Kyjev – Rusko úplně odstřihlo Ukrajinu od dodávek zemního plynu, uvedl to ukrajinský ministr pro energetiku Jurij Prodan. Krok následoval jen krátce po tom, co Kyjevu vypršela lhůta na splacení dluhu ve výši několika miliard dolarů. Moskva je přitom podle premiéra Medvěděva otevřená dalšímu jednání, ale až po tom, co protistrana úplně vyrovná své závazky. Ruský Gazprom navíc od Ukrajiny požaduje, aby od nynějška platil za dodávky plynu dopředu. Plynárenský monopol ujišťuje, že dodávky proudící dál za hranice Ukrajiny ohroženy nebudou.
Gazprom zavřel Kyjevu kohoutky s plynem
Gazprom žádal, aby Kyjev do dnešního rána splatil část svého dluhu - konkrétně 1,95 miliardy dolarů. To se však nestalo. "Musíme dnes oznámit, že dodávky plynu na Ukrajinu byly sníženy na nulu," prohlásil Prodan. Mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov ubezpečil, že dohodnuté objemy plynu potečou dál k evropským odběratelům přes Ukrajinu, která má podle něj za povinnost je nepřerušovat. Zároveň ale varoval Brusel, že komplikace nastat mohou.
Dvojí metr: Ukrajina by měla platit Gazpromu víc než třeba Česko
Ukrajinská vláda naopak váže splacení dlužných částek na snížení ceny za ruské exportní dodávky. Moskva nabízí částku 385 dolarů za tisíc krychlových metrů, Kyjev ale žádá větší slevu. Podle šéfa ukrajinské společnosti Naftogaz Andrije Koboleva má Ukrajina zásoby plynu v objemu skoro 14 miliard kubických metrů, což by mělo vystačit do prosince. Tudíž by vyjednávání mohla trvat ještě několik měsíců, říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Navíc je podle něj třeba zdůraznit, že i Česko platí nižší ceny za plyn, než by měl Kyjev. Rusko tak zneužívá výši ceny jako páku na Ukrajinu, říká Soukup. Zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška si přitom myslí, že to, co mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá, je regulérní válka. A celá situace je tak především politickou hrou. Také ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes prohlásil, že za neúspěchem rozhovorů je snaha Ruska Ukrajinu zničit.
Sobotka: Na výpadky dodávek jsme připraveni
„Naše země je připravena pro případ, že by ruský plyn, který je určen pro evropské odběratele, začal během tranzitu přes Ukrajinu z nějakého důvod mizet, že by se nedostal na Slovensko a dále do České republiky,“ prohlásil na okraj Evropského jaderného fóra v Bratislavě český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Připomněl, že Česko má v zásobnících plyn na zhruba tři měsíce a že je napojeno na alternativní trasy, kterými dokáže surovinu získávat. Předseda vlády rovněž ujistil, že Česká republika je v případě potřeby připravena pomoci Slovensku, které odebírá ruský plyn tranzitem přes Ukrajinu.
Mládek: Ukrajina část faktur uhradila a stále jedná. Jsem optimistou.
Strach o české dodávky plynu nemá ani ministr průmyslu Jan Mládek. Podle něj se Česko narozdíl od dřívější krize může spolehnout na severní trasu plynovodu Nordstream přes Baltské moře. ČR je navíc schopné část plynu v případě potřeby dodávat zpět na Slovensko. „Jsou nyní větší zásobníky, máme v tuto chvíli plyn na více než sto dní. Vidím tu situaci jako znepokojivou, ale nikoliv dramatickou. Ukrajina alespoň některé faktury zaplatila a probírá jednání. Já bych byl velký optimista,“ prohlásil ministr za ČSSD.
Podle eurokomisaře Günthera Oettingera by se další kolo vyjednávání o ceně mezi oběma zeměmi mělo konat v průběhu června. Navíc se podle něj Ukrajina zavázala respektovat tranzitní dodávky ruského plynu přes svoje území. Například Česko má podle Bartušky zajištěno dost plynu odjinud - třeba z Německa. Jenže problémy by zřejmě mělo Maďarsko a Bulharsko, dodává velvyslanec. Ukrajinou přesto dále protéká plyn, který je určen pro ostatní evropské země, vysvětluje analytik ENA Vladimír Štěpán.
„Česká republika je na podobnou situaci připravena, máme v zásobnících plynu zásobu na tři měsíce. V případě, že by transport plynu přes Ukrajinu nebyl možný, tak má Rusko možnost použít Nord Stream a dodávky zajistit jiným způsobem. V této chvíli není důvod k žádné panice,“ dodal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Sergej Kuprjanov, mluvčí Gazpromu
„Ode dneška Naftogaz dostává objem suroviny v zaplacených objemech, zaplaceno je nula.“
Naftogaz
Plyn má do Evropy proudit dál
Gazprom ovšem hodlá pokračovat v dodávkách smluvních objemů plynu pro evropské odběratele. Podle něj je Ukrajina povinna přeposílat surovinu, která protéká plynovody přes její území. Firma však varovala Brusel, že komplikace nastat mohou. Už dřívější spory mezi Ruskem a Ukrajinou před pěti a osmi lety vedly k omezení dodávek na západ Evropy.
Ruský plynárenský monopol nyní u arbitrážního soudu ve Stockholmu vymáhá na Ukrajině dluh 4,5 miliardy dolarů (91 miliard korun) za neuhrazené dodávky strategické ruské suroviny. Jenže také ukrajinský Naftogaz se podle svého dnešního prohlášení obrátil na stockholmský soud. U něj si nárokuje šest miliard dolarů přeplatků za plyn, který podle ní Gazprom předražil. Zároveň požaduje „spravedlivou a tržní cenu“.
Jednání o plynu na Ukrajině
Žádná ze stran zatím neustoupila; hrozící energetickou tíseň paralyzované Ukrajiny neodvrátilo ani jednání v noci na dnešek. Schůze probíhala za účasti šéfa ruského Gazpromu Alexeje Millera, ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka, ukrajinského ministra energetiky Jurije Prodana a eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera, který funguje jako prostředník. Setkání však skončilo bez hmatatelného výsledku.
Podle Evropské unie byla Ukrajina při dnešním jednání ochotná přistoupit na kompromis, Rusko však ze svých požadavků ustoupit nechtělo. Oettinger do Kyjeva přijel s návrhem, podle kterého by Ukrajina dnes zaplatila jednu miliardu dolarů a zbytek dluhů pak v šesti splátkách do konce roku. Co se týče ceny plynu, měl Kyjev platit za tisíc krychlových metrů v zimě 385 dolarů a v létě 300 dolarů nebo o něco málo více. Moskva takový návrh odmítla s tím, že trvá na zaplacení téměř dvou miliard dolarů a počítá s cenou plynu na 385 dolarech. Evropská komise je navzdory tomu přesvědčena, že dohoda je ještě možná.
Ruský ministr energetiky Alexandr Novak
„Ruská strana udělala vše, aby dosáhla kompromisu (…) Zdá se nám, že Ukrajina od počátků jednání jednala nekonstruktivně, v podstatě jsme neměli žádnou možnost hovořit o kompromisních řešeních.“
Oettinger dnes uvedl, že „se plánují další pozvánky na trojstranná jednání v červnu“. Podle jeho mluvčí byly v neděli „známky ochoty“ z ruské strany vrátit se k jednacímu stolu. „Neměli bychom vylučovat možnosti dialogu. Budeme připraveni pokračovat v rozhovorech, ale za podmínky, že bude zcela zaplacen dluh,“ podotkl ruský premiér Medvěděv.
Oettingerova mluvčí dnes připomněla, že bylo podepsáno memorandum umožňující od podzimu případné zpětné dodávky plynu na Ukrajinu ze Slovenska. „Přípravy pokračují, je však na zúčastněných firmách, aby se dohodly o objemech,“ poznamenala Bergerová. Cílem podle ní je možnost těchto dodávek až do asi osmi miliard kubických metrů ročně.
GALERIE
videogallery_451029