Další padáky Rusnokovy vlády: Český Aeroholding opustí Fuksa a Vondra

Praha - Bývalý rebelující poslanec ODS Ivan Fuksa opustí představenstvo Českého Aeroholdingu. V dozorčí radě společnosti končí taky jeho tehdejší kolega Alexandr Vondra (ODS) a Jiří Blažek (TOP 09). Odvolalo je ministerstvo financí, které je majoritním vlastníkem firmy. Podle resortu je krok součástí plánovaného snížení počtu členů představenstva z původních dvanácti na devět. Třetím členem, který opustí dozorčí radu Aeroholdingu, je zástupce zaměstnanců Petr Minařík, který na post koncem listopadu rezignuje.

„V návaznosti na rozhodnutí Ministerstva financí ČR jako jediného akcionáře společnosti Český Aeroholding (…) dojde ke snížení počtu členů představenstva ze současných 6 na 5 a ke snížení počtu členů dozorčí rady z 12 na 9. V této souvislosti Ministerstvo financí ČR odvolává ke konci listopadu z představenstva společnosti Ivana Fuksu a z dozorčí rady Jiřího Blažka a Alexandra Vondru. Další člen dozorčí rady Petr Minařík, zvolený za zaměstnance, na svůj post rezignuje také k 30. 11. 2013,“ uvádí Aeroholding ve své zprávě.

ministr financí v demisi Jan Fischer pro iHNED.cz

„Pana Vondru jsem k rezignaci vyzýval několikrát, nakonec mi nezbylo než jej, i s ohledem na rozhodnutí ÚOHS, odvolat. Pan Blažek byl odvolán z důvodu snížení počtu členů dozorčí rady.“

Taky Fuksova mise je podle Fischera skončena.

Fuksa dojednával smlouvu s Korean Air

Ivan Fuksa v Českém Aeroholdingu spolupracoval mimo jiné i na hledání strategického partnera pro České aerolinie. „Po pěti letech byl na jaře letošního roku ukončen proces privatizace Českých aerolinií, který započal již za mého působení v pozici 1. náměstka Ministerstva financí ČR, kde jsem měl na starosti majetkové podíly státu v několika společnostech, především právě v Českých aeroliniích. Na požádání ministra Kalouska jsem později přijal nabídku do vedení Českého Aeroholdingu. Úspěšnou privatizací ČSA došlo k předání části akcionářských práv letecké společnosti Korean Air, čímž byl úspěšně splněn jeden z mých hlavních úkolů,“ prohlásil Ivan Fuksa, který svou rezignaci předal generálnímu řediteli Miroslavu Dvořákovi.

Prodej 44procentního podílu v ČSA korejskému dopravci za necelých 70 milionů korun schválila letos v březnu tehdejší vláda Petra Nečase (ODS). 

Fischer nechtěl Vondru v Aeroholdingu už delší dobu

Ministr financí v demisi Jan Fischer už v červenci v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že za stát by měli funkce v dozorčích radách vykonávat kompetentní lidé, kteří jsou schopni zastupovat stát. Alexandr Vondra ani Marek Šnajdr podle jeho názoru nebyli odborníci a měli své dozorčí rady opustit. O setrvání Ivana Fuksy, který je předsedou představenstva Českého Aeroholdingu, tehdy chtěl Fischer jednat s premiérem Rusnokem. Jejich rozhodnutí je tak ode dneška veřejné.

Nové složení statutárních orgánů Českého Aeroholdingu k 1. 12. 2013

Představenstvo společnosti

Miroslav Dvořák – předseda

Petr Vlasák – 1. místopředseda

Philippe Moreels – místopředseda

Jozef Sinčák – člen

Josef Adam – člen

Dozorčí rada

Michal Mejstřík – předseda

Radoslav Bulíř – 1. místopředseda

Gustav Slamečka – člen

Tomáš Firla – člen

Tomáš Hudeček – člen

Jan Klak – člen

Jan Douša – člen

Milan Suchý – člen

Vladimír Charouz – člen

Fuksa od roku 2007 působil jako 1. náměstek ministra financí a z titulu této funkce předsedal dozorčí radě Českých aerolinií a zasedal i v dozorčí radě Letiště Praha. V letech 2010 až 2011 byl ministrem zemědělství. Vloni v listopadu neúspěšně kandidoval na post šéfa ODS proti Nečasovi. V Českém Aeroholdingu, který pražské letiště i ČSA zastřešuje, působil od letošního ledna.

Jak se „rebel“ Fuksa dostal do čela Aeroholdingu?

Za vším je třeba hledat případ tzv. trafik. Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř tvořili v ODS tzv. skupinu rebelů - loni na podzim komplikovali vládní záměr zvýšit DPH, když odmítali zvednout ruku pro daňový balíček ministra financí Miroslava Kalouska. Zaštiťovali se tehdy slovy o dodržování programové čistoty ODS a opírali se mj. o autoritu tehdejšího prezidenta Václava Klause, který záměr Nečasova kabinetu rovněž kritizoval. Vláda se tak vystavila hrozbě svého pádu, protože premiér Petr Nečas spojil hlasování o daňových změnách s hlasováním o důvěře celému kabinetu.

Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Poté, co rebel Fuksa na dušičkovém kongresu ODS neúspěšně vyzval Nečase k boji o předsednické křeslo, se všichni tři rebelové svého poslaneckého mandátu vzdali a sněmovna díky tomu daňové změny odsouhlasila.

Fuksa obdržel post v Českém Aeroholdingu, Šnajdr se pak stal členem a později i předsedou dozorčí rady společnosti Čepro, Tluchoř měl zamířit do orgánů ČEZu. Zákonodárci byli podle vyšetřovatelů ke svému odstoupení z poslaneckých funkcí motivováni nabídkou členství v managementu Českých drah, Čepra a Českého Aeroholdingu, což policisté považují za korupci. Nejvyšší soud jejich případ ale vyňal z pravomoci policie a žalobců a nejvyšší státní zástupce nakonec jejich trestní stíhání zastavil a spis vrátil vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci Ivo Ištvanovi k novému rozhodnutí. Nejvyšší soud pak na konci října rozhodl, že není přípustné stíhat Marka Šnajdra, Ivana Fuksu a Petra Tluchoře ani kvůli jednání mimo Poslaneckou sněmovnu.

Co se týče Alexandra Vondry, někdejšího místopředsedy občanských demokratů - jeho vstup do Aeroholdingu byl podle serveru iDNES.cz součástí koaliční dohody mezi ODS a TOP 09.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 14 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026
Načítání...