Průmyslová výroba v Česku v září poprvé od března meziročně klesla, a to o 0,9 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Na poklesu měly největší podíl chemický a strojní průmysl. Stavebnictví v září naopak svůj meziroční růst zrychlilo, a to na 12,4 procenta. Dařilo se pozemnímu i inženýrskému stavitelství a postavilo se meziročně i více bytů. Přebytek zahraničního obchodu pak v září naopak klesl.
Průmyslová produkce v září meziročně sice poklesla o 0,9 procenta, svou roli v tom však sehrál menší počet pracovních dní; po očištění o tyto kalendářní vlivy dosáhl meziroční růst 2,5 procenta. „A to je dynamika, která jen mírně zaostává za letošním průměrným růstem ve výši tří procent,“ konstatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.
Na poklesu průmyslové výroby každopádně měly největší podíl chemická výroba a opravy a instalace strojů.
Domácí průmysl však začíná pociťovat i nižší poptávku ze zahraničí, upozorňují analytici. „Nepříznivý výsledek koresponduje s postupným stále méně přesvědčivým vyzněním předstihových ukazatelů za průmyslovou produkci, například těch plynoucích z pravidelných šetření mezi nákupními manažery ve zpracovatelském průmyslu. Tato šetření aktuálně signalizují nejhorší situaci v tuzemském průmyslu za poslední takřka dva roky,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Méně zakázek ze zahraničí
Letos v září v průmyslu také oproti loňsku klesla o 0,9 procenta hodnota nových zakázek. Nové zakázky tak zaostaly výrazněji za dosavadním meziročním růstem o 3,6 %.
„Nižší byly právě zakázky ze zahraničí. Celkově ale ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o 3,5 procenta, a tak nedostatek poptávky není prozatím největší problém českých průmyslníků. Ty kromě nedostatku pracovní síly trápí vyšší ceny vstupů, které částečně rostou vlivem vyšších cen vstupních surovin na mezinárodních trzích, velkou částí se v nich ale odráží také vyšší mzdy. Ty v září v průměru přidaly 5,5 procenta meziročně na 32 091 korun, “ konstatuje ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Nepříliš příznivě také vyznívá skutečnost, že nové zakázky pro výrobu automobilů poklesly o celých šest procent. Zvláště markantní je tento útlum v sousedním Německu, jehož ekonomika právě kvůli ztrátě dynamiky v automobilovém sektoru ve třetím čtvrtletí pouze stagnovala.
„Stahovala tak dolů ekonomiku celé eurozóny, jejíž růst citelně zaostal za očekáváním. A stahuje dolů také český průmysl, který je na dobré kondici německé automobilové výroby zásadním způsobem závislý,“ poukazuje Kovanda.
Dynamika tuzemského průmyslu tak podle analytiků dosáhla vrcholu koncem minulého roku a letos je patrné postupně zpomalování. A projevuje se na něm nejvíce právě zpomalování váhově nejvýznamnější výroby automobilů. Ta v letošním roce roste v průměru o pouhých 1,3 procenta, zatímco v předchozích čtyřech letech byla dynamika růstu dvouciferná.
„Z důvodu poklesu dynamiky automobilového sektoru a také z důvodu možné další eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou vykazují průmyslové podniky v Česku nejnižší míru optimismu ohledně rozvoje budoucí výroby za posledních více než pět let. Dalším ,strašákem‘ je pak riziko takzvaného brexitu na divoko, tedy bez dohody mezi Bruselem a Londýnem, který by trvaleji ochromil i tuzemský strojařský či automobilový průmysl,“ vysvětluje Kovanda. Podniky také trápí růst cen výrobních surovin a paliva.
Analytici tak očekávají, že průmysl letos poroste sotva polovičním tempem ve srovnání s loňskem. „Zatímco v roce 2017 tak průmyslová výroba zrychlila o 6,5 procenta, pro letošní rok očekáváme růst kolem tří procent,“ míní Seidler. Podle Kovandy to bude 2,5 procenta. Tým Raiffeisen Bank pak očekává růst ve výši čtyř procent.
Zároveň dosavadní letošní vývoj nových zakázek nenaznačuje, že by se situace měla v nejbližší době obrátit. „Růst tuzemské ekonomiky se tak v letošním a pravděpodobně i příštím roce posune od zpracovatelského sektoru ke službám,“ dodává Seidler.
Stavebnictví roste, i díky evropským penězům
Stavebnictví po dvou letech útlumu zažívá letos oživení – v září zrychlilo meziroční růst na 12,4 procenta po srpnovém nárůstu o 11,9 procenta. Dařilo se pozemnímu i inženýrskému stavitelství. Meziročně přibylo i bytů, které se začaly stavět, méně jich však bylo dokončeno, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně stavebnictví stouplo po vyloučení sezonních vlivů o 0,9 procenta.
Zářijová čísla potvrzují podle analytiků příznivý trend ve stavebnictví, které dle sezonně očištěných dat roste nejvýraznějším meziročním tempem od roku 2014. „Stavebnictví pomáhá čerpání prostředků z fondů EU, které zhusta míří zejména do inženýrského stavitelství, například na opravu silničních komunikací,“ říká Kovanda.
V současnosti čerpání prostředků z fondů EU postupně podle něho zrychluje a tak očekává, že právě evropské peníze letos tuzemskému stavebnictví významně pomohou. „Poroste solidním tempem 10,8 procenta,“ odhaduje Kovanda.
Na druhou stranu především ve velkých městech, jako je Praha, se bytů pořád nedostává. V hlavním městě se například letos během prvních devíti měsíců roku dokončilo celkem 3210 nových bytů v bytových domech.
„To může vypadat jako slušné číslo, ale v porovnání s loňským rokem je to o rovných pět set bytů méně. Většinou jde přitom o byty v projektech, jejichž stavba začala před více než rokem a půl. Zásadnější pro nejbližší budoucnost bytové výstavby proto bude druhý ukazatel, tedy zahájené byty. Tato statistika je však ještě tristnější,“ konstatuje generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
Podle ČSÚ se totiž v září začalo v Praze v bytových domech stavět pouhých 56 nových bytů. První poprázdninový měsíc tak navázal na bídnou statistiku z července, kdy stavební firmy zahájily stavbu rovných 20 bytů.
Podle Korce je tak naprosto zásadní odblokovat zamrznutý proces povolování nových staveb a umožnit developerům realizovat jejich projekty. „Připraveny jsou desítky tisíc nových bytů, jejich povolování se však bohužel vleče už dlouhé roky a stále nemá konce. Lék na vyšší dostupnost bydlení je přitom jednoduchý: konkurence více velkých projektů se stovkami bytů,“ upozorňuje Korec.
Zahraničnímu obchodu Česka nesvědčí hrozba divokého brexitu
Zahraniční obchod České republiky letos nebude tahounem ekonomiky jako v uplynulých letech. Přebytek zahraničního obchodu v září meziročně klesl o pět miliard na 13,7 miliardy korun a proti srpnu, po sezonním očištění, vývoz klesl o 1,3 procenta a dovoz o 1,4 procenta. „Trend vývoje ukazuje na stagnaci vývozu a pokles dovozu,“ uvedl ČSÚ.
Dle sezonně očištěných dat je tak letos v období od ledna do srpna slabší než za stejné období let 2016 a 2017. „Naposledy byl za dané období nižší v roce 2015,“ upozorňuje Kovanda. A dodává, že z dlouhodobého hlediska je výkon stále slušný, ztráta dynamiky je ovšem zřejmá. Bilanci negativně ovlivnil obchod s dopravními prostředky, ropou a zemním plynem.
„Pokud by korunu neoslabovala hrozba obchodních válek, silný dolar a turbulence na rozvíjejících se trzích, byl by výkon zahraničního obchodu Česka ještě slabší. Kromě posílení koruny pod její hodnotu z dob intervence České národní banky z let 2013 až 2017 nesvědčí českému zahraničnímu obchodu ani útlum a nasycování západoevropského trhu s automobily a hrozba divokého brexitu bez dohody,“ vysvětluje Kovanda.
Británie je jedním z klíčových obchodních partnerů Česka. Od ledna do září tam však směřovalo z ČR citelně méně zboží. K poklesu došlo ještě ve vývozu na Slovensko, avšak tam se nejedná podle Kovandy o tak znatelný propad.
Bilance obchodu se v září zhoršila u ostatních dopravních prostředků a zařízení meziročně o 3,2 miliardy korun. U ropy a zemního plynu se prohloubil schodek o 2,5 miliardy korun kvůli rostoucím cenám surovin. Přebytek se snížil u strojů a zařízení a motorových vozidel. Příznivý vliv měl zejména meziročně nižší deficit obchodu se základními kovy.
Zahraniční obchod se státy Evropské unie skončil v září přebytkem 62,9 miliardy korun, který byl meziročně o 6,6 miliardy vyšší. Schodek obchodu se státy mimo EU se zvětšil o 11,8 miliardy na 48,1 miliardy korun.
„Očekáváme, že celková bilance zahraničního obchodu tento rok dosáhne 120 miliard korun. V roce následujícím by měla dále poklesnout na 80 miliard kvůli slábnoucí zahraniční poptávce a silnější koruně,“ odhaduje analytik Raiffeisen bank František Táborský.
