Okamžité převody mezi účty přináší nová rizika, banky musí investovat do technologií, říká analytik

Okamžité platby mezi dvěma bankami, které ve středu prošly prvním testem, mají zjednodušit život lidem, protože se jim peníze objeví na účtu prakticky okamžitě. Na druhou stranu existují obavy, že právě rychlost povede k růstu podvodů. Podle Marka Žáčka, analytika společnosti Analytics Data Factory, která se stará o zjišťování finančních podvodů, obezřetné musí být jak banky, tak i jejich zákazníci.

Co se mění pro banky příchodem rychlejších plateb? 

Se zaváděním nových produktů přicházejí i nová rizika, kterým musí banky čelit. V tomto případě jde o kratší dobu na vyhodnocování rizikovosti transakcí. Doposud i některé expresní převody trvaly několik hodin, tím pádem měla banka více času na vyhodnocení transakce. Teď některé banky budou kvůli tomu muset více investovat do sofistikovanější real-time (v reálném čase - pozn. redakce) technologií, které dokáží posuzovat transakce v řádu desítek milisekund.

Jak se vůbec banky brání útokům podvodníků?

Na detekci podvodů mají banky tzv. fraudové detekční systémy (FDS), jejichž chod zajišťují počítače s ohromným výpočetním výkonem, aby zvládly všechny operace v řádech menších než jedna vteřina. Ověřují platby složitými algoritmy, v reálném čase neustále doplňují a aktualizují data a porovnávají řady parametrů. Hlavní úlohou FDS je detekce nestandardního či podvodného chování.

Můžete to upřesnit?

Jde v podstatě o robustní IT řešení, které v řádu milisekund vyhodnocuje stovky parametrů a proměnných veličin platby a porovnává je s různými databázemi nebo vzorci uživatelova chování podle transakční historie. Porovnává například lokalitu zadání transakce, dobu, obvyklou částku, prověřuje příjemce platby a další údaje při odesílání peněz. Takže třeba, pokud někdo uhradí kartou oběd v Praze a za hodinu přijde požadavek na platbu z Lisabonu, systém platbu označí za podezřelou a předá ji k prověření.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinkstock

A to teď může bankám uniknout?

Ano. Zejména u těch bank, které neinvestovaly nebo neinvestují do moderních řešení typu FDS, tam může být riziko větší a řada podvodníků toho může využít. Tím, že banka nedokáže velmi rychle vyhodnotit rizikovost transakce, může přehlédnout, že se jedná o podvodnou transakci a tato jí projde.

Jaký je mechanismus?

Obecně se snaží podvodníci zahltit systémy velkým množstvím zaslaných plateb z různých míst a počítačů. A všechny mají být zpracované hned, zatímco doteď na to měly banky čas, než transakce skutečně odejde do druhé banky (aktuálně některé banky provádějí všechny úhrady jen jednou denně, jiné několikrát za den – pozn. redakce)

Venku už systémy fungují. Pokud vím, banky u nás k tomu přistupují dobrovolně. Nemusely by. Je to trend?

Obecně lze říci, že ve využívání real-time technologií je Česko trochu pozadu za zahraničím. Postupně roste tlak klientů na kvalitu poskytovaných služeb, s tím souvisí i zrychlení převodu peněz mezi bankami.

Proč je Česko pozadu?

Problém nebyl na straně bank, ale spíš na straně ČNB, kde jejich systém CERTIS, tedy systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby, nefungoval 24 hodin denně, ale pouze do 16:00.

Co když skučně k podvodu dojde – dočkají se lidé peněz zpátky, kdyby šlo o „díru“ v zabezpečení bankovního systému?

Standardně jsou vklady pojištěny do limitu 100 tisíc eur pro jednoho vkladatele u jedné banky. Výše kompenzace však záleží na zjištěných skutečnostech, například do jaké míry si klient chránil svůj počítač či mobil, choval se obezřetně, a mohl tak škodě předejít. Rozhodně doporučuji podat trestní oznámení na policii. Šance na kompenzaci škod od banky se zvyšuje, pokud se zjistí, že se jednalo například o hromadný sofistikovaný útok na více klientů.

Co proti tomu banka dělá, aby k podvodům nedošlo? Říká se, že hackeři jsou vždy o krok napřed a řeší se to pak případ od případu, až když problém vznikne.

Okamžité platby plošně riziko kybernetických útoků nezvyšují. Většina bank už dnes nabízí speciální mobilní aplikace, které jsou díky několikastupňovému způsobu zabezpečení imunní vůči kybernetickým útokům i v případě, že platba proběhne v řádu vteřin. Riziko bude u těch bank, které do moderních technologií neinvestovaly.

Ilustrační foto
Zdroj: Pixabay

Kolik podvodů bankovní instituce řeší denně, kolik takových vyhodnocení probíhá? 

Statistiky podvodů a útoků na účty se z taktických důvodů nezveřejňují, tyto informace by mohli využít podvodníci, aby cíleně zaměřili útoky na konkrétní banku. Nejvíce informací o statistikách se lze dozvědět především od policie, která informuje veřejnost o zjištěných podvodech. 

Jak se nejčastěji podvodníci dostávají k penězům? Objevují se nové trendy?

Nejrozšířenějším podvodem je stále phishing, kdy se podvodníci snaží získat přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Používají k tomu e-maily, které se tváří jako zprávy od bank nebo platebních bran, ve kterých se pod záminkou kontroly snaží vylákat přístupové údaje a hesla k účtům. Podle policejních zdrojů byly v minulých měsících podvodným e-mailem osloveny až desítky tisíc klientů bank. Pokud se podvodníci zmocní údajů k účtu, mohou si z něho v klidu vybírat peníze.

Na prvním místě podvodná stránka, pod ní originál. Například logo je nepatrně jiné, trochu se liší i další prvky korporátní grafiky. Hlavním vodítkem pro laické odhalení je ale vždy URL a e-mailová adresa – ta je i  v tomto případě po rozkliknutí výrazně jiná, než je oficiální adresa PayPal.

Podvodná stránka PayPal
Zdroj: Analytics Data Factory
Originální stránka PayPal
Zdroj: Analytics Data Factory

Další typ podvodu se nazývá „falešný prezident“. To je e-mail, ve kterém se podvodníci vydávají za člena vedení firmy a přikazují svému podřízenému okamžitou zahraniční platbu. Například na konci roku 2017 bylo obesláno přibližně 200 firem, ze kterých třetina na podvod naletěla. Ze svých účtů firmy poslaly do zahraničí eura v hodnotě víc než 30 milionů korun.

Na co si může sám člověk, který peníze posílá, dát pozor?

Banky na svých stránkách zveřejňují pravidla pro bezpečné chování na internetu. Základem je držet se vlastní intuice, dodržovat bezpečnostní pokyny banky a přemýšlet. Například naučit se podobné věci včas rozeznávat a zamyslet se, proč zrovna mně přišel takový e-mail. Je nejvyšší čas přiznat si nepříjemnou pravdu: nikdo vám nikdy nenabídne například vstupenky zdarma.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...