Evropská centrální banka (ECB) tento měsíc ukončí program nákupu dluhopisů, kterým již několik let podporuje inflaci a hospodářský růst v eurozóně. Banka to oznámila ve čtvrtek.
Evropská centrální banka přestane kupovat dluhopisy. Minimální sazby udrží nejméně do léta 2019
Své úrokové sazby podle očekávání ponechala ECB na rekordních minimech. Zopakovala, že sazby by na současných úrovních měly zůstat přinejmenším do léta příštího roku. Uvedla rovněž, že bude nadále reinvestovat peníze ze splácených dluhopisů.
ECB nákupy dluhopisů zahájila v březnu 2015. Od té doby na ně celkově vynaložila kolem 2,6 bilionu eur (67 bilionů Kč), což představuje zhruba 7600 eur (téměř 200 tisíc Kč) na jednoho obyvatele eurozóny, napsala agentura Reuters.
Od letošního října ECB snížila měsíční objem nákupů dluhopisů na 15 miliard eur (zhruba 388 miliard Kč) z předchozích 30 miliard eur. V dřívějších fázích programu přitom měsíční objem nákupů dosahoval až 80 miliard eur.
Základní úroková sazba ECB se v současnosti nachází na rekordním minimu nula procent.
„Z pohledu středoevropského regionu je podstatné, že i nadále platí scénář jen pozvolného zpřísňování měnové politiky v eurozóně,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
V tomto kontextu bude podle něho zejména polská centrální banka udržovat vizi stability svých úroků i v roce 2019, ve prospěch pozvolnějšího zpřísňování měnových podmínek vyznívá tato situace i pro ČNB a maďarskou centrální banku.
Dopad na jižní křídlo?
„Uvolněná měnová politika Evropské centrální banky umožňovala relativně levné financování vládních dluhů. V případě zpřísňování měnové politiky hrozí prudký růst nákladů na obsluhu dluhů, což může vyvolat dluhovou krizi v jižním křídle eurozóny,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Kvantitativní uvolňování pomohlo zmírnit následky světové hospodářské krize v eurozóně. Rovněž vedlo k růstu cen finančních aktiv. Některá finanční aktiva však dnes mohou být uměle nadhodnocená, což se může projevit ve vyšší proměnlivosti cen na trzích,“ dodal Křeček.
Podle něho byla za čtyři roky kvantitativního uvolňování nakoupena finanční aktiva za 2,6 bilionu eur, což podpořilo růst cen na burzách. Nenakupovala se však pouze evropská aktiva. Z ekonomických modelů je patrné, že podstatná část finančních toků směřovala k nákupům amerických akcií. Konec kvantitativního uvolňování by mohl mít negativní vliv na ceny akcií.
„Vzhledem k tomu, že se však neočekává zpřísňování měnové politiky v eurozóně skrze růst úrokových sazeb dříve než ve druhé polovině příštího roku, existuje časový prostor pro adaptaci na nové podmínky,“ doplnil.