Banky vábí na nízké úroky u hypoték. Nemovitostí je však málo a zdražují

Průměrná úroková sazba hypoték v březnu klesla na 2,9 procenta z únorových 2,99 procenta. Je to největší meziměsíční propad od března roku 2015. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Od té doby vesměs rostla. Nižší sazby přilákaly v březnu do bank více klientů než v předchozích měsících.

V březnu bylo sjednáno 6664 hypotečních úvěrů, o 1703 více než v únoru. Objem hypoték činil 14,756 miliardy korun, což je o 3,875 miliardy více než v únoru. V meziročním srovnání však počty i objemy pokulhávají, loni v březnu totiž bylo sjednáno 9087 hypotečních úvěrů v objemu 19,247 miliardy korun.

„S březnovým poklesem průměrné sazby Hypoindexu souvisí také výrazné zvětšení rozdílu mezi sazbami jednotlivých bank. Zatímco některé pokračovaly ve zvyšování sazeb, jiné se rozhodly pro opak. Vyplatí se tak věnovat více pozornosti výběru banky, u které si sjednat úvěr,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl. 

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

„Optikou pětiletých i desetiletých fixací u úvěrů s dostatečným zajištěním není žádný důvod kývnout na nabídky bank, jejichž minimální sazby začínají trojkou,“ dodal.

Celkově byl ale začátek roku na hypotečním trhu horší. „Dobrý březnový výsledek je ve stínu celého prvního čtvrtletí, které bylo jedno z nejslabších. V meziročním srovnání činí propad objemu hypoték více než 30 procent,“ řekl hypoteční specialita ChytryHonza.cz Daniel Horňák. Během prvních třech měsíců bylo letos sjednáno jen přes 16 tisíc hypoték za celkem 36,6 miliardy korun.

Za poklesem úročení hypoték je podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy mimo jiné i vývoj na finančních trzích, když loni v říjnu začaly kvůli globálnímu vývoji klesat výnosy z českých dluhopisů. „Důvodem poklesu je hromadný úprk investorů z akcií do bezpečnějších dluhopisů. Níže tak zůstávají nejen sazby na tuzemských dluhopisech, ale také právě sazby na hypotékách v České republice,“ uvedl. Navíc k nižším sazbám banky podle něj podněcuje konkurenční boj o zákazníky, kteří jsou kvůli růstu cen nemovitostí a regulacím České národní banky stále méně ochotní si hypotéku vzít.

Sazby mohou ještě klesnout, ovšem ceny bydlení spíš zrychlují růst

Podle Horňáka může sazba v dalších měsících opět klesat. „Banky mají velké množství likvidity a pobídky v podobě akčních nabídek mohou pokračovat,“ míní Horňák.

Na začátku roku banky nastavily nižší úroky, takže zájem o nemovitosti vzrostl a růst cen opět zrychlil, upozornil ředitel realitní kanceláře Bidli Ondřej Mašín. Nejvíce to bylo patrné ve velkých městech a v okolí velkých aglomerací. Nemovitostí je na trhu stále málo a minimálně v tomto roce bude podle něj poptávka stále vyšší než nabídka.

Jednatel poradenské firmy Capek&Co Michal Čapek v kombinaci se snížením úrokových sazeb očekává poptávku po hypotékách srovnatelnou s obdobím loňského podzimu, kdy většina klientů chtěla stihnout ještě mírnější podmínky pro její schválení. Dnes podle něj pro klienty přestává být problém sehnat část vlastních zdrojů.

„Použijí úspory, pomůže rodina, v některých případech se ještě stále dá využít stavební spoření jako doplňkový úvěr. Tempo růstu cen nemovitosti se zklidnilo a koupě vlastního bydlení je stále výhodnější než rostoucí ceny nájmů,“ podotkl.

Zlepší se mladým dostupnost?

Zpřísněná pravidla pro hypotéky by se mohla v budoucnu zmírnit pro mladé do 36 let. Česká národní banka v té souvislosti chystá novelu zákona. Kdyby prošla, mladí by si bez problémů mohli sjednat hypotéku až na 100 procent hodnoty zástavy nemovitosti. A navíc by mohli na splátku dluhu vynaložit 50 procent ze svého měsíčního čistého příjmu, což je o pět procentních bodů více než teď.

„Je to chvályhodná snaha, jež má napravit dopady restriktivních kroků ČNB,“ uvedla ředitelka Central Group Michaela Tomášková. Zhoršení dostupnosti se projevuje hlavně u mladých. Podle dat společnosti byla u lidí do 35 let v posledních letech mezi kupujícími nových bytů čtvrtina. Letos jich je sotva pětina. Hypotéku z nich čerpalo v minulých letech 70 až 80 procent, dnes kolem 60 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...