Ovocnáři mají plné ruce práce. Úroda je výjimečná, moštárny a pálenice se nezastaví

Nahrávám video
Události: Ovoce se letos urodilo nadprůměrně
Zdroj: ČT24

Stromy jsou obsypané ovocem tolik, jak mnozí ovocnáři nepamatují. Až o pětinu vyšší úrodu, než je dlouhodobý průměr, pociťují také zpracovatelé a moštárny, které měly loni minimum zákazníků, se letos nezastaví. Jde ovšem jen o jeden segment zemědělské produkce; obilnáři či pěstitelé brambor naopak kvůli suchu čekají nejhorší sklizeň za deset let.

Prakticky všeho ovoce je výrazně víc než loni, přičemž nejvíc se letos urodí jablek: 150 tisíc tun. Největší přírůstek pak čekají ovocnáři u hrušek, kde bude letošní úroda dokonce o 68 procent vyšší, než je průměr za posledních pět let.

„Letošní úroda je vyšší především u peckovin, protože kvetou dříve a loni byly poškozeny jarními mrazy. Úroda je letos vyšší, protože stromy loni nevyužily látky pro tvorbu plodů,“ vysvětlil člen katedry zahradnictví ČZU v Praze Lukáš Zíka.  

Miloslav Hořava pociťuje rozdíl mezi loňským a letošním rokem na vlastní kůži. Za pouhé tři  týdny měl už ve své pálenici 118 zákazníků. Loni nebylo co pálit, nyní mají hlavní roli v jeho pálenici meruňky. Jablek pak za jediný den zváží, rozdrtí a vylisují několik set kilogramů. Zájem je tak velký, že pracovník moštárny Jaroslav Polák si připadá spíše jako telefonista. 

Kombinace velkého množství ovoce na větvích a sucha vede i k lámání proschlých větví. Pro příští rok se to ale opakovat nebude, soudí odborníci. Stromy budou z letošního roku vyčerpané. 

Ovoce
Zdroj: ČT24

Obilnáři počítají s nejhorší sklizní za deset let

Kromě ovocnářů ovšem ostatní zemědělci sčítají škody způsobené suchem. Kde jsou největší, pak na mapě znázorňuje aplikace intersucho.cz, která sbírá data z pozemních stanic a od dobrovolníků. Na mapě jsou údaje k 28. srpnu.

Čím tmavší barva, tím větší poškození. Například žlutá barva znamená ztrátu výnosu do deseti procent, tmavě červená nad čtyřicet, a to je v Česku případ hned několika oblastí: jižní Morava, střední a východní Čechy nebo Plzeňský kraj. O moc lépe na tom není ani zbytek republiky.

Mapa sucha
Zdroj: ČT24

Letošní sucho navíc zásadně sníží výnosy hned několika klíčových plodin, hlavně obilnin, cukrovky, brambor a kukuřice, což potvrzují i odhady sklizní. Podle statistiků bude sklizeň třetí nejhorší za posledních deset let. Špatná úroda se tak odrazí také v cenách finálních výrobků. Zákazníci si tak už zřejmě na podzim připlatí hlavně za pekařské výrobky.

obrázek
Zdroj: ČT24

Například Pekařství Moravec už dostalo avízo od producentů, že ceny porostou. U žitné a chlebové mouky až o deset procent. V pekařství zatím čekají na vyprázdnění skladů od loňských zásob a na stanovení nových. Zdražování svých výrobků se ale pravděpodobně nevyhnou. 

„Náš nejprodávanější produkt je chléb. Teď stojí kolem třiceti korun za kilo a mohl by zdražit až o tři koruny,“ uvedla majitelka pekařství Hana Moravcová.  

Předseda Svazu pekařů a cukrářů ČR Jiří Balabán upozorňuje, že k zásadnímu posunu dojde u mouky, protože obilí zaschlo nejen v Česku, ale napříč Evropou. Kvůli neúrodě tak pečivo podraží v průměru až o deset procent. Nyní za kilo pšeničného pečiva zákazníci zaplatí v průměru 45 korun 18 haléřů. Za pár měsíců to může být bezmála korun padesát. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Minus třicet procent chmele

Na špatnou úrodu si stěžují i pěstitelé chmele. Proti průměru očekávají sklizeň nižší až o třicet procent. Na polích se nedařilo ani ječmenu. Výsledkem tak bude zřejmě zvýšení cen piva. Teď se světlé lahvové pivo prodává v průměru za necelých dvanáct korun. Podle analytiků se jeho cena zvýší v průměru až o deset procent.

Také ceny masa ovlivní špatná úroda. Farmáři totiž nemají pro zvířata dost krmení. Budou ho muset dráze dokupovat. A to se zřejmě promítne i do cen na pultech obchodů. Ovšem ne hned a ne tak dramaticky. „Nicméně na konci letošního roku bych to zdražení očekával také, ale ne v úrovni deseti procent, ale řekněme jednotek procent,“soudí agrární analytik Petr Havel. 

Podle Agrární komory letošní sucho napáchalo zemědělcům škody až za 11 miliard korun. Na kompenzacích budou zemědělci podle komory požadovat zřejmě zhruba necelé tři miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 3 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 4 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...