Klienti zkrachovalé kampeličky se dočkají náhrad na konci ledna

Praha – První klienti zkrachovalého Metropolitního spořitelního družstva (MSD) se dočkají náhrad za své vklady už 27. ledna. Fond pojištění vkladů vyplatí více než 13 tisícům klientů 12 miliard korun, a to prostřednictvím poboček České spořitelny. Jedná se o druhou nejvyšší částku v historii fondu. Více dostali už jen klienti zkrachovalé Union banky v roce 2003.

Zhruba 13 600 klientů MSD dostane vklady včetně úroků podle stavu k 27. prosinci. Právě v tento den fond obdržel od ČNB oznámení o neschopnosti družstva dostát závazkům. Fond pojištění vkladů disponuje celkovými rezervami ve výši 27,5 miliardy korun. Přispívají do něj čtvrtletně ze zákona všechny banky, stavební spořitelny a družstevní záložny.

Fond vyplatí klientům 100 procent jejich vkladů, maximálně však 2,744 milionu korun na jednoho vkladatele. Jde o ekvivalent částky 100 000 eur podle kurzu 27,44 CZK/EUR (kurz platný rovněž k 27. prosinci 2013). Náhrady se budou vyplácet na pobočkách České spořitelny po dobu tří let, tedy do 27. ledna 2017.

INFORMACE PRO KLIENTY ZKRACHOVALÉHO DRUŽSTVA SI PŘEČTĚTE ZDE.

Podle vyjádření insolvenčního správce Iva Haly pro server iHNED.cz zbylo ve zkrachovalé kampeličce pět z celkových 13 miliard korun. Tři miliardy má na obstavených účtech a v cenných papírech a další dvě v řádně splácených úvěrech. Všechny tyto peníze získá Fond pojištění vkladů.

Česká národní banka odňala družstvu povolení působit jako družstevní záložna v polovině prosince. Podle centrální banky záložna poskytovala úvěry ve výši až stovek milionů korun k financování nekonkrétních a neověřených podnikatelských záměrů, což poškozovalo zájmy vkladatelů a ohrožovalo stabilitu firmy (čtěte víc). Městský soud v Praze poslal MSD do konkurzu na návrh vedení záložny 23. prosince.

Družstvo mělo už od května na účtech zablokovány přes 2 miliardy, a to na základě podezření z vyvádění peněz do zahraničí. Zmrazení peněz se podle záložny dotklo zhruba 15 tisíc lidí z celé republiky. Proti rozhodnutí o zablokování záložna podala neúspěšně několik stížností k pražskému vrchnímu soudu.

Česká národní banka
Zdroj: ČT24/VLP

Na základě zkušeností s Metropolitním spořitelním družstvem i dalšími kampeličkami navrhlo ministerstvo financí, aby se ze záložen disponujících vklady nad pět miliard korun staly banky (čtěte víc). „Pětimiliardová hranice je docela výrazná brzda, která by měla vést družstevní záložny k tomu, že přestanou natahovat vklady,“ doufá guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Kampeličky zažívaly boom na přelomu tisíciletí, v roce 2000 jich ale skoro polovina zkrachovala. Zmizelo v nich tehdy více než 11 miliard korun. Podobná situace už by se však neměla opakovat – vklady do výše asi 2,75 milionu korun jsou v bankách i záložnách stoprocentně pojištěny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...