Nejasné podmínky pro byznys – přesně to stále více trápí ty firmy, které působí na britském trhu. Neví totiž, co je čeká během přechodného období odchodu Británie z Evropské unie a ani to, co nastane pak. Například právní firmy poukazují na to, že pokud bude přechodné období trvat příliš dlouho, může se vzájemná legislativa Británie a ostatních zemí EU vzdálit natolik, že bude obtížné to pak znova dávat dohromady. Británie je přitom pro Česko pátým nejdůležitějším obchodním partnerem.
České firmy už mají dost nejistoty s brexitem. Buďte aktivnější, žádají diplomaty
A nebylo to jediné, co české a britské firmy, které působí v Británii, během setkání na Britské obchodní komoře před pár dny v Praze řešily. „Zatímco menší a střední společnosti vyčkávají, na jakém uspořádání se politici dohodnou, velké korporace si nemohou dovolit čekat a připravují se na nejhorší možný scénář, takzvaný tvrdý,“ uvedla komora. Některé nadnárodní korporace podle ní už zahájily přesun sídla firmy mimo území Británie.
Například jedna česká společnost, která vyvíjí zdravotní pomůcky a působí už mnoho let i na britském trhu, už rok prakticky přešlapuje na místě. Čeká, až budou známy konkrétní podmínky. Potřebuje totiž pro své nové výrobky vždy získat potřebné certifikace, aby je mohla prodávat. „Ovšem to nyní nemohou, dokud se nevyjasní situace,“ uvedl pro web ČT 24 manažer komunikace Britské obchodní komory Pavel Fara.
Aktuálně jim totiž nikdo neřekne, čím se mají řídit. Podle něho tak už tato firma – a není jediná – apeluje na českou vládu, aby jim pomohla vyjasnit a vyjednat podmínky.
Příležitost pro Česko? Nelze to vyloučit
Problém pálí výrazně například i firmy v automobilovém průmyslu. Náklady na montáž jednoho automobilu v Británii by se podle odhadu společnosti PA Consulting v případě takzvaného tvrdého brexitu, tedy toho, který zahrnuje zavedení desetiprocentního cla, mohly zvýšit o 2372 liber (téměř 68 tisíc korun). Uzavírání továren by podle společnosti bylo nejpravděpodobnější u japonských automobilek Toyota a Honda, které většinu své britské produkce vyvážejí.
obrázek
Tim Lawrence ze společnosti PA Consulting nicméně upozorňuje, že pro Británii i EU by mohlo být příliš riskantní nedosáhnout dohody, která by umožňovala vzájemnou výměnu zboží při nulových či minimálních clech. „Británie je druhým největším automobilovým trhem Evropy a je velmi důležitá pro firmy z EU, jako jsou němečtí výrobci luxusních vozů,“ dodává Lawrence.
To, že cla by představovala problém, potvrdil webu ČT24 i ředitel marketingu pro střední Evropu společnosti TAKENAKA Jan Lidral. Tato japonská stavební a projektantská firma s pobočkami po celém světě, která byla mimo jiné generálním dodavatelem pro závod TPCA v Kolíně nebo pro nošovický Hyundai, zvažuje v souvislosti s brexitem úpravu svého portfolia. Staví výrobní závody v Británii a pokud se skutečně zavedou cla, pak se mohou britské výrobky stát nekonkurenceschopné.
„Přesídlení výroby z jedné země do jiné je ale dlouhodobá záležitost, minimálně na pět, deset let, nebude se případně tedy zavírat ze dne na den. Potřebujeme proto co nejdříve informace o tom, za jakých obchodních podmínek se bude na britském trhu působit,“ konstatuje Lidral.
Lidral nevyloučil ani to, že by případné přesuny v automobilovém průmyslu kvůli brexitu mohly mít pozitivní vliv i na obchodní aktivity firmy v Česku. „Za určitých okolností může vytvořit brexit rámec pro nové obchodní příležitosti z hlediska relokace výrobních kapacit, což by se mohlo týkat především nových zemí EU, kde jsou stále řádově nižší náklady na pracovní sílu než v západních zemích,“ uvedl pro web ČT24.
obrázek
Británie sice může přijít s nějakými investičními pobídkami, ty však podle Lidrala mohou nabídnout i v jiných evropských zemích. Připouští tak, že se firma může začít zaměřovat i na jiné oblasti.
„Například na developerské projekty, konkrétně kanceláře a rezidenční projekty,“ upřesnil Lidral. Někteří investoři totiž už signalizují, že kvůli brexitu by alespoň dočasně jinak velmi drahý Londýn mohl zlevnit, a proto by se v nejbližší době investice do developerských projektů mohly vyplatit.
Dvou nebo čtyřleté přechodné období?
Každopádně, představitelé bankovnictví, telekomunikací, daňového a právního poradenství, vzdělávání nebo zdravotnického a farmaceutického průmyslu, kteří se na komoře sešli, se shodli na tom, že během přechodného období, které začne platit po 29. březnu 2019, by měly platit stejné podmínky ve vztahu mezi Británií a členskými zeměmi EU jako nyní.
Doufají, že právě přechodné období budou moci opravdu využít k přípravě na uspořádání nových obchodních podmínek.
„Obávají se totiž, že se do března 2019 nestihnou vyjednat všechny podmínky odchodu a větší část přechodného období bude sloužit pro další vyjednávání, a tedy prodloužení současné nejistoty,“ uvedla komora. A právě v tomto případě poukazují právníci na možné riziko toho, že se během tohoto období mohou právní normy Británie a ostatních zemí EU vzdálit natolik, že pak bude obtížné je znova dávat dohromady.
- Ze studie poradenské společnosti Oliver Wyman vyplývá, že pokud by rozhovory o odchodu Británie z EU skončily bez dosažení nové obchodní dohody, podnikům v Evropské unii a Británii by vznikly dodatečné roční náklady v objemu kolem 58 miliard liber (1,7 bilionu korun). Britské firmy by to stálo zhruba 27 miliard liber ročně, zbývající státy EU kolem 31 miliard liber.
Některé firmy totiž chtějí dvouleté přechodné období, jiné však požadují čtyři i více let. Právníci tak upozorňují, že je také nutné uzavřít ujednání o uznávání soudních rozhodnutí mezi Británií a EU.
Mayová chce co nejhlubší a nejširší budoucí dohodu s EU
Britská premiérka Theresa Mayová v projevu na začátku března věnovaném tomu, jak si Londýn představuje budoucí vzájemné vztahy s Evropskou unií, prohlásila, že Británie bude po brexitu usilovat o co „nejhlubší a nejširší“ partnerství s Evropskou unií, které by co nejlépe vyhovovalo zájmům a potřebám obou stran.
V pozorně sledovaném vystoupení v londýnském Mansion House Mayová také uvedla, že budoucí obchodní dohoda musí obsahovat nezávislý arbitrážní mechanismus. Británie totiž podle ní odmítá jurisdikci evropského soudu, přestože britské soudy budou moci k jeho rozhodnutím přihlížet stejně, jako mohou zohledňovat názory dalších zahraničních soudů. Důležitý podle Mayové bude trvalý dialog a konzultace obou stran.
„Musíme se čelem postavit k faktu, že toto je vyjednávání a ani jedna strana nedostane přesně to, co by chtěla,“ vzkázala Mayová do Bruselu. K uzavření co nejlepší dohody je podle ní třeba „odvážné a kreativní“ myšlení, stávající modely totiž podle ní nebudou dostačující.
Ekonom Petr Zahradník o brexitu (zdroj: ČT24)
Vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier vystoupení uvítal. Vyjasnilo podle něj postoje Londýna ohledně rozhodnutí Británie pustit celní unii i jednotný trh. Svůj vlastní pohled chce 27 zemí Unie odsouhlasit na summitu koncem měsíce. S Mayovou jednal před několik dny v Londýně i šéf Evropské rady Donald Tusk, který tehdy známé představy Londýna o budoucnosti vztahů označil za něco zcela založeného na iluzích.
Unie přitom dává dlouhodobě najevo, že Británie si v budoucnosti nemůže ve vzájemných vztazích jen vybírat „třešničky“ toho, co se jí hodí. Mayová však kontrovala poznámkou, že libovolná obchodní dohoda v zásadě určuje míru přístupu na trhy partnera či partnerů. „Pokud je tohle vybírání třešniček, tak každá obchodní dohoda je vybírání třešniček,“ poznamenala. Chybou by podle ní ale bylo, kdyby v budoucí dohodě nebyly práva a závazky jejích účastníků v rovnováze.
Vlajka nad budovami britského parlamentu
Premiérka Mayová zdůraznila, že Británie bude mít zájem o pokračování úzké vazby s EU, pokud jde o unijní standardy a regulace. Ty by i v budoucnu měly zůstat nejméně na stejné úrovni jako v EU a tedy velmi podobné těm unijním. Britské právo by mělo podle ní v těchto věcech dosáhnout podobných výsledků jako právo unijní, byť třeba jinou cestou.
Přístup na unijní trh se zhorší, připustila britská premiérka
Umožnit to má hladký pohyb zboží přes hranici, i když Mayová připustila, že přístup na unijní trh se po brexitu zhorší. „Odcházíme z jednotného trhu. Život bude jiný,“ upozornila. Šéfka britské vlády zmínila i možnost budoucího celního partnerství své země s EU, kdy by britské tarify v zásadě odpovídaly těm unijním či možnost jejich velmi úzké koordinace.
„Ano, jsou oblasti, kde z ekonomického úhlu pohledu firmy říkají, že má smysl pokračovat na podobném základě jako dosud, a udržet tak dobré obchodní vztahy. Ale rozhodnutí o těchto pravidlech bude na našem parlamentu,“ řekla Mayová. Potřebná ale podle ní bude nová dohoda o ochraně dat, upozornila Mayová, Británie však nebude součástí unijního jednotného digitálního trhu.
„Což je opět něco, co firmy chtějí vědět a apelují, aby to zůstalo stejné a nevznikla jiná právní úprava,“ konstatuje manažer komunikace Britské obchodní komory Fara.
Británie by ale chtěla i po brexitu a konci následného časově omezeného přechodného období zůstat v některých unijních agenturách, včetně převzetí odpovídajících finančních závazků. Mayová zmínila například oblasti léčiv nebo chemického či leteckého průmyslu. Přeje si také co nejtěsnější budoucí spolupráci v energetice či dopravě, významnou roli v jednáních bude mít otázka finančních služeb.
Harmonogram vystoupení Velké Británie z EU
Český vývoz do Británie v posledních měsících klesá
Za loňské poslední čtvrtletí se snížil český vývoz do Británie meziročně o 2,5 procenta na 48 miliard korun. V samotném prosinci klesl o desetinu. Export tuzemských firem do Německa, Francie, Polska či na Slovensko přitom dál rychle rostl, vyplývá z údajů statistiků.
„Export výrobků na britský trh zatím běží stále podle stejných pravidel, a tak by výstup Británie z EU české firmy v tuto chvíli zasahovat neměl. Nicméně v obecné rovině firmy pociťují rostoucí nejistotu a ty, které jsou na britském trhu více závislé, se pravděpodobně již připravují i na nepříznivý scénář,“ potvrdila Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.
Podle hlavní analytičky Hospodářské komory Kariny Kubelkové výsledky ale neznamenají výraznější výkyv vývozu do Velké Británie – za celý loňský rok český vývoz na ostrovy vzrostl o 0,6 procenta.
„Kontrakty bývají uzavírány na delší dobu než jeden rok a dobíhající kontrakty jsou průběžně obnovovány. Náhlá a prudká změna v souvislosti s brexitem tedy pravděpodobně přímo nehrozí,“ uvedla.
Británie je pro Česko pátým nejdůležitějším obchodním partnerem. „Jde o velký, vyspělý a bohatý trh a následky brexitu mohou být citelné. V krátkodobém horizontu větší problémy nečekáme, vývoj exportu je spojen mimo jiné s ekonomickým výkonem zahraničních obchodních partnerů, kde u většiny, včetně Británie, se očekává pokračování mírného ekonomického růstu,“ řekla Veličková.
Dlouhodobě však podle ní výstup Británie z EU určitě dojde k oslabení řady obchodních vazeb, ke zpomalení a snížení poptávky po českých službách a produktech. Proto je tak velmi důležité, aby došlo k vyjednání nadstandardní dohody o volném obchodu mezi Británií a EU.
obrázek
Šéf britské pobočky agentury CzechTrade Martin Macourek nicméně nedávno uvedl, že počet českých společností, které zakládají na ostrovech pobočky, právě i kvůli brexitu rychle roste, zvláště technologické a IT podniky. A zvyšuje se také počet českých výrobců autodílů s vysokou přidanou hodnotou, kteří získávají kontrakty u britských automobilek.
Mezi úspěšné exportéry do Británie patří v automobilovém průmyslu firmy Rubena, Futaba, Gumotex, Strojmetal, Top Alulit, Tawesco, Atek. V leteckém průmyslu jsou to Componenta Perfecta, Brebeck Composites, ve strojírenství například VUES Brno, Battswap, v chemii Spolchemie a v pivovarnictví značky Primátor, Bernard, Bohemia Regent, Budvar či Lobkowicz.