Ojetiny jsou v kurzu, ceny v autobazarech rostou. Malá auta jsou dokonce dražší než v Německu

Kdo si chce koupit auto, které nemá ještě moc najeto a je ve slušném stavu, připlatí si za něj zhruba o devět procent více než loni. Přesně o tolik se totiž v posledních čtyřech kvartálech zvedla meziročně cena vozidel vyrobených v roce 2014 s nájezdem okolo sto tisíc kilometrů. Vyplynulo to z analýzy vývoje cen ojetých vozidel, kterou zpracovala společnost Cebia.

V čele žebříčku zájmu o ojeté vozy stojí značka Škoda, a to prakticky ve všech kategoriích. Proto také platí, že cenová politika této značky určuje úroveň cen celého trhu.

Ačkoli se studie věnuje čtyřletým vozidlům, podle Cebie zdražují všechna ojetá auta – stojí za tím prosperita firem i růst spotřeby domácností. Na trh se však podle společnosti dostávají stále více vybavené mladé ojetiny, u nichž nárůst ceny táhne příplatková výbava.

Ojetá mini auta a malá vozidla se v Česku za poslední čtyři čtvrtletí prodávala dráž než na německém trhu. Na druhou stranu, Češi si zase mohli lépe pořídit oblíbené SUV a vozidla nižší střední či střední třídy.

Cena dieselů se už propadá i v Česku

Mezi dva nejčastěji kupované modely patří Škoda Octavia a Volkswagen Golf. Zatímco cena čtyřleté Octavie s benzinovým motorem 1,4 TSI stále stoupá – meziročně o 14 procent, u naftové verze 1,6 TDI cena naopak v posledním roce klesá (minus osm procent). „U vozidel Volkswagen je vývoj cen kolísavější, během roku došlo ke zvýšení ceny i k propadům, a to zejména u dieselových motorů, což přisuzujeme hlavní roli této značky v aféře Dieselgate s emisními podvody,“ říká ředitel společnosti Cebia Martin Pajer.

A dodává, že aféra Dieselgate sice snížila podíl dieselových motorů v případě koupě nových vozidel, ale u ojetých situaci výrazně nezměnila, a to jak z pohledu poměru zastoupení druhů motorů, tak i cen jednotlivých vozů. Za nižšími cenami aut s dieselovými motory, než jaké byly očekávány v době pořízení vozidla, podle něj stojí spíše přebytek fleetových vozidel, příkladem za všechny může být právě zmíněná Škoda Octavia v konfiguraci 1,6 TDI 77kW Ambition Fresh.

Podíl jednotlivých segmentů na trhu ojetin.
Zdroj: Cebia

Trh s diesely plní i rostoucí dovoz ojetin ze západních zemí. Ze statistik největší české sítě autobazarů AAA Auto vyplývá, že podíl importovaných vozů s dieselovými motory se od začátku roku zvýšil o čtyři procentní body na 45 procent.

Nejčastější cena ojetiny v síti AAA Auto se pohybuje kolem 135 tisíc korun. V květnu nabídku vozů tvořily nejčastěji automobily s nájezdem 159 tisíc kilometrů a stáří 9,7 roku.

Nejvíce z menších zdražila Škoda Fabia

V rámci segmentu mini a malých vozidel byla nejprodávanějším modelem Škoda Fabia následovaná modely Škoda Citigo a Ford Fiesta, vyplývá z průzkumu Cebie. Průměrná cena vozidel tohoto segmentu narostla meziročně o zhruba dvanáct procent, i když nejoblíbenější Škoda Fabia byla ještě o více než procento dražší.

Segment mini a malých vozidel patří k nejžádanějším na trhu – tato vozidla bývají často druhým autem v rodině. Na českém trhu však kvalitní ojetiny této kategorie podle průzkumu Cebie nejsou, protože s výjimkou Škody Fabia tady zásobování kvalitními ojetinami z operativního leasingu chybí. 

V porovnání s Německem vychází na rozdíl od malých vozů v Česku výhodněji auta nižší střední třídy – největší podíl měla v této kategorii čtyřletých aut Škoda Octavia, která překročila hranici třiceti procent, následovaná modely Škoda Rapid a Volkswagen Golf. Průměrná cena vozidel tohoto segmentu vzrostla meziročně o necelá čtyři procenta. Nejvíce pak u čtyřletého vozu Škoda Rapid – meziročně o téměř dvanáct procent.

Tyto automobily jsou přitom nejčastějšími flotilovými vozy a jejich následný prodej po ukončení operativních leasingů výrazně ovlivňuje relativní nízké ceny ve srovnání s ostatními segmenty. Ceny ojetin byly v porovnání s německým trhem v průměru mírně nižší, což dokazuje i zájem kupujících ze zahraničí.

Vývoj obvyklé ceny aut za posledních 12 měsíců
Zdroj: Cebia

Ve vyšší střední třídě měla největší podíl Škoda Superb následovaná modely Mercedes třída E a BMW řada 5. Tato kategorie měla však na trhu čtyřletých vozidel jen malý podíl, konkrétně 6,27 %. Navýšení průměrné ceny o více než sedm procent bylo způsobeno především zdražením modelu Škoda Superb. Nejvíce ale vzrostla cena za Mercedes třídy E (o téměř jedenáct procent) – vzhledem k podílu v segmentu však tento nárůst ceny neovlivnil průměrnou cenu za vozy tolik jako Škoda Superb.

Nejprodávanějším modelem vozidel MPV byl Hyundai ix20 s podílem 14,22 % následovaný modely Volkswagen Touran a Dacia Dokker. Průměrná cena u čtyřletých MPV vozidel narostla meziročně o 14,05 %, což může být způsobeno zejména relativním nedostatkem kvalitních ojetin.

Zájem je hlavně o SUV, je to módní trend

Nejprodávanějším modelem SUV a terénních vozidel byl Nissan Qashqai následovaný Dacií Duster a Volkswagenem Tiguan. Průměrná cena vozidel tohoto segmentu narostla meziročně o dvanáct procent, přičemž nejvíce podražila Dacia Duster, a to o 21,17 procenta, naopak nejméně Volkswagen Tiguan (o 2,44 %).

Zájem o vozy SUV je způsoben zejména módností. Důkazem toho je, že podíl pohonu 4x2 je velmi silný na úkor pohonu 4x4, který převládal v předchozích letech. Tato vozidla tak lidé používají stále více k jízdě po silnicích na úkor provozu po nezpevněných komunikacích s horší kvalitou povrchu či v terénu. 

Průměrné stáří aut v Česku je rekordní: 15,4 roku

Průměrné stáří osobních aut na českých silnicích letos v prvním čtvrtletí stouplo o tři čtvrtě roku na rekordních 15,4 roku, vyplývá to ze statistik Svazu dovozců automobilů. Poprvé překročilo hranici 15 let a  mohou za to zejména dovozy starých ojetin. 

V Česku tak bylo na konci března registrovaných 5,65 milionu osobních aut, což je o 57 tisíc více než na konci roku 2017. V prvním čtvrtletí se prodalo 67 873 nových aut a dovezeno bylo 42 430 ojetin. Z toho 51 procent bylo starších deseti let. Vyřazeno z registru bylo 46 558 aut. Ta byla buď vyvezena do zahraničí, nebo do šrotu.

Podle experta na automobilový průmysl z EY Petra Knapa prodlužování průměrného věku vozů platí pro celou EU, kde nedávno přesáhl deset let a dále stoupá. V Česku je však podle něho situace výrazně horší než v Unii. 

„A to i přesto, že máme vysoký počet fleetových zákazníků, kteří auta obměňují rychleji než fyzické osoby. Bohužel u nás je stále relativně liberální dovoz ojetých vozů. Průměrný věk aut také zvyšuje stále relativně početná skupina vozů starších 20 a více let, které jsou levně udržovány a na drobné popojíždění svým majitelům zcela postačí. Manuální zručnost českých řidičů a jejich šetrnost hrají určitě svou roli,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...