Okamžité převody mezi účty přináší nová rizika, banky musí investovat do technologií, říká analytik

Okamžité platby mezi dvěma bankami, které ve středu prošly prvním testem, mají zjednodušit život lidem, protože se jim peníze objeví na účtu prakticky okamžitě. Na druhou stranu existují obavy, že právě rychlost povede k růstu podvodů. Podle Marka Žáčka, analytika společnosti Analytics Data Factory, která se stará o zjišťování finančních podvodů, obezřetné musí být jak banky, tak i jejich zákazníci.

Co se mění pro banky příchodem rychlejších plateb? 

Se zaváděním nových produktů přicházejí i nová rizika, kterým musí banky čelit. V tomto případě jde o kratší dobu na vyhodnocování rizikovosti transakcí. Doposud i některé expresní převody trvaly několik hodin, tím pádem měla banka více času na vyhodnocení transakce. Teď některé banky budou kvůli tomu muset více investovat do sofistikovanější real-time (v reálném čase - pozn. redakce) technologií, které dokáží posuzovat transakce v řádu desítek milisekund.

Jak se vůbec banky brání útokům podvodníků?

Na detekci podvodů mají banky tzv. fraudové detekční systémy (FDS), jejichž chod zajišťují počítače s ohromným výpočetním výkonem, aby zvládly všechny operace v řádech menších než jedna vteřina. Ověřují platby složitými algoritmy, v reálném čase neustále doplňují a aktualizují data a porovnávají řady parametrů. Hlavní úlohou FDS je detekce nestandardního či podvodného chování.

Můžete to upřesnit?

Jde v podstatě o robustní IT řešení, které v řádu milisekund vyhodnocuje stovky parametrů a proměnných veličin platby a porovnává je s různými databázemi nebo vzorci uživatelova chování podle transakční historie. Porovnává například lokalitu zadání transakce, dobu, obvyklou částku, prověřuje příjemce platby a další údaje při odesílání peněz. Takže třeba, pokud někdo uhradí kartou oběd v Praze a za hodinu přijde požadavek na platbu z Lisabonu, systém platbu označí za podezřelou a předá ji k prověření.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinkstock

A to teď může bankám uniknout?

Ano. Zejména u těch bank, které neinvestovaly nebo neinvestují do moderních řešení typu FDS, tam může být riziko větší a řada podvodníků toho může využít. Tím, že banka nedokáže velmi rychle vyhodnotit rizikovost transakce, může přehlédnout, že se jedná o podvodnou transakci a tato jí projde.

Jaký je mechanismus?

Obecně se snaží podvodníci zahltit systémy velkým množstvím zaslaných plateb z různých míst a počítačů. A všechny mají být zpracované hned, zatímco doteď na to měly banky čas, než transakce skutečně odejde do druhé banky (aktuálně některé banky provádějí všechny úhrady jen jednou denně, jiné několikrát za den – pozn. redakce)

Venku už systémy fungují. Pokud vím, banky u nás k tomu přistupují dobrovolně. Nemusely by. Je to trend?

Obecně lze říci, že ve využívání real-time technologií je Česko trochu pozadu za zahraničím. Postupně roste tlak klientů na kvalitu poskytovaných služeb, s tím souvisí i zrychlení převodu peněz mezi bankami.

Proč je Česko pozadu?

Problém nebyl na straně bank, ale spíš na straně ČNB, kde jejich systém CERTIS, tedy systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby, nefungoval 24 hodin denně, ale pouze do 16:00.

Co když skučně k podvodu dojde – dočkají se lidé peněz zpátky, kdyby šlo o „díru“ v zabezpečení bankovního systému?

Standardně jsou vklady pojištěny do limitu 100 tisíc eur pro jednoho vkladatele u jedné banky. Výše kompenzace však záleží na zjištěných skutečnostech, například do jaké míry si klient chránil svůj počítač či mobil, choval se obezřetně, a mohl tak škodě předejít. Rozhodně doporučuji podat trestní oznámení na policii. Šance na kompenzaci škod od banky se zvyšuje, pokud se zjistí, že se jednalo například o hromadný sofistikovaný útok na více klientů.

Co proti tomu banka dělá, aby k podvodům nedošlo? Říká se, že hackeři jsou vždy o krok napřed a řeší se to pak případ od případu, až když problém vznikne.

Okamžité platby plošně riziko kybernetických útoků nezvyšují. Většina bank už dnes nabízí speciální mobilní aplikace, které jsou díky několikastupňovému způsobu zabezpečení imunní vůči kybernetickým útokům i v případě, že platba proběhne v řádu vteřin. Riziko bude u těch bank, které do moderních technologií neinvestovaly.

Ilustrační foto
Zdroj: Pixabay

Kolik podvodů bankovní instituce řeší denně, kolik takových vyhodnocení probíhá? 

Statistiky podvodů a útoků na účty se z taktických důvodů nezveřejňují, tyto informace by mohli využít podvodníci, aby cíleně zaměřili útoky na konkrétní banku. Nejvíce informací o statistikách se lze dozvědět především od policie, která informuje veřejnost o zjištěných podvodech. 

Jak se nejčastěji podvodníci dostávají k penězům? Objevují se nové trendy?

Nejrozšířenějším podvodem je stále phishing, kdy se podvodníci snaží získat přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Používají k tomu e-maily, které se tváří jako zprávy od bank nebo platebních bran, ve kterých se pod záminkou kontroly snaží vylákat přístupové údaje a hesla k účtům. Podle policejních zdrojů byly v minulých měsících podvodným e-mailem osloveny až desítky tisíc klientů bank. Pokud se podvodníci zmocní údajů k účtu, mohou si z něho v klidu vybírat peníze.

Na prvním místě podvodná stránka, pod ní originál. Například logo je nepatrně jiné, trochu se liší i další prvky korporátní grafiky. Hlavním vodítkem pro laické odhalení je ale vždy URL a e-mailová adresa – ta je i  v tomto případě po rozkliknutí výrazně jiná, než je oficiální adresa PayPal.

Podvodná stránka PayPal
Zdroj: Analytics Data Factory
Originální stránka PayPal
Zdroj: Analytics Data Factory

Další typ podvodu se nazývá „falešný prezident“. To je e-mail, ve kterém se podvodníci vydávají za člena vedení firmy a přikazují svému podřízenému okamžitou zahraniční platbu. Například na konci roku 2017 bylo obesláno přibližně 200 firem, ze kterých třetina na podvod naletěla. Ze svých účtů firmy poslaly do zahraničí eura v hodnotě víc než 30 milionů korun.

Na co si může sám člověk, který peníze posílá, dát pozor?

Banky na svých stránkách zveřejňují pravidla pro bezpečné chování na internetu. Základem je držet se vlastní intuice, dodržovat bezpečnostní pokyny banky a přemýšlet. Například naučit se podobné věci včas rozeznávat a zamyslet se, proč zrovna mně přišel takový e-mail. Je nejvyšší čas přiznat si nepříjemnou pravdu: nikdo vám nikdy nenabídne například vstupenky zdarma.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 2 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 9 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...