Venezuela krotí hyperinflaci a na bankovkách škrtá pět nul. Za dvacetník tam pořídíte 11 tisíc litrů benzinu

Venezuela spouští ekonomické reformy, které oznámil prezident Nicolás Maduro a které mají zastavit hospodářský propad. Změny začínají zavedením nových bankovek, na kterých bylo škrtnuto pět nul. V budoucnu má o více než 3000 procent stoupnout minimální mzda a Maduro slíbil, že zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň. Kritici těchto plánů se ale domnívají, že situaci v zemi to jen zhorší.

Banky v pondělí zůstanou zavřené, protože se připravují na zavedení „suverénního bolívaru“, nové měny, na které je o pět nul méně a která má pomoci zmírnit prudkou inflaci. Smyslem „škrtnutí pěti nul“ je denominace, reforma, při níž dojde ke snížení nominální hodnoty platidel.

  • Do 20. srpna 2018 byla nejvyšší venezuelskou bankovkou ta s hodnotou 100 000 bolívarů. V přepočtu na koruny šlo o zhruba sedmdesát haléřů.
  • Nově – poté, co vláda „škrtne“ pět nul – budou obyvatelé Venezuely platit mincemi a bankovkami s hodnotou od 2 do 500 bolívarů. Nejmenší mince tak bude mít hodnotu dosavadních 200 000 současných bolívarů, ta nejvyšší nahradí padesátimilionovou bankovku.
  • Zdroj: The Guardian

Madurova vláda také oznámila, že v září zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň, aby zabránila pašování přes hranice.

3 minuty
Horizont ČT24: Stop pro venezuelské migranty
Zdroj: ČT24

Venezuela má nejnižší ceny benzinu na světě, za jeden americký cent se podle agentury Reuters dá teď koupit 2896 galonů benzinu, což v přepočtu znamená, že za 20 haléřů lze koupit skoro 11 000 litrů benzinu. Maduro také v pátek slíbil prudce zvýšit minimální mzdu.

Podle ekonomů však soubor nových opatření současnou hyperinflaci spíš ještě urychlí, než aby hospodářské problémy země vyřešil. K zásadním problémům ve Venezuele patří i to, že těžba ropy klesla na nejnižší úroveň nejméně od roku 1947.

Denominace podle ekonoma společnosti Starteepo Františka Bostla pouze zmírní ekonomický šok. „Na reálné problémy odpovídá vláda čímsi nereálným, kromě krátkodobého efektu to nic nepřinese. Venezuela teď potřebuje pomoc zvenčí, potřebuje, aby se vrátil zahraniční kapitál. Západ pomoc podmiňuje změnou režimu, ale Čína by mohla záchranné lano Venezuele nabídnout,“ tvrdí Bostl.

7 minut
Ekonom Bostl: Venezuela si sama nepomůže, záchranné lano by mohla hodit Čína
Zdroj: ČT24

Obyvatelé jsou od pátku v nejistotě

Představitelé opozice se snaží využít napětí mezi obyvateli a vyzvali, aby se v úterý uskutečnila celonárodní stávka a protesty. Doufají, že přilákají do ulic masy lidí na protest proti vládnoucí Madurově socialistické straně. Něco podobného se jim ale nepodařilo učinit již více než rok.

Fronty lidí byly v sobotu na trhu v Caracasu delší než obvykle, protože lidé se snažili zásobit před nejistotou, která tento týden přijde. Mnoho z nich bylo frustrovaných kvůli čtečkám bankovních karet, které byly pomalé nebo nefungovaly vůbec, což mnohé přinutilo k tomu, aby odešli s prázdnou. Mnoho obchodů také zůstalo zavřených kvůli nejistotě, jaké mají za zboží stanovit ceny.

Venezuela kdysi patřila mezi nejvíce prosperující země Latinské Ameriky. Vlastní například největší prokázané zásoby ropy na světě. Propad cen ropy doprovázený korupcí a špatným hospodařením pod vedením socialistické vlády však za posledních 20 let způsobily, že země se ocitla v prozatím nejhorší ekonomické krizi.

Nuly na bankovkách škrtal už Chávez

 Inflace ve Venezuele by podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohla letos překonat jeden milion procent. Kvůli vysoké inflaci je obtížné najít papírové peníze. Nejvyšší bankovka v současném hotovostním systému je 100 000 bolívarů, což při běžně používaném směnném kurzu na černém trhu odpovídá méně než třem americkým centům (70 haléřů). Šálek kávy stojí více než dva miliony bolívarů.

V rámci nové měny budou zavedeny dvě mince a papírové bankovky v hodnotě od dvou do 500 bolívarů. Nejnižší hodnota tedy bude představovat současnou kupní sílu 200 000 bolívarů a nejvyšší 50 milionů bolívarů. Stará a nová měna zůstanou po určité přechodné období v oběhu společně.

Podobný krok učinila vláda v roce 2008, kdy tehdejší prezident Hugo Chávez vydal v rámci boje s prudkým růstem inflace novou měnu, na které škrtl tři nuly.

Hugo Chávez
Zdroj: EPA/DAVID FERNANDEZ/ISIFA

Mzdy chce Maduro zafixovat ke kryptoměně, která zatím není v oběhu

Maduro v pátek oznámil, že zvýší minimální mzdu o více než 3000 procent. Podle kurzu na černém trhu by měla nově činit zhruba 30 dolarů (675 Kč). Zatím ale není jisté, kdy tato změna vstoupí v platnost.

Již tak chaotické změny dál komplikuje Madurovo oznámení, že chce zafixovat vývoj mezd, cen a penzí ke kryptoměně zvané petro. Její vznik oznámil letos v únoru, v oběhu ale prozatím není. Jedno petro bude podle Madura odpovídat 60 dolarům a cílem je přesunout se v budoucnu k jedinému plovoucímu směnnému kurzu vázanému na zmíněnou digitální měnu.

Opozice nové plány kritizuje. „Opatření oznámená v pátek nejsou plánem ekonomického oživení země,“ uvedl opoziční lídr Andrés Velásquez. „Naopak představují větší hlad, více zkázy, větší chudobu, více utrpení, více bolesti, vyšší inflaci, větší propad ekonomiky.“

Podnikatelé se obávají, že prudký růst mezd způsobí, že nebudou schopni platit zaměstnance bez toho, aby prudce zvýšili ceny. Například Jesús Pacheco, který má ve svém řeznictví v Caracasu šest zaměstnanců, v neděli řekl, že nebude mít jinou možnost, než část z nich propustit, pokud chce v činnosti pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 4 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...