Evropská komise dala Googlu další pokutu. Za omezování konkurence žádá 1,5 miliardy eur

Americký internetový gigant Google dostal třetí pokutu od Evropské komise za zneužívání svého postavení na trhu. Firma má zaplatit 1,49 miliardy eur (zhruba 38,2 miliardy korun) kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou, oznámila Komise.

„Dnešní rozhodnutí je o tom, jak Google zneužíval dominantního postavení, aby zabránil internetovým stránkám používat jiné zprostředkovatele než platformu AdSense,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Stanovená pokuta odpovídá 1,29 procentu obratu Googlu v loňském roce.

„Všichni se shodneme na tom, že zdravé a prosperující trhy jsou v zájmu nás všech. V reakci na obavy Komise jsme v našich produktech už provedli celou řadu změn a během několika následujících měsíců budeme přinášet další aktualizace, které v Evropě ještě více zviditelní naše konkurenty,“ uvedl Google v reakci dnešní rozhodnutí Evropské komise.

Google podle Komise upevňoval své dominantní postavení na trhu s reklamou ve vyhledávačích a chránil se před konkurencí, když pro stránky využívající jeho službu AdSense ve smlouvě stanovil omezení bránící konkurentům umísťovat na těchto stránkách jejich reklamy. To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné.

Toto chování trvalo více než deset let a odpíralo dalším společnostem možnost konkurence na základě zásluh a inovací, dodala Vestagerová. Inzerenti a majitelé stránek tak měli menší výběr a zřejmě i museli platit vyšší ceny, které se nakonec promítly do cen konečným spotřebitelům.

Středeční pokuta Evropské komise ve výši 1,49 miliardy eur (38,2 miliardy Kč) je čtvrtou nejvyšší pokutou, kterou EK udělila jednotlivé firmě i celkově. Vůbec nejvyšší pokutu, 4,34 miliardy eur (111 miliard korun), dostal loni v červenci rovněž Google za zneužívání dominantní pozice operačního systému Android. V roce 2017 dostal Google od Komise pokutu 2,42 miliardy eur (62 miliard korun) za zvýhodňování své služby pro porovnávání obchodních nabídek. 

  • (řazeno podle výše pokuty po případném snížení soudem)
  • 4,34 miliardy eur - červenec 2018 - americkému internetovému gigantu Google za zneužití dominantního tržního postavení svého mobilního operačního systému Android. Podle EK Google od roku 2011 omezoval výrobce zařízení, která Android využívala. Google oznámil, že se odvolá.
  • 2,93 miliardy eur - červenec 2016 - společnostem MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
  • 2,42 miliardy eur - červen 2017 - společnosti Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňovala jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek. Google se odvolal.
  • 1,49 miliardy eur - březen 2019 - společnosti Google kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou.
  • 1,41 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
  • 1,31 miliardy eur - prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
  • 1,18 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
  • 1,06 miliardy eur - květen 2009 - americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.
  • 997 milionů eur - leden 2018 - americkému výrobci čipů Qualcomm za to, že platil svému klíčovému zákazníkovi, společnosti Apple, miliardy dolarů za to, aby nenakupoval u konkurence. 
  • 953,3 milionu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 9 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 20 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled