Mezinárodní měnový fond (MMF) nadále předpokládá, že růst světové ekonomiky v letošním roce zrychlí na 3,9 procenta z loňských 3,7 procenta. Zhoršil však odhad hospodářského růstu v eurozóně na letošní i příští rok a varoval, že se zvyšuje pravděpodobnost eskalace sporů v mezinárodním obchodě. Vyplývá to z aktualizace jarního výhledu, kterou fond v pondělí zveřejnil. Česku odhaduje OECD letošní růst ekonomiky na 3,8 procenta, příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta.
Globální ekonomika pojede stále ve vysokých obrátkách, eurozóna ale může podle MMF zadrhávat
Růst ekonomiky eurozóny v letošním roce podle aktualizovaných prognóz zpomalí na 2,2 procenta z loňských 2,4 procenta. V příštím roce by měl dál zvolnit, a to na 1,9 procenta. V dubnové prognóze přitom fond předpokládal, že růst bude letos činit 2,4 procenta a příští rok rovná dvě procenta.
MMF ve výhledu potvrdil své prognózy hospodářského vývoje ve Spojených státech a Číně, tedy ve dvou největších ekonomikách světa. V USA fond letos nadále očekává růst o 2,9 procenta a v roce následujícím o 2,7 procenta. V Číně by měl růst v příštím roce zvolnit na 6,4 procenta z letošních 6,6 procenta.
Měnový fond ve své zprávě také upozornil, že navzdory potvrzení dubnového odhadu růstu světové ekonomiky registruje zvýšená hospodářská rizika. Kromě hrozby eskalace napětí v mezinárodních obchodních vztazích poukázal také například na politickou nejistotu v Evropě.
Fond nadále předpokládá, že v příštím roce světová ekonomika vzroste o 3,9 procenta, tedy stejným tempem jako letos. „Vypadá to, že tempo růstu v některých předních ekonomikách dosáhlo svého vrcholu,“ upozornil MMF.
Svou zprávu pro ČR vydala v pondělí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) – odhaduje letošní růst na 3,8 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta. Za růstem ekonomiky je především silná poptávka podpořená růstem mezd a export. Vyplývá to ze zprávy, kterou představil generální tajemník OECD Ángel Gurría.
Překážkou většího růstu je podle OECD trh práce. Organizace doporučuje české ekonomice některé změny jako zrušení horní věkové hranice odchodu do důchodu, snížení role státu ve zdravotnictví nebo zvýšení nepřímých daní.