Napětí kolem vypálení severokorejské rakety, která přeletěla Japonsko, srazilo v úterý evropské akcie na šestiměsíční minimum. Okamžitě poklesly i asijské akciové trhy, hlavní index tokijské burzy se dostal na téměř čtyřměsíční minimum. Na druhé straně zlato se s cenou přes 1320 dolarů za unci dostalo na ročním maximu.
Evropský index Stoxx Europe 600 tak v poledne ztrácel podle Wall Street Journalu zhruba 1,40 procenta, v odpoledních hodinách pokles zmírnil. Podobně se vyvíjela i většina hlavních národních indexů. Francouzský CAC 40 měl kolem 16. hodiny ztrátu 1,26 procenta, německý DAX 1,85, italský FTSE MIB 1,65, britský FTSE 100 a španělský IBEX 35 zhruba jedno procento.
Index Asia Dow zavíral obchodování slabší o 0,39 procenta, australský S&P/ ASX200 pak o 0,72 procenta. Ztrácely indexy indické, singapurské, japonské (Nikkei 225 o 0,45 procenta) či čínský Hang Seng 0,35 procenta. Posílil jen čínský Shanghai Composite (0,08 procenta).
Napětí zlatu svědčí
Ze ztrát těží zlato vnímané investory tradičně jako bezpečná investice. Jeho cena se vyšplhala na roční maximum. K dolaru posiluje jako vždy v časech politického napětí i japonský jen a švýcarský frank, což jsou měny vnímané investory jako bezpečné.
Cena zlata během dne přesáhla 1320 dolarů za unci a je na ročním maximu, uvedla firma Golden Gate. Od začátku roku tak jeho cena stoupla o 15 procent.
„Zlato reaguje tradičně na zvýšenou nejistotu ve světě,“ řekl ČTK ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Důvodem je severokorejská raketa, která v noci na úterý přeletěla severní Japonsko již potřetí v historii. Vyvolala nelibost japonských představitelů a ostrou kritiku i jinde v zahraničí.
„Pokud ale nepropukne jaderná válka, zlato by nemělo výrazně růst na ceně, a spíše se vrátit k hranici 1250 dolarů za unci,“ odhadl analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl. Důvodem nynějšího růstu ceny zlata jsou podle něj i vysoké ceny akcií a dluhopisů, které investoři stále více vnímají jako rizikovější, a zlatem v portfoliu se tak snaží více diverzifikovat rizika.
Koruna měla ztráty nejmenší
„Protože konflikt se primárně týká Jižní Koreje, Japonska a Spojených států, dolaru jako tradiční měně bezpečného přístavu to tentokráte příliš nepomohlo a na globálním devizovém trhu se dostával pod tlak,“ uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Zvýšená riziková averze se na středoevropských měnách projevila tlaky na jejich oslabování. Nejvíce odepsal polský zlotý, a to přes půl procenta, maďarský forint pak zhruba třetinu procenta. Nejúspěšnější měnou v regionu tak byla česká koruna se ztrátou necelého čtvrt procenta.Nakonec k euru dosáhla na 26,09 koruny za euro.
Dolarové ztráty na globálním trhu se ale podepsaly na zhodnocení české měny vůči americké měně. Koruna byla k dolaru nejsilnější za poslední skoro tři roky. Během úterý se kurz české měny dostal až pod hranici 21,65 koruny za dolar. Později mírně oslabila a kolem 17:00 se obchodovala v kurzu 21,70 koruny za dolar.
