Fondům pro spoření na penzi se loni dařilo. Více než polovina překonala inflaci

Peníze, které si lidé spoří na penzi v účastnických fondech, se loni dařilo zhodnocovat. Více než polovina ze sedmadvaceti fondů dokázala díky vývoji akciových trhů svou výkonností překonat inflaci. Jenom šest účastnických fondů skončilo v záporných hodnotách. Od počátku doplňkového penzijního spoření jsou pak výsledky všech fondů v kladných číslech. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Swiss Life Select.

Na začátku roku 2016 nebyl výhled pro účastnické fondy pozitivní. Situace na finančních trzích nasvědčovala tomu, že i loňský rok bude ve znamení nízkého zhodnocení peněz v doplňkovém spoření na důchod, jako tomu bylo v předešlém roce.

Akciovým trhům se však nakonec mimořádně dařilo. „Překvapivě i události jako rozhodnutí Britů o vystoupení z EU nebo zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA měly pouze krátký dopad na finanční trhy,“ uvedla analytička Swiss Life Select Anežka Kneeová.

Pozitivní růst výkonností na akciových trzích umožnil dynamičtějším účastnickým fondům dosáhnout poměrně vysokého ročního zhodnocení. Nejlépe s letošní situací pracovali portfolio manažeři z penzijní společnosti Conseq. Jejich Globální akciový účastnický fond dosáhl za rok 2016 zhodnocení 10,81 procenta.

  • Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 537 tisíc lidí.

Opačná situace nastala u konzervativně zaměřených účastnických fondů. Úrokové míry na peněžních trzích i výnosy státních dluhopisů jsou permanentně velmi nízké až záporné a táhnou zhodnocení těchto fondů dolů.

Proti roku 2015 došlo k mírnému inflačnímu tlaku. Inflace se ve druhé polovině roku vyšplhala v průměru na 0,7 procenta. Výnosností ji tak překonala větší polovina ze sledovaných účastnických fondů.

U transformovaných fondů se odhaduje úroveň blízká inflaci

Na konečné výsledky zhodnocení transformovaných fondů si musí jejich klienti ještě počkat. Penzijní společnosti budou výsledky zveřejňovat až na přelomu dubna a května.

Podle odhadu Swiss Life se budou transformované fondy pohybovat velmi blízko úrovni inflace. Důvodem nízkého zhodnocení je konzervativní zaměření transformovaných fondů stanovené zákonem.

„Pro rok 2017 očekáváme pokračování ekonomického růstu a stabilní výsledky akciových fondů. Vzhledem k rozkolísanosti výsledků sledovaných českých účastnických fondů v jednotlivých letech je však potřeba mít stále na paměti, že má penzijní spoření dlouhodobý charakter, který s sebou přináší dlouhodobé zhodnocování peněz. Krátkodobý pohled na výkonnosti fondů může být zavádějící a na rozhodování klientů by neměl mít velkou váhu,“ upozornila Kneeová.

Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci loňského roku spořilo 4,536 milionu lidí. V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, byly čtyři miliony lidí.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 22 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 22 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...