Po pondělním propadu pokračuje hlavně ruská měna v reakci na nové americké sankce v poklesu. Web ruského listu Kommersant píše o „černém úterý“. Poprvé od prosince 2016 dosáhl kurz dolaru v jednu chvíli téměř 64 rublů, zatímco euro se prodávalo až za 79 rublů. Zahraniční investoři se rublů spěšně zbavují v obavách, že se americké sankce mohou rozšířit na další ruské společnosti. Nervozitu zvyšuje rovněž eskalace konfliktu v Sýrii.
„USA hrozí následnými sankcemi vůči libovolným organizacím, které budou provádět transakce s účastí společností uvedených na sankčním seznamu, pokud nejde o prodej aktiv. Vzhledem k tomu, že nové sankce se týkají jak dluhopisů, tak akcií, a stanovují dost krátké lhůty pro dodržení, nevyhnutelně to měnový trh ovlivnilo,“ řekl analytik Heinz Rüttimann.
Podle Rüttimanna si trh zprvu rozsah nových sankcí neuvědomil. Nyní se mezinárodní investoři obávají, že sankcemi může být zasažena libovolná ruská firma, nejen ta s účastí státu.
Novaja gazeta třeba píše, že Sberbank, které se sankce bezprostředně netýkají, zažila během pondělka rekordní propad, největší za posledních deset let – ztratila za jediný den 17 procent. Banka je významným věřitelem společnosti Rusal miliardáře Olega Děripasky.
Neklid investorů budí kromě sankcí také eskalace konfliktu v Sýrii po údajném chemickém útoku, za který má Rusko podle amerického prezidenta Donalda Trumpa zaplatit velkou cenu.
„Situace je velice nervózní, vidíme masový úprk zahraničních investorů. Odchází velice mnoho dlouhých peněz, které celý loňský rok byly v rublech, bez ohledu na zhoršení vztahů s USA,“ řekl listu představitel nejmenované západní banky. Jako dlouhé se označují peníze, které jsou investovány v dlouhodobých projektech, na rozdíl od krátkodobých spekulací.
Investoři navíc očekávají odvetné kroky Ruska. „Je nezbytné počkat si na reakci ruské vlády. Rusko je v pozici, kdy těžko může přistoupit k vyhrocení situace, protože nemá páky na to, aby na USA vyvíjelo tlak. Důležitým faktorem bude i reakce Evropy - jak politiků, tak byznysu - na nové sankce,“ poznamenal Rüttimann.
Trh čeká na reakci ministerstva financí a centrální banky. „Ministerstvo pokračuje ve skupování deviz na trhu, ale když to přestane dělat, tak to podpoří ruskou měnu, i když ne hned. K tomu má ústřední banka mechanismy ke zpomalení propadu, vypracované ještě za předchozí krize,“ uvedl obchodník jedné ruské banky.
Propad rublu hodnotí ruská centrální banka jako korekci
Sama šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová v úterý prohlásila, že v propadu kurzu rublu nevidí ohrožení finanční stability a hodnotí jej jako korekci. Současně poznamenala, že banka má nástroje umožňující omezit vliv nových sankcí na inflaci.
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv slíbil podporu firmám, na které USA minulý týden v pátek uvalily sankce. Nicméně investoři se podle listu spěšně zbavují akcií ruských hutí, neboť sankce postihly největší aktiva miliardáře Olega Děripasky. Týká se to například i největšího výrobce hliníku Rusal.
„Rubl znovu padl. Podtrhly ho sankce,“ napsal server Newsru.com o oslabení ruské měny, která vůči euru klesla na nejnižší kurz za rok a půl. Jak dolar, tak euro se během úterý obchodovaly v širokém rozpětí, což je podle serveru logické po silných ranách, které trh postihly již v pondělí. Klesly i ruské akcie, a to nejhlouběji od března 2014.
Analytička Natalja Milčakovová varovala, že nestabilní kurz rublu se může stát velice nepříznivým faktorem pro ruskou ekonomiku. Hrozí recesí a zvýšením inflace.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pád na burzách a propad rublu vysvětlil jako „emocionální reakci“ a ujistil, že ruská odveta na americké sankce nebude uspěchaná a vezme v potaz především zájmy Ruska.
Peskov podle serveru RBK také uvedl, že prezident Vladimir Putin se v dohledné době nechystá setkat se s podnikateli, kterým sankce podle serveru přinesly miliardové ztráty. Majetek padesátky nejbohatších Rusů se podle RBK vinou pádu akcií za jediný den ztenčil o více než 11,7 miliardy dolarů (asi 240 miliard korun). Největší ztráty utrpěli Oleg Děripaska a Vladimir Potanin.
