Celkem 16 z 27 účastnických fondů nedokázalo v loňském roce svou výkonností překonat inflaci, která činila v průměru 2,5 procenta. Na 14 fondů skončilo dokonce v záporných hodnotách. Údaje získala ČTK od Asociace penzijních společností. Doplňkové penzijní spoření mělo koncem roku 763 332 lidí, o 42 procent více než o rok dříve.
Doplňkové spoření na penzi loni nestíhalo inflaci. Většina fondů zaostala
Z pohledu zhodnocení si nejlépe vedly dynamické fondy, které investují převážně do akcií. Připisovaly si zhodnocení nejčastěji mezi pěti až devíti procenty, výjimkou nebyla ani dvouciferná čísla.
Vyvážené fondy, kde už je akciový podíl nižší a dluhopisový vyšší, vykazovaly nižší zhodnocení, stále ale většinou nad inflací, v některých případech dokonce okolo čtyř procent.
Povinné konzervativní fondy loni kvůli poklesu cen dluhopisů vesměs připsaly záporné zhodnocení, přesto udržely dlouhodobé celkové kladné zhodnocení.
„Zhodnocení dynamických fondů příznivě ovlivnil celosvětový růst cen akcií, kdy hlavní americké akciové indexy dosáhly na historická maxima. Rovněž pražská burza zaznamenala oživení růstu cen,“ řekl ČTK manažer společnosti Chytrý Honza Jiří Pospíšil.
Příznivý ekonomický vývoj vedl podle něj některé centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb. To se promítlo do poklesu cen dluhopisů, který nepříznivě ovlivnil výkonnost konzervativních penzijních fondů, podotkl.
Prezident asociace Aleš Poklop tvrdí, že trh penzijního spoření roste, lidé mu věří a smlouvy se uzavírají nejrychlejším tempem od jeho zavedení. „Ukazuje se, že možnost investovat naspořené peníze do dynamičtějších fondů nese výsledky, které původní penzijní připojištění nemůže mít,“ podotkl Poklop.
Více lidí přestoupilo k účastnickým fondům
Objem příspěvků účastníků v doplňkovém penzijním spoření dosáhl téměř 30 miliard korun. Za rok 2017 vzrostl o 11,9 miliardy korun.
Zatímco ze starých fondů v roce 2016 přestoupilo do doplňkového penzijního spoření jen necelých 18 tisíc lidí, loni už jich bylo 40 tisíc. Pokračování tohoto zájmu očekává i do budoucna.
- Nové smlouvy o penzijním připojištění mohli lidé uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat už jenom smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie.
- Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
- Pro transformované fondy je obtížné generovat zisk, protože ze zákona musí investovat hlavně do konzervativních nástrojů.
„Současně budeme podporovat legislativní úpravy, které by měly spoření na stáří ještě více zatraktivnit, ať půjde například o povinný příspěvek zaměstnavatelů, navýšení státních příspěvků, nebo zlepšení podmínek pro podnikatele,“ dodal Poklop.
V transformovaných fondech původního penzijního připojištění, do kterých již nelze vstupovat, zůstávalo na konci roku 2017 celkem 3 688 675 účastníků. Celkový objem příspěvků v těchto fondech činil 384 miliard korun. Jejich podrobnější výsledky z hlediska zhodnocení peněz za uplynulý rok budou zveřejněny až po valných hromadách penzijních společností.