Průmyslová výroba v dubnu meziročně klesla o 2,5 procenta. Podle analytiků nejde však o změnu trendu, ale za tímto poklesem stojí nižší počet pracovních dní. Letošní duben jich měl o tři méně než loňský. Po očištění tak průmysl rostl meziročně o 5,9 procenta. Meziměsíčně byl po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 0,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Průmysl tak v dubnu zpomalil více, než trh očekával, podle ekonomů si ale udrží v dalších měsících růstové tempo. Pomáhá mu rostoucí poptávka z eurozóny.
K meziročnímu poklesu průmyslové výroby podle ČSÚ nejvíce přispěly výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, jejichž produkce byla meziročně nižší o 4,8 procenta, a opravy a instalace strojů a zařízení, které klesly o 24,3 procenta. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků se snížila o 6,7 procenta. Naopak se dařilo výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, když oproti loňsku vzrostla zhruba o desetinu, či výrobě chemických látek a počítačů, elektronických a optických přístrojů.
„Velmi dobrou zprávou je zvýšení zaměstnanosti v průmyslu. Ta se meziročně zvýšila o 1,9 %. Data ale také naznačují, že pracovní síly je skutečně málo a v průmyslu se musí zvedat mzdy. Ty v dubnu meziročně vzrostly o silných 8,1 procent,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci v průmyslu se meziročně zvýšil o 1,9 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda byla tedy proti loňskému dubnu vyšší o 8,1 procenta a dostala se na 31 556 korun.
Tržby z průmyslové činnosti v dubnu meziročně vzrostly o 0,3 procenta, hodnota nových zakázek klesla o 3,2 procenta. „Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 4,3 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 0,9 procenta,“ uvedl ČSÚ.
Analytici očekávají pro tento rok celkový dobrý výsledek
I přes aktuální zpomalení dynamiky v průmyslu analytici očekávají, že by jeho celoroční výsledek měl být velmi dobrý. „Podstatnou zprávou je, že trend v tuzemském průmyslu zůstává příznivý a stejně tomu je jak v ostatních ekonomikách středoevropského regionu, tak v eurozóně. Za celý rok 2017 očekávám růst tuzemské průmyslové výroby okolo 3,5 procent a možná i o něco více poté, co v roce 2016 vykázal tuzemský průmysl růst výroby 2,9 procent,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
I podle analytiků Komerční banky by měla produkce bude v nadcházejících měsících akcelerovat, když by ji měla pohánět jak domácí, tak zahraniční poptávka. Potvrzují, že předstihové indikátory v Německu i v celé eurozóně naznačují, že tamní ekonomická expanze nezpomaluje i vzhledem k tomu, že pokračuje oživení globálního obchodu. „Z tohoto oživení těží český průmysl buď přímo nebo skrze dodavatelské řetězce přes Německo. Celkově očekáváme, že tento rok průmyslová produkce přidá 7,3 procenta,“ říká Zeisel.
Stejný názor sdílí i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Optimisticky podle něho vyznívají zejména zlepšující se průmyslové podmínky v Německu. „Příznivější podmínky v německém průmyslu budou tak podporovat i tuzemskou průmyslovou výrobu a její příznivý vstup do letošního roku naznačuje, že by mohla v letošním roce zrychlit o necelých pět procent,“ míní Seidler.
Stavebnictví v dubnu potěšilo
Stavební výroba v Česku v dubnu zpomalila meziroční růst na čtyři procenta z březnových revidovaných 7,1 procenta. Produkce ale rostla díky pozemnímu stavitelství, vyplývá z údajů ČSÚ. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů se stavebnictví proti loňskému dubnu zvýšilo o 9,6 procenta.
Dubnové výsledky stavební produkce tak podle analytiků potěšily. „Kvůli nepříznivým kalendářním efektům i horšímu dubnovému počasí jsme se obávali meziročního poklesu stavební výroby, opak byl ale pravdou,“ konstatuje hlavní ekonom a vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum Komerční banky Jan Vejmělek.
Jako celek si stavebnictví polepšilo o čtyři procenta, po očištění o kalendářní variace byl zaznamenán silný vzestup o 9,6 procent. „To představuje nejlepší výsledek od poloviny roku 2015, kdy vrcholilo dočerpávání prostředků z předchozího programového období fondů EU. Ty směřovaly především do velkých infrastrukturních projektů. Z této situace profitovalo především inženýrské stavitelství,“ dodává.
Z hlediska struktury produkce je ale situace opačná. Produkce v pozemním stavitelství byla meziročně vyšší o 10,6 procenta, zatímco v inženýrském se snížila o deset procent. Meziměsíčně celková stavební výroba reálně stoupla o 1,6 procenta. Dubnová data tak podle analytiků potvrzují, že infrastrukturní projekty financované z veřejných peněz stále nenabíhají.
Zvýšil se počet dokončených bytů
Oživení pozemního stavitelství souvisí s vyšší investiční aktivitou privátního sektoru, jak naznačila data HDP za první čtvrtletí. Pomohla i rezidenční výstavba. Počet dokončených bytů se meziročně zvýšil o 36,6 procent. „Bohužel byrokratické překážky stavební aktivitě v tomto subsektoru nepřejí. Počet zahájených staveb u bytů zaznamenal vzestup pouze o 0,5 procent ročně, počet vydaných stavebních povolení dokonce o 6,5 procent klesl, přičemž orientační hodnota těchto povolení spadla dokonce o 21,4 procent,“ konstatuje Vejmělek.
Dlouhodobé potíže sektoru se stále projevují v jeho konsolidaci. Průměrný počet zaměstnanců v sektoru se během roku snížil o 2,5 procenta. „Je ale otázkou, do jaké míry jsou řádní zaměstnanci nahrazováni agenturními, což může být jeden z faktorů tlačících na mzdy. Ty byly v dubnu meziročně vyšší o 4,6 procent,“ dodává. Aktuální prognóza Komerční banky tak počítá pro letošek spíše se stagnací produkce. „Dosavadní vývoj ale naznačuje, že nakonec by mohl být výsledek o něco lepší,“ upřesňuje Vejmělek.
Podle ředitele analytické společnosti CEEC Research Jiřího Vacka se loni kvůli propadu objemu veřejných zakázek o necelou třetinu vyprázdnily stavebním firmám zásobníky práce. „Od počátku roku se ale situace začala zlepšovat a zakázek přibývá. Celoročně by proto mělo české stavebnictví podle ředitelů stavebních firem mírně zvýšit svůj výkon,“ uvedl Vacek.
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš upozornil na výrazný propad inženýrského stavitelství. „Přihlédneme-li k tomu, že je o 12,1 procenta nižší oproti loňskému roku, který byl o deset procent v propadu oproti roku 2015, je to jistě mnohem méně optimistický pohled na letošní dubnové výsledky. Prozatím si neodvážím letošní kladnou tendenci považovat za stoprocentně trvalou perspektivu budoucího vývoje,“ dodal Matyáš.
