Minimální mzda na Slovensku stoupne. V Česku zatím růst není jasný

V Česku se vládní ANO a ČSSD zatím nedohodly na výši růstu minimální mzdy, která v současnosti činí 12 200 korun měsíčně. Na Slovensku už vláda rozhodla. Od ledna tam minimální mzda stoupne o 8,3 % na 520 eur (13 410 korun) z letošních 480 eur (12 380 korun) měsíčně.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Jaroslav Ožana

Úprava nejnižšího výdělku, který dosáhne zhruba poloviny předpokládané hodnoty průměrné mzdy, má obecně přispět ke zvyšování platů na Slovensku v době pokračujícího ekonomického růstu a nedostatku kvalifikované pracovní síly. Novou hodnotu minimální mzdy navrhlo ministerstvo sociálních věcí poté, co se na jejím zvýšení neshodli zástupci odborů a firem. Slovenské odbory požadovaly razantní zvýšení nejnižšího výdělku až na 635 eur (16 380 korun).

Průměrný plat na Slovensku, který zaostává za vyspělými zeměmi západní Evropy i za Českou republikou, podle prognózy slovenské centrální banky stoupne v tomto i v příštím roce shodně o více než šest procent. Letos by poprvé měl překročit hranici 1000 eur (25 800 korun).

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Petr Švancara

Navrhované zvýšení minimální mzdy se podle odhadu dotkne na pětimilionovém Slovensku zhruba 151 tisíc zaměstnanců, a to kromě jiného v odvětví ubytovacích a stravovacích služeb. Od výše minimální mzdy se odvíjejí také příplatky za práci v noci a o víkendech.

Navýšení o tisíc nebo tisíc dvě stě? V ČR se strany stále nedohodly

Ve Strakově akademii se vládní strany ANO a ČSSD ani ve středu nedohodly na tom, o kolik by měla od ledna vzrůst minimální mzda v Česku. Sociální demokraté navrhují navýšení o 1200 korun. ANO trvá na přidání o tisícikorunu. Novinářům to po skončení středeční koaliční rady řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní se špičky koalice kvůli úpravě nejnižšího výdělku v brzké době sejdou znovu. Nyní činí minimální mzda 12 200 korun.

O navýšení minimální mzdy rozhodne svým nařízením vláda. Českomoravská konfederace odborových svazů jako největší odborová centrála v zemi požadovala růst o 1500 korun. To zpočátku prosazovali i sociální demokraté. Před nedávnem ustoupili a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhla přidání o 1200 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil o tisícikoruně. S tím by se spokojila i Asociace samostatných odborů jako menší centrála. Zaměstnavatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun.

Schillerová řekla, že ANO dál trvá na navýšení o 1000 korun. „Když se podíváme na procentní nárůst průměrné mzdy, tak to odpovídá zhruba osmiprocentnímu nárůstu. Ta tisícovka také odpovídá růstu zhruba kolem osmi procent. Neumím si jako ministr financí obhájit důvod, proč už šest let nám minimální mzda roste víc než průměrná mzda,“ uvedla Schillerová. Přidání o 1200 korun by představovalo růst téměř o deset procent, přidání o 1500 korun pak o 12 procent.

Také podle některých ekonomů je potřeba přistupovat k navyšování minimální mzdy opatrně. – poukazují na to, že ziskovost tuzemských firem je nejnižší od roku 1999. „Už jen v případě pracovníka s nejnižším výdělkem by navýšení minimální mzdy o půldruhého tisíce korun pro jeho zaměstnavatele znamenalo dodatečné náklady přesahující 24 tisíc korun ročně. Zaměstnavatel totiž za pracovníka platí také podstatnou část odvodů. Mimochodem, ty odvody míří pochopitelně do státní kasy. Takže stát vlastně na zvyšování minimální mzdy také dost vydělá,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

A upozorňuje, že s růstem minimální mzdy rostou i výdělky ve vyšších mzdových patrech. Zaměstnavatelé totiž musí přidávat i na takzvané zaručené mzdě, která jednotlivým profesním skupinám garantuje určitou výši příjmu, až do dvojnásobku minimální mzdy.

Takže třeba hotelový portýr má zaručenu mzdu na úrovni minimální mzdy, ale už takový kopáč, klempíř nebo topenář mají garantovánu částku postupně vyšší a vyšší. Celkem je těchto profesních skupin osm. V té nejvyšší je například finančník, který ze zákona nemůže pracovat za méně než dvojnásobek minimální mzdy. 

„Vezměmě si třeba portýra, který dělá za 13 tisíc měsíčně, jako přivýdělek ke studiu. Pokud mu bude muset provozovatel hotelu od příštího roku vyplácet 13 500, je možné, že se bez portýra raději obejde. Nebo si sáhne do zisku. A dostáváme se k tomu, proč ziskovost českých firem klesá. Včetně firem provozujících hotely. Neboť i hotel ,vyrábí‘. Vyrábí hotelové služby, jako je samotné ubytování či úklid,“ vysvětluje Kovanda.

Jan Hamáček
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Krumphanzl

Podle šéfa ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka je na rozhodnutí o navýšení nejnižšího výdělku ještě nějaký čas. „Aby se to stihlo, vláda by to měla projednat do konce října,“ řekl Hamáček. Podle něj jsou pro rozhodnutí potřeba ještě další údaje. Ministerstva práce a financí proto připraví výhled dalšího růstu výdělků v příštích letech.

Minimální mzdu pobírá asi 150 tisíc lidí

S navýšením nejnižšího výdělku se zvedá i zaručená mzda. Podle složitosti práce a kvalifikace by se podle návrhu ČSSD upravila o 1200 až 2400 korun, podle ANO o 1000 až 2000 korun. „Podíváme se na to, kterou skupinu podnikatelů růst minimální mzdy zasáhne a jakou formou je zasáhne,“ uvedla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).

V chystané novele zákoníku práce ministerstvo práce počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska. O modelu pravidelného navyšování se bude ještě jednat.