Banky vábí na nízké úroky u hypoték. Nemovitostí je však málo a zdražují

Průměrná úroková sazba hypoték v březnu klesla na 2,9 procenta z únorových 2,99 procenta. Je to největší meziměsíční propad od března roku 2015. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Od té doby vesměs rostla. Nižší sazby přilákaly v březnu do bank více klientů než v předchozích měsících.

V březnu bylo sjednáno 6664 hypotečních úvěrů, o 1703 více než v únoru. Objem hypoték činil 14,756 miliardy korun, což je o 3,875 miliardy více než v únoru. V meziročním srovnání však počty i objemy pokulhávají, loni v březnu totiž bylo sjednáno 9087 hypotečních úvěrů v objemu 19,247 miliardy korun.

„S březnovým poklesem průměrné sazby Hypoindexu souvisí také výrazné zvětšení rozdílu mezi sazbami jednotlivých bank. Zatímco některé pokračovaly ve zvyšování sazeb, jiné se rozhodly pro opak. Vyplatí se tak věnovat více pozornosti výběru banky, u které si sjednat úvěr,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl. 

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

„Optikou pětiletých i desetiletých fixací u úvěrů s dostatečným zajištěním není žádný důvod kývnout na nabídky bank, jejichž minimální sazby začínají trojkou,“ dodal.

Celkově byl ale začátek roku na hypotečním trhu horší. „Dobrý březnový výsledek je ve stínu celého prvního čtvrtletí, které bylo jedno z nejslabších. V meziročním srovnání činí propad objemu hypoték více než 30 procent,“ řekl hypoteční specialita ChytryHonza.cz Daniel Horňák. Během prvních třech měsíců bylo letos sjednáno jen přes 16 tisíc hypoték za celkem 36,6 miliardy korun.

Za poklesem úročení hypoték je podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy mimo jiné i vývoj na finančních trzích, když loni v říjnu začaly kvůli globálnímu vývoji klesat výnosy z českých dluhopisů. „Důvodem poklesu je hromadný úprk investorů z akcií do bezpečnějších dluhopisů. Níže tak zůstávají nejen sazby na tuzemských dluhopisech, ale také právě sazby na hypotékách v České republice,“ uvedl. Navíc k nižším sazbám banky podle něj podněcuje konkurenční boj o zákazníky, kteří jsou kvůli růstu cen nemovitostí a regulacím České národní banky stále méně ochotní si hypotéku vzít.

Sazby mohou ještě klesnout, ovšem ceny bydlení spíš zrychlují růst

Podle Horňáka může sazba v dalších měsících opět klesat. „Banky mají velké množství likvidity a pobídky v podobě akčních nabídek mohou pokračovat,“ míní Horňák.

Na začátku roku banky nastavily nižší úroky, takže zájem o nemovitosti vzrostl a růst cen opět zrychlil, upozornil ředitel realitní kanceláře Bidli Ondřej Mašín. Nejvíce to bylo patrné ve velkých městech a v okolí velkých aglomerací. Nemovitostí je na trhu stále málo a minimálně v tomto roce bude podle něj poptávka stále vyšší než nabídka.

Jednatel poradenské firmy Capek&Co Michal Čapek v kombinaci se snížením úrokových sazeb očekává poptávku po hypotékách srovnatelnou s obdobím loňského podzimu, kdy většina klientů chtěla stihnout ještě mírnější podmínky pro její schválení. Dnes podle něj pro klienty přestává být problém sehnat část vlastních zdrojů.

„Použijí úspory, pomůže rodina, v některých případech se ještě stále dá využít stavební spoření jako doplňkový úvěr. Tempo růstu cen nemovitosti se zklidnilo a koupě vlastního bydlení je stále výhodnější než rostoucí ceny nájmů,“ podotkl.

Zlepší se mladým dostupnost?

Zpřísněná pravidla pro hypotéky by se mohla v budoucnu zmírnit pro mladé do 36 let. Česká národní banka v té souvislosti chystá novelu zákona. Kdyby prošla, mladí by si bez problémů mohli sjednat hypotéku až na 100 procent hodnoty zástavy nemovitosti. A navíc by mohli na splátku dluhu vynaložit 50 procent ze svého měsíčního čistého příjmu, což je o pět procentních bodů více než teď.

„Je to chvályhodná snaha, jež má napravit dopady restriktivních kroků ČNB,“ uvedla ředitelka Central Group Michaela Tomášková. Zhoršení dostupnosti se projevuje hlavně u mladých. Podle dat společnosti byla u lidí do 35 let v posledních letech mezi kupujícími nových bytů čtvrtina. Letos jich je sotva pětina. Hypotéku z nich čerpalo v minulých letech 70 až 80 procent, dnes kolem 60 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 22 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...