Pozastavení klíčového dotačního programu se 114 miliardami eur narušuje investice tisíců firem

Pozastavení evropského operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, o kterém v úterý informovaly Lidové noviny, narušuje investiční plány tisíců tuzemských firem, především těch menších. Shodli se na tom zástupci zaměstnavatelů ve vyjádření pro agenturu ČTK.

Program, v němž je zhruba 114 miliard korun, pozastavila Evropská komise. Důvodem je výsledek auditu, který v programu odhalil čtrnáctiprocentní chybovost.

Ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) na mimořádné tiskové konferenci uvedl, že  projekty v rámci programu Podnikání a inovace pokračují a po dobu, než je projedná Evropská komise, budou hrazeny z národních zdrojů. Hüner uvedl, že chyby vznikly v letech 2015 až 2017 (chybovost činí 14 procent), po jeho nástupu dochází k postupné nápravě, včetně odvolání Tomáše Novotného, náměstka, zodpovědného za evropské dotace. 

„Považujeme to za velký problém, který ale není úplným překvapením. V tuto chvíli komunikujeme s desítkami vyděšených firem a vytváříme jim informační podporu. Jde o jedno z největších selhání čerpání strukturálních fondů. Pokud budou firmy několik měsíců stát, naruší to jejich investiční a inovační plány,“ řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

„Firmy se nachází v nejistotě, jestli budou moci čerpat dotace, nebo ne. Logicky proto stojí před strategickým rozhodnutím, jak naložit se svými investicemi,“ doplnila mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková. Řada podniků již předložila své projekty, pro které chtěly z programu čerpat dotace, nebo na nich stále pracuje. Pokud jim ministerstvo průmyslu nedá jasný signál, že situaci řeší, mohou od svých plánů upustit, dodala.

  • Podle průzkumů Asociace malých a středních podniků přibližně polovina těchto firem investuje právě ve vazbě na čerpání evropských peněz. Jde o vysoce inovativní projekty, často spojené s výzkumem.

„Pozastavení programu odhadujeme v řádu měsíců,“ řekla deníku mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Ministerstvo pro firmy, kterých se problém týká, zajistilo e-mailové a telefonické horké linky.

Ministr Tomáš Hüner (za ANO) zadal mimořádné kontroly a nevyloučil, že úřad podá trestní oznámení. „Cílem je zajistit, aby se situace neopakovala a Česko mohlo pokračovat v čerpání,“ sdělil LN. Financování už schválených projektů zatím uhradí MPO z českých peněz.

Klíčové jsou nyní dvě věci. Za prvé, jak rychle bude možné proplácet již schválené projekty ze státního rozpočtu a jestli se skutečně proplatí všechny. Druhá věc je, jak rychle komise obnoví možnost čerpání. Pokud to bude trvat měsíce, vážně to ohrozí chod řady malých a středních firem.
Karel Havlíček
prezident Asociace malých a středních podniků

Audit ministerstva financí odhalil chyby na konci loňského roku. Podle něj byl problém především v nastavení pravidel pro podpořené projekty, které si dokážou samy vydělat. Tito podnikatelé měli předpokládaný čistý zisk odečíst od požadovaných peněz, což se ale v mnoha případech nestalo.

Za všechno může rychlost?

„Obecně lze říci, že chyba byla v komunikaci a organizaci práce. Rychlost a schopnost čerpat byly upřednostněny před řešením potenciálních potíží. Pokud někdo upozorňoval na možný problém, který sníží čerpání, byl označen za toho, kdo škodí systému,“ uvedla Filipová. Viníka lze ale podle ní hledat až poté, co soud rozhodne, že vznikla škoda.

Podle LN vznikl problém za bývalého vedení MPO, kdy byl náměstkem odpovědným za evropské fondy Tomáš Novotný, kterého přivedl někdejší ministr Jan Mládek (ČSSD). Vinu odmítá. „Měli jsme rok předtím kontrolu Evropské komise a ta dopadla pod dvě procenta chybovosti. Tlak na rychlost patří k práci, ale problémy se určitě nepřehlížely,“ řekl deníku Novotný.

Server Seznam zprávy a Televize Seznam také v pátek uvedly, že agentura pro podnikání a inovace v současnosti informuje technologické firmy, které požádaly o evropské dotace na mzdy vývojářů, že peníze nedostanou. Dotace za tři miliardy korun mělo dostat 475 firem. Problém podle serveru rovněž odhalil audit ministerstva financí, podle kterého se neoprávněně podporovaly mzdy, které nebyly spojeny s reálnými pracovními místy. Závěr podle serveru potvrdil antimonopolní úřad i Evropská komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...