Pře o minimální mzdu: Ministryně Marksová ji chce zvýšit, zbytek koalice nesouhlasí

4 minuty
Pře o minimální mzdu: Ministryně Marksová ji chce zvýšit, zbytek koalice nesouhlasí
Zdroj: ČT24

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) hned po vládních prázdninách navrhne s platností od začátku ledna růst nejnižšího zaměstnaneckého příjmu o 1200 korun měsíčně, na 12 200. Jenže proti jsou nejen koaliční lidovci, ale nově i hnutí ANO. To chce zvyšovat minimální mzdu méně.

„Já myslím, že o tisíc korun,“ říká o zvýšení minimální mzdy předseda hnutí ANO Andrej Babiš. A dodává, že tato vláda už ji navýšila, když předtím několik let nebyl žádný pohyb. „Ale nejlepší je to nechat na trhu, který to řeší,“ doplňuje Babiš.

Nižší růst minimální mzdy, a to o 800 korun měsíčně, požadují zástupci velké části zaměstnavatelů. Naopak odbory chtějí růst o patnáct stovek. Zásadně proti tomu je ale pravicová opozice. Ta odmítá zvyšování minimální mzdy úplně.

Odbory by chtěly minimální mzdu 12 500 korun

„Chtělo by to přidat na penězích, moc se s tím nedá vyžít,“ říká David Lojda, který v Klatovech uklízí, zametá a dělá všechno, co je potřeba. Za práci pobírá od města minimální mzdu 11 tisíc korun hrubého. Ani zvýšení minimální mzdy o 1200 korun by mu přitom nestačilo. Představoval by si plat minimálně 15 tisíc hrubého. 

Vývoj průměrné a minimální mzdy
Zdroj: ČSÚ

Historicky nejvyšší růst minimální mzdy teď hodlá prosadit ministryně Michaela Marksová. Podle ní by měli mít z růstu ekonomiky prospěch i lidé s nejnižšími příjmy. „Protože takhle když to vezmeme v čistém, tak jsme pořád pod hranicí chudoby,“ vysvětluje Marksová.

Navíc tvrdí, že zvýšení minimálního příjmu bude znamenat i lepší platy pro další zaměstnance. To si myslí i odbory a požadují zvýšení dokonce na 12 a půl tisíce. Naopak zástupci zaměstnavatelů navrhují růst na 11 800 Kč.

Proti plánu Marksové je nejen ANO, ale i lidovci

„Samozřejmě růst minimální mzdy tlačí i na ostatní, a proto si myslím, že by měla být mnohem vyšší,“ míní Marksová. Ministryně práce to ale nebude mít se svým plánem jednoduché. Hnutí ANO chce zvýšit minimální mzdu méně. Stejně jako koaliční lidovci.

Návrhy minimální mzdy
Zdroj: ČT24

„Jsou tady částky, kdy zaměstnavatelé říkají 800 korun, Ministerstvo práce a sociálních věcí říká 1200 a my vidíme tisíc korun jako takový určitý kompromis, na kterém by se mohla vláda shodnout,“ říká 1. místopředseda strany a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

A třeba ministr financí Ivan Pilný (ANO) nechce hlasovat pro zvýšení minimální mzdy vůbec. Tvrdí, že to velkou část nezaměstnaných pracovat nepřiměje. „Já nevidím absolutně žádný smysl v tom, abychom zvyšovali minimální mzdu,“ říká ministr.

Sobotkova vláda zvýšila minimální mzdu celkem třikrát. A to z 8 a půl tisíc v roce 2014 až na dnešních 11 tisíc. Podle pravicové opozice už další růst není potřeba.

Minimální mzda je asociální nástroj a je to nástroj spíše politického populismu, kdy chtějí její autoři získat politické body, protože veškeré ekonomické průzkumy ukazují, že ty efekty jsou výrazně negativnější než ta pozitiva.
Jan Skopeček
Ekonomický expert strany a člen rozpočtového výboru a výboru pro sociální politiku PS

„Současná situace na trhu práce, kdy je obrovská poptávka po zaměstnancích, tak sama tato situace na trhu vedou k tomu, že rostou mzdy,“ řekl v pořadu Události, komentáře ekonomický expert ODS a člen rozpočtového výboru a výboru pro sociální politiku PS Jan Skopeček. 

A dodal, že bohužel česká ekonomická vyspělost a výkonnost nedosahují výkonnosti zemí na západ od nás, zejména Rakouska. „Produktivita práce, byť je samozřejmě lepší než před dvaceti lety, stále není tak vysoká jako v Německu a Rakousku. A to jsou fenomény, které zkrátka vedou k tomu, že ty mzdy nemohou být tak vysoké, “ konstatoval.

15 minut
Minimální mzda tématem Událostí, komentářů (4.8.2017)
Zdroj: ČT24

Předseda sněmovního výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil (nestr. za ČSSD) s některými názory pravice souhlasí. „Byť já si na tu pravici a levici nehraju, že naše sociální a zdravotní pojištění v Evropě je vyšší, než bývá zvykem v těchto státech, ale na druhé straně ty mzdy – a souhrn toho – tím se dostáváme zase na nižší úroveň. A tady si nemyslím, že by byla dobrá cesta jít snižováním toho zdravotního nebo sociálního pojištění,“ říká.

V Evropě je běžným zvykem, že minimální mzda je kolem 40 procent průměrné mzdy, někde dokonce až 50 procent. Já si myslím, že je potřeba držet tento poměr kolem těch 40 až 42 procent.
Jaroslav Zavadil
Předseda výboru pro sociální politiku PS

Pravicové strany navrhují místo zvyšování minimální mzdy snížení odvodů. „My jsme určitě pro, aby se snižovaly odvody, zatížení práce, což znamená potom v konečném důsledku zvýšení všech mezd,“ říká, místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Sobotkův kabinet rozhodne o zvýšení minimální mzdy za dva týdny. Hned poté, co se premiér a ministři vrátí z vládních prázdnin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 3 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 3 hhodinami

ÚOHS: Ministerstvo zaplatí pokutu za pochybení v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu 200 tisíc korun za to, že tři smlouvy na vytvoření národního geoportálu územního plánování zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl pravomocně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Resort nezákonně nevyčkal na dokončení správního řízení, v němž si neúspěšný uchazeč stěžoval na řízení zahájené v téže problematice formou soutěžního dialogu.
11:22Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko v prvním pololetí získalo z EU o 24 miliard víc, než odvedlo

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
před 10 hhodinami

Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
včeraAktualizovánovčera v 23:23

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
včera v 21:46

Čínské firmy pomáhají Rusku vyrábět útočné drony, ukazují dle Bloombergu dokumenty

Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.
včera v 16:57

Kupka a Kolovratník debatovali o budoucnosti vysokorychlostní železnice

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) diskutovali v pořadu Události, komentáře o budoucnosti vysokorychlostní železnice. Shodli se na jejím strategickém významu, lišili se však v pohledu na způsob financování. Kupka prosazuje větší ambice, zapojení soukromých investic a evropské podpory. Kolovratník naopak varoval před růstem státního dluhu.
včera v 13:52
Načítání...