Brusel – Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Kanadou se brzy významně rozšíří. Shodli se na tom v Bruselu kanadský premiér Stephen Harper a předseda Evropské komise José Barroso. Až jejich politická dohoda získá podobu smlouvy a vstoupí v platnost, vzájemná výměna zboží a služeb by měla vzrůst o 23 procent, což představuje zhruba 26 miliard eur (676 miliard korun). A Evropa hledá nová odbytiště i na východě – chce hlavně zjednodušit obchodování s Čínou. O zahájení společných rozhovorů se zřejmě rozhodne už dnes.
Obchodní dohoda s Kanadou potvrzena, jednání s Čínou na spadnutí
Velká část smlouvy označované jako CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement) byla domluvena loni. Předcházelo tomu jednání, které začalo už v roce 2009.
Barroso očekává, že smlouva přinese nové příležitosti pro kanadské i evropské firmy a investory. Také by měla sloužit k posílení evropské pozice na severoamerickém trhu. Šéf Evropské komise zároveň připomněl, že jde o první takovou smlouvu se zemí ze skupiny G8, o podobně rozsáhlé spolupráci nyní Brusel vyjednává také se Spojenými státy.
Nemalá očekávání vyvolává kontrakt i na druhé straně. „Toto je velká smlouva. Je to největší smlouva, kterou kdy naše země uzavřela. Pro Kanadu je to historický moment,“ zdůraznil kanadský premiér. Dodal, že novým ujednáním se zvýší počet zemí, se kterými má Kanada podobnou dohodu, ze 14 na 42.
Různé zdroje odhadují, že dohoda by mohla zvýšit roční hrubý domácí produkt EU zhruba o 12 miliard eur (přibližně 312 miliard korun). Pro srovnání je ovšem nutno dodat, že unijní HDP loni přesáhl 12 bilionů eur (téměř 338 bilionů korun).
Spolupráce by nicméně měla odstranit naprostou většinu cel a poplatků mezi osmadvacítkou a Kanadou a vytvořit velký trh pro služby, zboží i investice. Z velké části se například otevře trh se zemědělskými komoditami, v rámci smlouvy má být například zaručena ochrana některých evropských zemědělských výrobků na kanadském trhu. Týká se to třeba některých francouzských sýrů, řeckých oliv či italského balzámového octa či šunky.
Kanada rovněž uzná některé evropské standardy pro automobily, což by mělo zjednodušit export aut. Usnadní se také vzájemné uznávání diplomů a kvalifikací a Kanada otevře přístup evropským zájemcům k veřejným zakázkám nejen na federální úrovni, ale také na úrovni regionů a měst. Smlouva by měla řešit i ochranu duševního vlastnictví.
Konkrétní text ještě musí dopracovat experti, určitou dobu potrvá i její ratifikace členskými zeměmi unie. Barroso ale nepředpokládá na straně jednotlivých států žádné komplikace.
Kanada
Podle údajů Evropské komise byla Kanada v roce 2012 dvanáctým nejvýznamnějším obchodním partnerem unie, připadalo na ni 1,8 procenta celkového vnějšího obchodu. Z pohledu druhé strany jsou vzájemné obchodní vztahy mnohem důležitější – pro Kanadu totiž byla EU druhým nejdůležitějším partnerem hned po sousedních USA. Do Evropy vyvážela asi 9,5 procenta svého exportu.
Česká republika při vyjednávání o smlouvě tlačila prostřednictvím EU na to, aby Ottawa zrušila vízovou povinnost pro české občany, zavedenou v roce 2009. Kanada tento týden oznámila, že víza v nejbližší době skutečně zruší.
Jednání s Čínou teprve na začátku
Podepsáním dohody s Kanadou ale snaha Bruselu o nalezení nových obchodních příležitostí pro evropské firmy nekončí. Mnoho se očekává především od smlouvy s Čínou, která by měla být výstupem rozhovorů, jejichž zahájení se předpokládá ještě do konce roku.
Z dohody by mohla profitovat jak Čína, tak Evropa. Oběma regionům může přinést investice za miliardy eur. „My od toho očekáváme výrazné zlepšení výměny služeb a tady je šance na opravdu velké obchody,“ říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Podle exportérů v současnosti komplikují vzájemné obchody kromě celních bariér také vnitřní předpisy Číny, které omezují dovozy některých výrobků. A v neposlední řadě i měna. „Já si myslím, že dohoda by měla napřímit vztahy mezi Evropou a Čínou, protože tam je otázka měny – je potřeba, aby čínská měna dostala reálnou hodnotu,“ poznamenal předseda Asociace exportérů Jiří Grund.
GALERIE
videogallery_382034
Vzájemné vztahy mezi Bruselem a Pekingem v poslední době narušily zejména vleklé spory o dovoz solárních panelů z Číny. Dohoda by mohla do budoucna podobným politicko-obchodním třenicím zabránit.
„Cílem je samozřejmě dospět k zóně volného obchodu. Avšak tuto zónu nemáme například ani se Spojenými státy americkými, takže představa, že by to bylo s Čínou, je skutečně daleká. Viděla bych to v horizontu téměř dvaceti let,“ domnívá se analytička finančních trhů společnosti Bossa Michala Moravcová a připomíná, že několik let trvající jednání se pravděpodobně nevyhnou ani kontroverzním tématům jako lidská práva nebo ochrana životního prostředí.