Doplňkové spoření na penzi loni nestíhalo inflaci. Většina fondů zaostala

Celkem 16 z 27 účastnických fondů nedokázalo v loňském roce svou výkonností překonat inflaci, která činila v průměru 2,5 procenta. Na 14 fondů skončilo dokonce v záporných hodnotách. Údaje získala ČTK od Asociace penzijních společností. Doplňkové penzijní spoření mělo koncem roku 763 332 lidí, o 42 procent více než o rok dříve.

Z pohledu zhodnocení si nejlépe vedly dynamické fondy, které investují převážně do akcií. Připisovaly si zhodnocení nejčastěji mezi pěti až devíti procenty, výjimkou nebyla ani dvouciferná čísla.

Vyvážené fondy, kde už je akciový podíl nižší a dluhopisový vyšší, vykazovaly nižší zhodnocení, stále ale většinou nad inflací, v některých případech dokonce okolo čtyř procent.

Povinné konzervativní fondy loni kvůli poklesu cen dluhopisů vesměs připsaly záporné zhodnocení, přesto udržely dlouhodobé celkové kladné zhodnocení.

„Zhodnocení dynamických fondů příznivě ovlivnil celosvětový růst cen akcií, kdy hlavní americké akciové indexy dosáhly na historická maxima. Rovněž pražská burza zaznamenala oživení růstu cen,“ řekl ČTK manažer společnosti Chytrý Honza Jiří Pospíšil.

Příznivý ekonomický vývoj vedl podle něj některé centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb. To se promítlo do poklesu cen dluhopisů, který nepříznivě ovlivnil výkonnost konzervativních penzijních fondů, podotkl.

Prezident asociace Aleš Poklop tvrdí, že trh penzijního spoření roste, lidé mu věří a smlouvy se uzavírají nejrychlejším tempem od jeho zavedení. „Ukazuje se, že možnost investovat naspořené peníze do dynamičtějších fondů nese výsledky, které původní penzijní připojištění nemůže mít,“ podotkl Poklop.

Více lidí přestoupilo k účastnickým fondům

Objem příspěvků účastníků v doplňkovém penzijním spoření dosáhl téměř 30 miliard korun. Za rok 2017 vzrostl o 11,9 miliardy korun.

Zatímco ze starých fondů v roce 2016 přestoupilo do doplňkového penzijního spoření jen necelých 18 tisíc lidí, loni už jich bylo 40 tisíc. Pokračování tohoto zájmu očekává i do budoucna. 

  • Nové smlouvy o penzijním připojištění mohli lidé uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat už jenom smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie.
  • Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
  • Pro transformované fondy je obtížné generovat zisk, protože ze zákona musí investovat hlavně do konzervativních nástrojů.

„Současně budeme podporovat legislativní úpravy, které by měly spoření na stáří ještě více zatraktivnit, ať půjde například o povinný příspěvek zaměstnavatelů, navýšení státních příspěvků, nebo zlepšení podmínek pro podnikatele,“ dodal Poklop.

V transformovaných fondech původního penzijního připojištění, do kterých již nelze vstupovat, zůstávalo na konci roku 2017 celkem 3 688 675 účastníků. Celkový objem příspěvků v těchto fondech činil 384 miliard korun. Jejich podrobnější výsledky z hlediska zhodnocení peněz za uplynulý rok budou zveřejněny až po valných hromadách penzijních společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...