Doplňkové spoření na penzi loni nestíhalo inflaci. Většina fondů zaostala

Celkem 16 z 27 účastnických fondů nedokázalo v loňském roce svou výkonností překonat inflaci, která činila v průměru 2,5 procenta. Na 14 fondů skončilo dokonce v záporných hodnotách. Údaje získala ČTK od Asociace penzijních společností. Doplňkové penzijní spoření mělo koncem roku 763 332 lidí, o 42 procent více než o rok dříve.

Z pohledu zhodnocení si nejlépe vedly dynamické fondy, které investují převážně do akcií. Připisovaly si zhodnocení nejčastěji mezi pěti až devíti procenty, výjimkou nebyla ani dvouciferná čísla.

Vyvážené fondy, kde už je akciový podíl nižší a dluhopisový vyšší, vykazovaly nižší zhodnocení, stále ale většinou nad inflací, v některých případech dokonce okolo čtyř procent.

Povinné konzervativní fondy loni kvůli poklesu cen dluhopisů vesměs připsaly záporné zhodnocení, přesto udržely dlouhodobé celkové kladné zhodnocení.

„Zhodnocení dynamických fondů příznivě ovlivnil celosvětový růst cen akcií, kdy hlavní americké akciové indexy dosáhly na historická maxima. Rovněž pražská burza zaznamenala oživení růstu cen,“ řekl ČTK manažer společnosti Chytrý Honza Jiří Pospíšil.

Příznivý ekonomický vývoj vedl podle něj některé centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb. To se promítlo do poklesu cen dluhopisů, který nepříznivě ovlivnil výkonnost konzervativních penzijních fondů, podotkl.

Prezident asociace Aleš Poklop tvrdí, že trh penzijního spoření roste, lidé mu věří a smlouvy se uzavírají nejrychlejším tempem od jeho zavedení. „Ukazuje se, že možnost investovat naspořené peníze do dynamičtějších fondů nese výsledky, které původní penzijní připojištění nemůže mít,“ podotkl Poklop.

Více lidí přestoupilo k účastnickým fondům

Objem příspěvků účastníků v doplňkovém penzijním spoření dosáhl téměř 30 miliard korun. Za rok 2017 vzrostl o 11,9 miliardy korun.

Zatímco ze starých fondů v roce 2016 přestoupilo do doplňkového penzijního spoření jen necelých 18 tisíc lidí, loni už jich bylo 40 tisíc. Pokračování tohoto zájmu očekává i do budoucna. 

  • Nové smlouvy o penzijním připojištění mohli lidé uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat už jenom smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie.
  • Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
  • Pro transformované fondy je obtížné generovat zisk, protože ze zákona musí investovat hlavně do konzervativních nástrojů.

„Současně budeme podporovat legislativní úpravy, které by měly spoření na stáří ještě více zatraktivnit, ať půjde například o povinný příspěvek zaměstnavatelů, navýšení státních příspěvků, nebo zlepšení podmínek pro podnikatele,“ dodal Poklop.

V transformovaných fondech původního penzijního připojištění, do kterých již nelze vstupovat, zůstávalo na konci roku 2017 celkem 3 688 675 účastníků. Celkový objem příspěvků v těchto fondech činil 384 miliard korun. Jejich podrobnější výsledky z hlediska zhodnocení peněz za uplynulý rok budou zveřejněny až po valných hromadách penzijních společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 5 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
včera v 22:00

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
včera v 14:47

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025
Načítání...