E-shopy pokračují ve vzestupu. Na kamenné obchody čekají nové technologie a těžké časy

Nákupy po internetu se stále více zakusují do českého maloobchodu. V loňském roce přesáhly obraty e-shopů 115 miliard korun, letos očekává Asociace pro elektronickou komerci (APEK) prodej zboží nejméně za 133 miliard. To by znamenalo překročení podílu jedenácti procent na celém maloobchodu. Oblastí, která on-line světu příliš nepodléhá, však zůstává prodej potravin.

Alespoň jednou za rok nakoupí v on-line prostředí 90 procent uživatelů internetu. Nejméně jednou měsíčně si zboží objedná 53 % respondentů. Vyplynulo to z tradiční studie, kterou APEK připravil ve spolupráci s agenturou Nielsen Admosphere.  

Stejně jako v minulých letech asociace předpokládá i letos rekordní prodeje. A to přesto, že celoročně očekávaný patnáctiprocentní růst byl v prvním pololetí zbrzděn letním počasím, které přišlo do Česka už v dubnu. 

„Tempo růstu se mírně zpomaluje, ale první polovina roku bývá každoročně z pohledu čísel slabší než druhá. Hlavní sezona obchodníků, a to nejen těch internetových, ještě přijde,“ uvedl v srpnu pro agenturu ČTK ředitel Heureky Tomáš Braverman. 

Provozovatelé e-shopů očekávají, že od října najedou na dráhu zvyšujících se prodejů. Ta je pravidelně lemována několika hlavními milníky, ve kterých dosáhne vánoční nákupní horečka vrcholu. Prvním bude Black Friday, nákupní „svátek“ převzatý především z USA. Ten letos připadne na 23. listopadu.

„Black Friday obecně považujeme za start nejintenzivnějšího období vánočních prodejů. Vrcholem pak bude týden od 10. prosince,“ uvedl výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. 

Prolínání dvou světů

Trendem, který bude stále sílit, je podle Vetyšky prolínání on-line a off-line světa. Hranice mezi způsobem nákupů se tak bude dále rozostřovat.

„E-shopy stále častěji otevírají kamenné výdejny a prodejny, významní hráči z oblasti tradičního retailu naopak zřizují prodej po internetu. Tento trend bude trvat i v nejbližším období,“ uvedl. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Češi nakupují – podle loňských dat – na internetu nejvíce oblečení, kosmetiku a počítače. Oblečení či obuv si alespoň jednou ročně objedná v e-shopu 49 procent zákazníků. Kosmetický přípravek či parfém si kupuje 39 procent lidí, počítače a notebooky 35 procent.

Naopak oblastí, která on-line světu příliš nepodléhá, zůstává prodej potravin. „Internet (resp. celý digitální svět) je mimořádně důležitý komunikační kanál (i pro kamenné obchodníky), ale on-line prodej potravin v nejbližší době nebude to, co by ohrozilo postavení klasických řetězců,“ napsal Zdeněk Skála, research director ze společnosti GfK, která se věnuje průzkumu trhu. 

Česká republika si v evropském srovnání stojí dobře – má třetí nejvyšší podíl on-line prodeje potravin. Ale i tak je podíl on-line na celkovém trhu jen něco přes 3 % a v nejbližších letech patrně nedojde k dynamickému nárůstu.
Zdeněk Skála
research director společnosti GfK

Maloobchodu se letos, stejně jako celému českému hospodářství, daří. Poměrně příznivá očekávání jsou i na příští rok. „To zvyšuje ochotu nakupujících utrácet a posouvá je k větší náročnosti,“ říká Skála. 

Všímá si toho zejména v souvislosti s mladšími generacemi, které se stále více přiklánějí k pohodlným nákupům. To znamená co nejméně cestování,  co nejméně času stráveného v prodejně, jednoduchý výběr; nákupy dělají ve chvíli, kdy něco konkrétně potřebují, ne do zásoby, přibližuje analytik. 

„Široký sortiment tedy není pro mladší nakupující tak zásadní, spíš vyžadují, aby byly prodejny moderní, čisté, příjemné a samozřejmě umožňovaly rychlý nákup. Zejména v Praze jsou z uvedeného důvodu úspěšné specializované formáty jako pekařství a řeznictví. Jejich obliba trvale stoupá, přes relativně vyšší ceny výrobků,“ dodal Skála.

V průměru tedy roste obliba menších prodejen, diskontů a supermarketů. Naopak ztrácejí velkoplošné prodejny, jako hypermarkety, které jsou preferované hlavně určitými skupinami nakupujících. Především velkými rodinami, které potřebují dělat velký nákup do zásoby.  

Umělá inteligence v kamenných prodejnách

Světu maloobchodu se pravidelně věnuje rovněž poradenská společnost KPMG. Letos v březnu a dubnu uskutečnila tradiční průzkum, tentokrát mezi 530 manažery z 28 zemí. Šest z deseti představitelů maloobchodu se domnívá, že kamenné obchody se do roku 2020 výrazně změní, napsala pro RetailNews marketingová a komunikační manažerka KPMG Slovensko Beata Dubeňová.

Zdůraznila také posílení vztahu mezi zákazníky a značkou, tedy budování loajality. Například tím, že zákazník může hovořit s přátelským, dobře vyškoleným personálem, když má otázku nebo stížnost. Proto 46 procent respondentů průzkumu považuje za svou prioritou udržování kontaktu se zákazníky 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Očekávané změny v kamenných obchodech pociťují nejvíce respondenti ze Severní Ameriky. Více než třetina se jich vyjádřila, že v následujících dvou letech uzavře své obchody, uvedla Dubeňová. 

Jedním ze sílících trendů je v současném maloobchodu digitalizace (revoluce 4.0). 

Podle Thomase Erwina z KPMG již nyní robotizace a umělá inteligence přeměňují maloobchod. Obchodníci se tak musí naučit pracovat s těmito technologiemi – zejména umělou inteligencí – a rozpoznat budoucí kulturní změny a výzvy. „Za deset až patnáct let by mohla umělá inteligence dělat v byznysu hlavní provozní rozhodnutí,“ soudí Erwin. 

David J. Evans ze stejné firmy pak upozorňuje, že digitalní transformace firem musí spočívat v užití technologií se zřetelem na zákazníka, ne pouze na vnitřní efektivitu firmy. 

Každoročně dělaný průzkum poradenské firmy mezi šéfy obchodních společností zároveň ukázal, jak velké změny se nyní očekávají. Šedesát až sedmdesát procent dotázaných šéfů věří, že následující dva až tři roky přinesou více změn než uplynulých padesát let. V této souvislosti zmínili, že obchod je uprostřed tří revolucí – geografické, demografické a technologické, které spolu navzájem kolidují a převracejí svět vzhůru nohama. A firmy na to nejsou zvyklé. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 21 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...