V Dole Paskov se už rok netěží. V podzemí zůstávají miliony tun uhlí a desítky pracovníků útlumu

Několik milionů tun uhlí stále zůstává podle odhadů v podzemí někdejšího Dolu Paskov, ve kterém byla těžba ukončena před rokem, 31. března 2017. Další těžba již byla pro majitele, společnost OKD, kvůli složitým geologickým podmínkám nerentabilní. V dole tak už zůstávají jen pracovníci pro utlumení těžby.

Nyní nese tento důlní provoz, který tvořily lokality Staříč a Chlebovice, nové jméno Závod Útlum - Jih a z loňských zhruba 1350 zaměstnanců tu nyní pracuje zhruba 130 lidí na útlumových pracích.

Přibližně polovina z nich fárá do podzemí, kde mimo jiné dělají bezpečnostní kontroly nebo přípravné práce před zahájením likvidace dolu, řekl mluvčí těžební společnosti OKD Ivo Čelechovský.

Horníci z dolu za více než půlstoletí těžby vyvezli více než čtyři desítky milionů tun kvalitního koksovatelného uhlí. Ještě v roce 2014 se zde vytěžilo 820 000 tun uhlí, v roce 2013 šlo o 863 000 tun a o rok dříve 950 000 tun. Úpravna uhlí v areálu Dolu Paskov měla kapacitu 550 tun za hodinu.

Důl se nachází asi dvacet kilometrů jižně od Ostravy a byl posledním činným dolem v ostravské části ostravsko-karvinského revíru. Největší absolutní hloubky dosáhla jáma v lokalitě Staříč - 1155 metrů. 

Čeká se na likvidaci

Kdy likvidace dolu začne, zatím není jasné. Řešit ji bude nový vlastník podniku, kterým se má stát státní společnost Prisko. Firma OKD je od předloňského května v úpadku, ve kterém skončila kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Dál těží uhlí v dolech na Karvinsku, kde i se zaměstnanci dodavatelských firem pracuje okolo 9500 lidí.

Čelechovský řekl, že během loňského a letošního roku firma vyvezla veškerou techniku z podzemí z lokalit Staříč, Chlebovice a Sviadnov, kde měl důl provozy. „Použitelné stroje byly následně přemístěny do činných dolů v karvinské části OKD,“ uvedl. Při takzvaném zajišťovacím provozu nyní pracovníci na ranních směnách pravidelně v podzemí dělají předepsané bezpečnostní prohlídky.

Ve Staříči, kde nadále zůstává dispečink a veškeré zázemí, se pracovalo mimo jiné na čištění ploch. Vtažnou jámou se do dolu přivádí čerstvý vzduch, výdušnou se větry z dolu odvádějí. Při technické likvidaci dolů by měly být jámy zasypány a podzemí postupně zaplaveno vodou. O tom, co bude dál s areály dolů, bude mimo jiné rozhodovat jejich budoucí vlastník.

Lokalita Chlebovice je opuštěna. Výjimkou je ostraha areálu a obsluha těžních strojů - na tom se nic nezměnilo. V lokalitě Sviadnov zaměstnanci zejména z úseku dopravy prováděli přípravné práce na plánovanou likvidaci vtažné i výdušné jámy.
Ivo Čelechovský
mluvčí OKD

„Bude záležet na tom, jak dopadne posudek EIA, a také na diskusi se starosty obcí o tom, jakou mají představu o využití toho území,“ řekl Čelechovský. Hovoří se jak o možném uchování areálů v jejich současné podobě a využití pro turistiku, tak o případném vybudování průmyslových zón. Není tak zatím ani jasné, zda například těžní věže zůstanou stát, nebo půjdou k zemi.

„Až do doby schválení projektu technické likvidace Dolu Paskov nesmíme a nebudeme provádět žádné aktivity, které by znemožňovaly těžbu. Tedy ani bourat provozní stavby,“ uvedl Čelechovský.

Reorganizaci mohou ovlivnit ceny uhlí

OKD nyní začíná uskutečňovat reorganizační plán, který počítá mimo jiné s postupným útlumem dolů. Původně se plánovalo, že by se s útlumem dolů Darkov a Lazy začalo už letos.

Těžba černého uhlí v Moravskoslezském kraji by podle této původní varianty měla úplně skončit útlumem Dolu ČSM v roce 2023. Původní harmonogram se ale zřejmě změní, mohou ho ovlivnit i podmínky na trhu s uhlím.

Čelechovský řekl, že žádné konkrétní termíny uzavírání dalších dolů zatím nebyly schváleny. „V současné době probíhají oboustranná jednání a připravují se všechny legislativní kroky, potřebné k finálnímu převzetí akcií společnosti OKD Nástupnická ze strany společnosti Prisko,“ dodal Čelechovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 13 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 22 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
30. 6. 2026

Evropský pohled