Z 21 testovaných dětských výživ, krmiv pro domácí zvířata a privátních výrobků obchodních řetězců prodávaných v podobném obalu v Německu, Rakousku, Česku, Slovensku a Maďarsku, jich bylo stejných pouze sedm. Tři výrobky byly odlišné jen mírně, 11 jich bylo jiných. Vyplývá to z výsledků nových testů, které vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) pro ministerstvo zemědělství.
Nové testy potravin: V pizze pro Němce je eidam a mozzarela, ve „stejné“ v Česku není ani sýr
V pizze pro Němce je eidam a mozzarela, ve „stejné“ v Česku není ani sýr (zdroj: ČT24)
Například ve špagetách vyráběných pro rakouský trh byla kvalitnější pšenice. Německý kečup měl vyšší obsah rajčat než maďarský nebo v německé pizze byl použitý eidam a mozzarela, zatímco v té, kterou prodával řetězec v Česku, byla místo sýra jeho náhražka z rostlinného tuku.
Mírné rozdíly byly v testovaných kojeneckých výživách. Přesnídávky s příchutí banán, broskev a jablko měly ve všech zemích stejné složení, dýňová určená pro český trh měla v sobě 90 procent dýně, německá pak jenom 65 procent, zbytek byl nahrazený škrobem.
„Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu,“ reagoval na nejnovější výsledky srovnávací studie ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Nejaktuálnější výsledky vypadají takto:
Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Lišily se také broskve od Penny, které v Maďarsku byly doslazované sirupem, v Česku, Rakousku a Německu cukrem. Naopak mandarinky té samé značky byly ve všech zemích stejné. Kousky ananasu od Globusu jsou v různých zemích odlišné, podobně je tomu u obdobného výrobku od Lidlu. V Německu a Rakousku jsou v něm kousky nakládané v ananasové šťávě, ve zbytku států v cukerném sirupu. „Ananasová šťáva je samozřejmě nákladnější složka než cukerný sirup,“ podotkl vědecký pracovník VŠCHT Jan Pivoňka. Navíc se podle ministra prodávají v Německu levněji než v Česku.
Podle mluvčí Lidlu Zuzany Holé však o identické výrobky, ač se oba jmenují Freshona ananas (jednou ve sladkém nálevu, podruhé ve vlastní šťávě), nejde. „Na etiketě produktů je též uveden jiný název. Zde se tedy jednalo o srovnání zcela odlišných výrobků. Všechny etikety našich výrobků vždy splňují náležitosti plynoucí z platné legislativy Česka,“ dodala.
Také limonáda prodávaná v Globusu se lišila na českém a německém trhu. V Česku se v ní používá pomerančové aroma, v Německu pomerančová šťáva. „Zatímco na německém je malý obrázek pomeranče, na českém chybí, což je vlastně grafický důsledek složení výrobku, protože vůbec pomerančovou šťávu neobsahuje,“ uvedl Pivoňka. Výrobce zákon neporušuje. Složení odpovídá etiketě. „Limonáda Korrekt s příchutí pomeranče (…) splňuje jak stanovené normy, tak i to, co je uvedeno na etiketě,“ uvedla mluvčí Globusu Pavla Hobíková.
Jahodový džem od Lidlu pak byl ve všech státech stejný, jiná byla pasírovaná rajčata.
Do hodnocení byla zahrnutá značná část obchodních řetězců působících na českém území, chybí ale například Ahold a Tesco.
GALERIE
Dvojí kvalita potravin
„Výsledky mi v tomto případě přijdou trochu lepší, než byly výsledky značkových výrobků. Čekal jsem to horší,“ podotkl ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Připouští ale, že se objevily i excesy. „Že se na pizze místo sýra objeví takzvaná alternativa, v podstatě nějaký palmový ztužený tuk, je za hranou slušnosti,“ míní.
Důležitá je podle něj systematická výchova spotřebitele, aby se zajímal, co kupuje. „Jestliže spotřebitel výrobek podřadné kvality nekoupí, tak ho nebude nikdo vyrábět a obchodník ho nebude nabízet,“ tvrdí.
Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková by pak nemluvila o tématu dvojí kvality. „Definice kvality je velmi obtížná a u potravin obzvlášť. Je to diskuse na téma různého složení, různých standardů u některých výrobků, protože se to týká jenom některých, celkově bych řekla, že je to nějaké promile ze všech výrobků,“ řekla v pořadu 90' ČT24.
„Produkty jako takové jsou zdravotně nezávadné, projdou všemi kontrolami. Co vidím jako podstatné, že bychom se měli bavit o ochraně spotřebitele a poskytnutí informací spotřebiteli tak, abychom ho nemátli. Na výrobku máme napsáno, z čeho se skládá, a to odpovídá. Pokud ne, je to porušení zákona. Pokud vypadá identicky, pak si můžeme říct, že ke klamání spotřebitele do jisté míry může docházet, protože mu říkáme, že vypadá stejně, ale ve skutečnosti stejný není,“ dodala.
Nová legislativa nejdříve tak za rok a půl
Ministr na začátku října uvedl, že evropskou legislativu, která by řešila dvojí kvalitu potravin, by bylo možné přijmout do roku a půl. Normy, které platí nyní, podle něj nejsou dostatečně účinné, protože se musí spoléhat na ochotu ke spolupráci jednotlivých členských států Unie.
Na problém dvojí kvality potravin, ale také dalších výrobků, třeba čisticích prostředků, upozorňují země ze střední a východní Evropy už řadu měsíců. Například podle slovenské ministryně Gabriely Matečné se to týká třetiny států Evropské unie. Tématem se tak intenzivně zabývají i ministři zemědělství EU a o věci se ve svém červencovém projevu v europarlamentu zmínil také šéf komise Jean-Claude Juncker.
Často je připomínán jeho výrok, že Češi mají nárok na stejné množství kakaa v čokoládě jako kdokoli jiný. Na evropském trhu jsou však podle eurokomisařky pro ochranu spotřebitele Věry Jourové nejspíš stovky výrobků, jejichž kvalita v obchodech se v různých zemích liší.
Ministerstvo také již v červenci zveřejnilo první část testů, ve kterých se ukázalo, že z 21 tehdy zkoumaných produktů, které měly podobný obal, byly ve všech zkoumaných členských státech shodné tři.
Na srovnání z července se můžete podívat zde:
GALERIE
Test VŠCHT pro ministerstvo zemědělství – srovnání výrobků
Komise připravuje společné testování, principy představí 13. října v Bratislavě
Eurokomisařka pro ochranu spotřebitele Věra Jourová označila dvojí kvalitu za neférovou praktiku. Objevil se už i případ, kdy výrobce od praxe dvojího přístupu odstoupil. Portál iRozhlas napsal, že ke změně se rozhodl německý výrobce sušenek Bahlsen. Na německý trh dříve posílal sušenky s máslem podle původní receptury. Východoevropské země však měly výrobky s palmovým tukem. Od prvního července ale změnili složení produktů vyráběných v polském závodě, aby byla receptura jednotná.
Příklady dalšího staršího srovnání zde:
Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku, 2016
Evropská komise tak připravuje mapu, jak využít stávající legislativu při problému dvojí kvality potravin. Komisařka Jourová potvrdila, že vypracuje společnou metodologii pro testování produktů, do jejíž přípravy vloží na začátku asi milion eur. Realizovat ji bude Evropské výzkumné centrum. „Výsledky budou do konce roku a principy testování chci představit na bratislavském summitu 13. října. Systém testování by měl být pro národní orgány k dispozici v prvních třech měsících příštího roku,“ řekla Jourová.
Konkrétní testování bude probíhat na úrovni jednotlivých členských států a když se objeví podezření na dvojí kvalitu potravin, bude zahájena patřičná procedura. A pokud budou potřeba další finanční prostředky, Jourová potvrdila, že se využije rozpočet na následující rok.
Komise nyní pracuje na metodice zdokonalení srovnávacích potravinářských testů, aby země měly spolehlivé a sdílené poznatky, platné ve všech členských státech. Komise také financuje další činnosti zaměřené na shromažďování důkazů a prosazování pravidel, tedy na financování studií a donucovacích opatření. Už z nynějšího rozpočtu jsou pro tyto oblasti vyděleny dva miliony eur (asi 54 milionů korun).