Ministerstvo financí pokračovalo v prvním pololetí s prodejem státních dluhopisů za záporný výnos s dobou splatnosti až pět let. Záporný výnos znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčují peníze. V prodeji se dařilo pokračovat i po dubnovém ukončení devizových intervencí (nákup eur ve snaze udržovat českou měnu slabší, než je 27 korun za euro) České národní banky. Prodej státních dluhopisů pak vedl k růstu státního dluhu o zhruba 175 miliard korun na 1,789 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá dluh zhruba 169 tisíc korun.
Státní dluh roste. Ministerstvo financí si výhodně půjčovalo, aby pokrylo výdaje vlády
„Celkově tak ministerstvo financí za první pololetí získalo emisí státních pokladničních poukázek a střednědobých státních dluhopisů za záporný výnos více než jednu miliardu korun,“ informoval úřad. Doplnil, že díky těmto příjmům získal peníze, které umožnily posílit „výdajové priority vlády“.
„Od 1. července 2017 tak mohlo dojít ke zvýšení služebních tarifů příslušníků bezpečnostních sborů o deset procent, ke zvýšení platových tarifů zaměstnanců v kultuře a nepedagogických pracovníků ve školství o 9,4 procenta či sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách o 23 procent,“ uvedl ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Půjčit si nyní, splatit co nejpozději
Zároveň se ministerstvo zaměřilo ve druhém čtvrtletí na prodlužování doby splatnosti vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Ve druhém čtvrtletí tak vydalo na trhu střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy za 22,8 miliardy korun s průměrnou dobou do splatnosti 9,6 roku, což je růst o 4,6 roku proti předchozímu čtvrtletí. Za celé první pololetí vydalo dluhopisy za 127,6 miliardy korun při průměrném výnosu 0,05 procenta.
V květnu uvedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO), že na konci roku bude státní dluh stejný jako na konci loňského roku, tedy 1,613 bilionu korun.
- Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu.
- Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
- Zdroj: ČTK
Ekonom Komerční banky Marek Dřímal očekává, že v příští zprávě v září bude ministerstvo informovat o snížení státního dluhu nebo jeho stagnaci v porovnání s rokem 2016.
„Podle našich odhadů dosáhne zhruba 1,610 bilionu korun. Všechny zmíněné poukázky, které ministerstvo prodávalo se záporným výnosem jsou totiž splatné maximálně na konci září. Emise dluhopisů (které mají delší splatnost) zároveň v posledních týdnech prakticky ustaly,“ uvedl ekonom.
V závěru roku bude muset ministerstvo opět s prodejem dluhu přidat. Dojde totiž ke splacení dalšího dluhopisu za 70 miliard korun, státní rozpočet zároveň podle našich odhadů vykáže schodek 45 miliard korun.
Dřímal se vyjádřil i ke květnovému výroku Babiše, že na konci prosince by měl být státní dluh ve stejné výši jako v roce 2016.
„Ministerstvo financí by toho mohlo dosáhnout čerpáním části své likviditní rezervy, která byla v minulých měsících posílena převodem volných prostředků zdravotních pojišťoven a SŽDC (Správa železniční dopravní cesty) do státní pokladny u České národní banky,“ odhadl ekonom Komerční banky.