanák: Tak za prvé, prezident je jeden z mála z nás, který má přesné informace od zpravodajských služeb, takže on musí vědět, co říká. Ty já nemám a nikdo z nás tady asi ne, možná pan kolega vypadá, že je má. Ale já bych měl upozornit, že samozřejmě je to konkurenční boj o digitální budoucnost. 5G sítě jsou fantastická věc pro budoucnost, nikdo se bez nich neobejdeme. A za druhé i v dalších zprávách v 19 hodin bylo, že Velká Británie i to varování Spojených států tak vážně moc nebere a Německo to také zas tak úplně vážně nebere. Takže je vidět, že v tom podtextu je vidět určitý konkurenční boj.
No, tak představa, že by se český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, tedy NÚKIB, zapojil do konkurenčního boje ve prospěch nějaké jiné firmy? Nevím. Já neříkám, že ne, ale neumím si to představit.
Jaroslav Hanák: Také nemáme ani jeden z nás dostatečné informace.
Existuje, pánové, podle vás nějaký opravdu vyvážený model toho, jak by se měla malá nebo řekněme středně velká země chovat ke komunistické velmoci typu Číny? Velmoci, která je určitě mimořádně zajímavou příležitostí pro byznys, na druhou stranu její fungování zcela odporuje principům zakotveným i v české a americké legislativě v oblasti lidských práv a svobod.
Rush Doshi: Děkuji. Myslím si, že odpověď je komplikovaná. Musíme spolupracovat. Otázka je, zda Čína chce, aby evropské státy spolupracovaly, nebo chce spolupracovat s USA. Když budeme spolupracovat, asi dosáhneme lépe ekonomických cílů, politických cílů a můžeme dosáhnout prosperity. Otázka ohledně Huawei, tak to není pouze otázka konkurenčního boje, jedná se o evropské společnosti, které musí vést tu cestu, nikoliv ty americké.
Jaroslav Hanák: Já jenom chci říct, že spolupracovat určitě musíme. Samozřejmě jsme ve velmi nevýhodné poloze, desetimilionový národ proti národu, který má miliardu 200–300 milionů lidí. Obchod z jedné miliardy, co vyvezem, tak dovezeme za 10 miliard, možná i spotřební zboží a jiné věci, které nepatří mezi nejkvalitnější, ale obchodovat se musí. V obchodě by měla být rovná práva tak, jak mají být rovná práva i lidská.
