E-shopy pokračují ve vzestupu. Na kamenné obchody čekají nové technologie a těžké časy

Nákupy po internetu se stále více zakusují do českého maloobchodu. V loňském roce přesáhly obraty e-shopů 115 miliard korun, letos očekává Asociace pro elektronickou komerci (APEK) prodej zboží nejméně za 133 miliard. To by znamenalo překročení podílu jedenácti procent na celém maloobchodu. Oblastí, která on-line světu příliš nepodléhá, však zůstává prodej potravin.

Alespoň jednou za rok nakoupí v on-line prostředí 90 procent uživatelů internetu. Nejméně jednou měsíčně si zboží objedná 53 % respondentů. Vyplynulo to z tradiční studie, kterou APEK připravil ve spolupráci s agenturou Nielsen Admosphere.  

Stejně jako v minulých letech asociace předpokládá i letos rekordní prodeje. A to přesto, že celoročně očekávaný patnáctiprocentní růst byl v prvním pololetí zbrzděn letním počasím, které přišlo do Česka už v dubnu. 

„Tempo růstu se mírně zpomaluje, ale první polovina roku bývá každoročně z pohledu čísel slabší než druhá. Hlavní sezona obchodníků, a to nejen těch internetových, ještě přijde,“ uvedl v srpnu pro agenturu ČTK ředitel Heureky Tomáš Braverman. 

Provozovatelé e-shopů očekávají, že od října najedou na dráhu zvyšujících se prodejů. Ta je pravidelně lemována několika hlavními milníky, ve kterých dosáhne vánoční nákupní horečka vrcholu. Prvním bude Black Friday, nákupní „svátek“ převzatý především z USA. Ten letos připadne na 23. listopadu.

„Black Friday obecně považujeme za start nejintenzivnějšího období vánočních prodejů. Vrcholem pak bude týden od 10. prosince,“ uvedl výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. 

Prolínání dvou světů

Trendem, který bude stále sílit, je podle Vetyšky prolínání on-line a off-line světa. Hranice mezi způsobem nákupů se tak bude dále rozostřovat.

„E-shopy stále častěji otevírají kamenné výdejny a prodejny, významní hráči z oblasti tradičního retailu naopak zřizují prodej po internetu. Tento trend bude trvat i v nejbližším období,“ uvedl. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Češi nakupují – podle loňských dat – na internetu nejvíce oblečení, kosmetiku a počítače. Oblečení či obuv si alespoň jednou ročně objedná v e-shopu 49 procent zákazníků. Kosmetický přípravek či parfém si kupuje 39 procent lidí, počítače a notebooky 35 procent.

Naopak oblastí, která on-line světu příliš nepodléhá, zůstává prodej potravin. „Internet (resp. celý digitální svět) je mimořádně důležitý komunikační kanál (i pro kamenné obchodníky), ale on-line prodej potravin v nejbližší době nebude to, co by ohrozilo postavení klasických řetězců,“ napsal Zdeněk Skála, research director ze společnosti GfK, která se věnuje průzkumu trhu. 

Česká republika si v evropském srovnání stojí dobře – má třetí nejvyšší podíl on-line prodeje potravin. Ale i tak je podíl on-line na celkovém trhu jen něco přes 3 % a v nejbližších letech patrně nedojde k dynamickému nárůstu.
Zdeněk Skála
research director společnosti GfK

Maloobchodu se letos, stejně jako celému českému hospodářství, daří. Poměrně příznivá očekávání jsou i na příští rok. „To zvyšuje ochotu nakupujících utrácet a posouvá je k větší náročnosti,“ říká Skála. 

Všímá si toho zejména v souvislosti s mladšími generacemi, které se stále více přiklánějí k pohodlným nákupům. To znamená co nejméně cestování,  co nejméně času stráveného v prodejně, jednoduchý výběr; nákupy dělají ve chvíli, kdy něco konkrétně potřebují, ne do zásoby, přibližuje analytik. 

„Široký sortiment tedy není pro mladší nakupující tak zásadní, spíš vyžadují, aby byly prodejny moderní, čisté, příjemné a samozřejmě umožňovaly rychlý nákup. Zejména v Praze jsou z uvedeného důvodu úspěšné specializované formáty jako pekařství a řeznictví. Jejich obliba trvale stoupá, přes relativně vyšší ceny výrobků,“ dodal Skála.

V průměru tedy roste obliba menších prodejen, diskontů a supermarketů. Naopak ztrácejí velkoplošné prodejny, jako hypermarkety, které jsou preferované hlavně určitými skupinami nakupujících. Především velkými rodinami, které potřebují dělat velký nákup do zásoby.  

Umělá inteligence v kamenných prodejnách

Světu maloobchodu se pravidelně věnuje rovněž poradenská společnost KPMG. Letos v březnu a dubnu uskutečnila tradiční průzkum, tentokrát mezi 530 manažery z 28 zemí. Šest z deseti představitelů maloobchodu se domnívá, že kamenné obchody se do roku 2020 výrazně změní, napsala pro RetailNews marketingová a komunikační manažerka KPMG Slovensko Beata Dubeňová.

Zdůraznila také posílení vztahu mezi zákazníky a značkou, tedy budování loajality. Například tím, že zákazník může hovořit s přátelským, dobře vyškoleným personálem, když má otázku nebo stížnost. Proto 46 procent respondentů průzkumu považuje za svou prioritou udržování kontaktu se zákazníky 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Očekávané změny v kamenných obchodech pociťují nejvíce respondenti ze Severní Ameriky. Více než třetina se jich vyjádřila, že v následujících dvou letech uzavře své obchody, uvedla Dubeňová. 

Jedním ze sílících trendů je v současném maloobchodu digitalizace (revoluce 4.0). 

Podle Thomase Erwina z KPMG již nyní robotizace a umělá inteligence přeměňují maloobchod. Obchodníci se tak musí naučit pracovat s těmito technologiemi – zejména umělou inteligencí – a rozpoznat budoucí kulturní změny a výzvy. „Za deset až patnáct let by mohla umělá inteligence dělat v byznysu hlavní provozní rozhodnutí,“ soudí Erwin. 

David J. Evans ze stejné firmy pak upozorňuje, že digitalní transformace firem musí spočívat v užití technologií se zřetelem na zákazníka, ne pouze na vnitřní efektivitu firmy. 

Každoročně dělaný průzkum poradenské firmy mezi šéfy obchodních společností zároveň ukázal, jak velké změny se nyní očekávají. Šedesát až sedmdesát procent dotázaných šéfů věří, že následující dva až tři roky přinesou více změn než uplynulých padesát let. V této souvislosti zmínili, že obchod je uprostřed tří revolucí – geografické, demografické a technologické, které spolu navzájem kolidují a převracejí svět vzhůru nohama. A firmy na to nejsou zvyklé. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...