Měly zamezit zneužívání sociálních dávek. Nyní se však ukazuje, že poukázky, které úřad práce vyplácí lidem v hmotné nouzi, mají v praxi omezenou využitelnost a lidem zbytečně komplikují život. V parlamentu jsou nyní dva návrhy, jak to odstranit.
Za poukázky je možné nakupovat potraviny, základní hygienické potřeby, oděv, dětské, školní a lékárnické zboží. Jenže zdaleka ne všude. Hlavně mimo velká města je obtížné najít obchody, které nákup umožňují.
Část poukázek, v nichž úřady práce od prosince vyplácejí potřebným dávky v hmotné nouzi, proto končí u překupníků. Za peníze je u nich vyměňují lidé, kteří nemají tyto stravenky od státu kde utratit. Nedostanou však plnou protihodnotu.
Přesvědčil se o tom i redaktor ČT, když mu obchodník za poukázky v hodnotě 600 korun nabízel jen tři stovky. Narazil také na obchody, kde poukázky neberou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní slibuje, že rozšíří seznam obchodů, kde lze za poukázky nakupovat.
K vyplácení části dávky v poukázkách přistoupil stát hlavně kvůli jejímu zneužívání. Jenže praxe ukazuje opačný efekt.
„Stravenky často berou jen dražší obchody a lze jich najednou utratit jen omezené množství, takže nelze udělat jednou za čas větší nákup. Některé základní potřeby za ně navíc nelze koupit vůbec, takže jsou lidé nuceni je pod cenou prodávat u překupníků,“ uvedla například senátorka Renata Chmelová (za KDU-ČSL).
Jak zmírnit pravidla?
Ve sněmovně jsou nyní dva návrhy na změnu. S jedním přišli zákonodárci ANO, s druhou poslanci KDU-ČSL, ČSSD, Pirátů a TOP 09. Podle obou návrhů by poukázky už neměli dostávat obyvatelé ústavů a domovů pro seniory.
Podle opozičních stran by stravenky neměli mít ani lidé s plným invalidním důchodem, senioři nad 68 let, osoby s příspěvkem na péči ve třetím a čtvrtém stupni, pečovatelé o postižené a ti, co mají opatrovníka.
Podle ANO by měl být okruh ale užší. Vedle obyvatel ústavů a domovů pro seniory by do něj měli spadat jen lidé s příspěvkem na živobytí do 500 korun měsíčně, dlouhodobě hospitalizovaní a osoby s omezenou svéprávností. U ostatních by úřady mohly v případech „hodných zvláštního zřetele“ rozhodnout, zda poskytnou peníze, nebo ponechají stravenky.
Zmírnit tvrdost zákona chce i členka sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO), která v minulém období ve sněmovně navrhla plošnou výplatu.
Možnost vyplácet místo peněz poukázky platila v Česku už řadu let. Do prosince to ale úřady dělaly jen u lidí, u kterých hrozilo, že dávku zneužijí a koupí za ni třeba alkohol nebo cigarety. Od loňského prosince ale dostávají část příspěvku v kuponech všichni, kdo berou dávky déle než půl roku.
Záměr Pastuchové byl jasný: „Aby práceschopní lidé měli snahu pracovat a nebrali dávky hmotné nouze jako svůj styl života.“ Nyní chce úřadům práce umožnit, aby mohly znovu aspoň částečně rozhodovat, kdo místo poukázek bude brát jenom peníze.
„Problém v plošnosti je, že jsou postiženi i lidé, kteří si objektivně nemohou zlepšit svoji životní situaci prací,“ uvedl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
„Je to reakce na praxi, která ukazuje, že úskalí tam prostě pro určitou skupinu příjemců pomoci jsou,“ doplňuje místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
