Zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlády se nedomluvili na parametrech proplácení prvních tří dnů nemoci a budou v jednáních pokračovat. Zaměstnavatelé zásadně nesouhlasí s návrhem sociální demokracie, aby zaměstnanci dostávali v prvních třech dnech nemoci 60 procent denního výdělku. Varianta podporovaná ministerstvem práce a sociálních věcí počítá s 30procentní nemocenskou, třetí varianta navrhuje 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.
Třetina mzdy, dvě třetiny nebo vyšší odvody? Tripartita se neshodla na výši nemocenské v prvních třech dnech
Události ČT: Spory o první tři dny nemoci (zdroj: ČT24)
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák po mimořádném zasedání zúžené tripartity řekl, že návrhy druhé a třetí varianty v pondělí účastníci jednání dostali na stůl, nemohli je proto prostudovat. Na vyjádření si zaměstnavatelé nechali čas do čtvrtka.
Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) preferuje variantu, ve které by nemocní dostali 30 procent denního průměrného výdělku a zaměstnavatelé by propláceli 1. až 11. den stonání.
Dopady všech tří návrhů jsou vesměs stejné, ale otázka je, na koho a v jaké míře dopadnou. Jestli to budou zaměstnanci, zaměstnavatelé nebo státní rozpočet. Hnutí ANO se snaží najít takové řešení, aby byl minimalizován dopad na zaměstnavatele a státní rozpočet, ale zároveň jsme mohli dál jednat s ČSSD a KSČM o složení vlády.
Naopak exministryně školství Kateřina Valachová, která na jednání zastupovala ČSSD, trvá na 60procentní nemocenské, stejný názor mají podle ní i komunisté. „Je to absolutně jasná podmínka pro vládu ze strany ČSSD. A dnes jsem měla možnost slyšet, že i ze strany KSČM. Navíc jsou na naší straně i všichni zástupci zaměstnanců,“ uvedla s odkazem na jednání ANO o menšinovém kabinetu s ČSSD, který by podporovali komunisté.
Variantu, kterou prosazuje levice, navíc podporují i odbory, řekl ještě před jednáním tripartitiy jejich předák Josef Středula. Podle něj jde o správný krok, který dává smysl ze zdravotního a ekonomického hlediska. Neléčený člověk, který chodí do práce, podle něj nakazí své kolegy a jeho nemoc pak může být v důsledku silnější a mít delší průběh, než kdyby zůstal doma.
Tři návrhy – a tripartita bude jednat dál (zdroj: ČT24)
Zaměstnavatelé navrhují vyšší nemocenské pojištění
ANO navrhlo, aby zaměstnavatelé platili stejně jako dosud nemocenskou po deset dní, termín ale posunulo od 1. do 11. dne nemoci, nyní platba od zaměstnavatele začíná 4. den nemoci a v 15. dnu povinnost přebírají zdravotní pojišťovny.
To, co dostáváme, když jsme nemocní, je otázka životní úrovně. Na prvním místě pro nás je, aby lidé, kteří jsou nemocní, měli důstojné podmínky. Je to absolutně jasný požadavek.
Zaměstnavatelé na zachování karenční doby trvají. Pokud by byla prolomena, požaduje konfederace zaměstnavatelů, aby byla zaměstnancům znovu zavedena sazba 1,1 procenta na nemocenské pojištění. Chce rovněž sazbu 25 procent v prvních třech dnech, jak tomu bylo u nemocenského pojištění v roce 2004.
Ke kompenzaci náhrady mzdy po dobu trvání prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti navíc žádá snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění zaměstnavatelům o 0,2 procentního bodu.
Rafaj: Politici nestojí o diskusi, svoje představy nám oznámili v osm hodin ráno (zdroj: ČT24)
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jana Rafaje je pro zaměstnavatele klíčová záruka, že lidé nebudou nemocenské zneužívat.
„V době, kdy je největším problémem naší ekonomiky nedostatek pracovní síly, nám tyto návrhy pracovníky ještě uberou. První tři dny nemoci jsou nejrizikovější z hlediska zneužití,“ řekl pro ČT Rafaj.
Poslanci ČSSD předložili návrh, který počítá s tím, že zaměstnanci by dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu. V souvislosti s tím, že náklady by nesl zaměstnavatel, navrhuje ČSSD zároveň snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.
Události, komentáře: Kateřina Valachová (ČSSD), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) (zdroj: ČT24)
E-neschopenky v nedohlednu
V souvislosti s možností opětovného proplácení prvních tří dnů nemoci se mluví také o elektronické neschopence. Mohla by sloužit ke kontrole nemocných a jako pojistka proti možnému zneužívání. Podle Němcové nicméně projekt není připraven a jeho zavedení se bude muset odložit, přestože zákon s tím počítá od příštího roku.
Nové vedení ministerstva podle Němcové „s překvapením“ zjistilo, že projekt je skoro na začátku, ač se připravuje od poloviny roku 2016. „Všechny kroky jsou víceméně na papíře,“ uvedla Němcová. Projekt v podobě, v jaké by měl fungovat, podle ní spuštěn nebude. „Chybí základní předpoklady, aby mohl být projekt dopracován,“ dodala ministryně.
Česká správa sociálního zabezpečení je podle spolupracovníků Němcové schopna vytvořit portál až k roku 2022, možná o rok dříve.