Pozastavení klíčového dotačního programu se 114 miliardami eur narušuje investice tisíců firem

Pozastavení evropského operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, o kterém v úterý informovaly Lidové noviny, narušuje investiční plány tisíců tuzemských firem, především těch menších. Shodli se na tom zástupci zaměstnavatelů ve vyjádření pro agenturu ČTK.

Program, v němž je zhruba 114 miliard korun, pozastavila Evropská komise. Důvodem je výsledek auditu, který v programu odhalil čtrnáctiprocentní chybovost.

Ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) na mimořádné tiskové konferenci uvedl, že  projekty v rámci programu Podnikání a inovace pokračují a po dobu, než je projedná Evropská komise, budou hrazeny z národních zdrojů. Hüner uvedl, že chyby vznikly v letech 2015 až 2017 (chybovost činí 14 procent), po jeho nástupu dochází k postupné nápravě, včetně odvolání Tomáše Novotného, náměstka, zodpovědného za evropské dotace. 

„Považujeme to za velký problém, který ale není úplným překvapením. V tuto chvíli komunikujeme s desítkami vyděšených firem a vytváříme jim informační podporu. Jde o jedno z největších selhání čerpání strukturálních fondů. Pokud budou firmy několik měsíců stát, naruší to jejich investiční a inovační plány,“ řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

„Firmy se nachází v nejistotě, jestli budou moci čerpat dotace, nebo ne. Logicky proto stojí před strategickým rozhodnutím, jak naložit se svými investicemi,“ doplnila mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková. Řada podniků již předložila své projekty, pro které chtěly z programu čerpat dotace, nebo na nich stále pracuje. Pokud jim ministerstvo průmyslu nedá jasný signál, že situaci řeší, mohou od svých plánů upustit, dodala.

  • Podle průzkumů Asociace malých a středních podniků přibližně polovina těchto firem investuje právě ve vazbě na čerpání evropských peněz. Jde o vysoce inovativní projekty, často spojené s výzkumem.

„Pozastavení programu odhadujeme v řádu měsíců,“ řekla deníku mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Ministerstvo pro firmy, kterých se problém týká, zajistilo e-mailové a telefonické horké linky.

Ministr Tomáš Hüner (za ANO) zadal mimořádné kontroly a nevyloučil, že úřad podá trestní oznámení. „Cílem je zajistit, aby se situace neopakovala a Česko mohlo pokračovat v čerpání,“ sdělil LN. Financování už schválených projektů zatím uhradí MPO z českých peněz.

Klíčové jsou nyní dvě věci. Za prvé, jak rychle bude možné proplácet již schválené projekty ze státního rozpočtu a jestli se skutečně proplatí všechny. Druhá věc je, jak rychle komise obnoví možnost čerpání. Pokud to bude trvat měsíce, vážně to ohrozí chod řady malých a středních firem.
Karel Havlíček
prezident Asociace malých a středních podniků

Audit ministerstva financí odhalil chyby na konci loňského roku. Podle něj byl problém především v nastavení pravidel pro podpořené projekty, které si dokážou samy vydělat. Tito podnikatelé měli předpokládaný čistý zisk odečíst od požadovaných peněz, což se ale v mnoha případech nestalo.

Za všechno může rychlost?

„Obecně lze říci, že chyba byla v komunikaci a organizaci práce. Rychlost a schopnost čerpat byly upřednostněny před řešením potenciálních potíží. Pokud někdo upozorňoval na možný problém, který sníží čerpání, byl označen za toho, kdo škodí systému,“ uvedla Filipová. Viníka lze ale podle ní hledat až poté, co soud rozhodne, že vznikla škoda.

Podle LN vznikl problém za bývalého vedení MPO, kdy byl náměstkem odpovědným za evropské fondy Tomáš Novotný, kterého přivedl někdejší ministr Jan Mládek (ČSSD). Vinu odmítá. „Měli jsme rok předtím kontrolu Evropské komise a ta dopadla pod dvě procenta chybovosti. Tlak na rychlost patří k práci, ale problémy se určitě nepřehlížely,“ řekl deníku Novotný.

Server Seznam zprávy a Televize Seznam také v pátek uvedly, že agentura pro podnikání a inovace v současnosti informuje technologické firmy, které požádaly o evropské dotace na mzdy vývojářů, že peníze nedostanou. Dotace za tři miliardy korun mělo dostat 475 firem. Problém podle serveru rovněž odhalil audit ministerstva financí, podle kterého se neoprávněně podporovaly mzdy, které nebyly spojeny s reálnými pracovními místy. Závěr podle serveru potvrdil antimonopolní úřad i Evropská komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 8 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 19 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled