Bílý dům představil revoluční snížení daní: Sazbu pro firmy hodlá srazit na 15 procent

Bílý dům představil daňovou reformu, která zahrnuje zejména snížení daně z firemních zisků na 15 procent z nynějších 35 a má podpořit hospodářský růst. Americký ministr financí Steven Mnuchin ji popsal jako největší snížení daní a největší daňovou reformu v historii Spojených států. Trumpův ekonomický poradce Gary Cohn naopak hovořil o největší daňové reformě za více než 30 let. Návrh počítá také se snížením daní pro běžného Američana a zjednodušením daňového přiznání. Administrativa je odhodlána prosadit schválení rozsáhlé daňové reformy ještě během letošního roku.

Představený jednostránkový sumář počítá také s omezením daňových pásem ze 7 na 3, zvýšením některých daňových odpočtů či zrušením dědických daní z majetku, uvedla později agentura Reuters.  

Nejvyšší daňová sazba (určená pro individuálně zdaňované „pass-through businesses“, kam patří společnosti s jediným vlastníkem, S korporace i třeba společnosti s ručením omezeným) by se snížila z 39,6 procenta také na 15 procent, napsala agentura.

Mnuchin rovněž sdělil, že ministerstvo pracuje na tom, jak přivést zisky amerických firem, které „zaparkovaly“ v zahraničí (aby se vyhnuly daňové sazbě 35 procent), zpět do USA. Bez bližších podrobností řekl, že ministerstvo pracuje s Kongresem na nižší dani. Podle některých informací drží nadnárodní firmy v zámoří zhruba 2,6 bilionu dolarů.

Ministerstvo financí tvrdí, že tato reforma povede ke zvýšení hospodářského růstu, který pak uhradí výpadky v daních, uvedl zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček. Od reformy si Bílý dům slibuje dlouhodobý růst hospodářství nejméně ve výši tří procent. Ke schválení však bude potřebovat i hlasy části demokratů, kteří se obávají, že reforma dál zvýší zadlužení USA. Navíc i mezi republikány jsou různé názory na daňovou reformu. 

Řezníček označil současnou etapu jako „startovní výstřel velmi komplikovaného a ambiciózního plánu,“ po níž se bude pracovat na tom, aby Bílý dům našel pro svůj záměr dostatečnou podporu. 

Hledání shody a spojenců

Pokud jde o cíle reformy, panuje zásadní shoda mezi Trumpem a Kongresem, uvedl ministr financí Mnuchin. Na detailech se bude dále pracovat. Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Paul Ryan (republikán) nezávisle na tom řekl, že panuje shoda v 80 procentech a ve zbývajících 20 procentech „jsme na stejném hřišti“.  

Trumpův ekonomický poradce Gary Cohn
Zdroj: Reuters

Mnuchin v únoru prohlásil, že změny by se měly zaměřit zejména na snížení daňové zátěže pro střední vrstvy a zjednodušení daní pro podniky. Trump sliboval snižování daní již během své volební kampaně. Naděje na nižší daně po jeho zvolení přispěly k růstu amerických akcií.

Poslední velká daňová reforma proběhla v roce 1986 během vlády republikána Ronalda Reagana, uvedla agentura Reuters. Zatímco současný ministr financí označil nyní chystanou daňovou reformu za největší v historii, Trumpův ekonomický poradce Gary Cohn později hovořil o největší daňové reformě za více než 30 let.

Jak to vidí zákonodárci

Republikánští zákonodárci Trumpův daňový plán převážně vítají. Považují ho za základ pro jednání v Kongresu a předpokládají, že před uzákoněním ještě projde změnami.

Demokratičtí zákonodárci kritizují, že plán počítá s daňovými úlevami i pro lidi s nejvyššími příjmy. Zpochybňují rovněž Mnuchinovo tvrzení, že hospodářský růst vytvoří dostatek nových daňových příjmů k vykompenzování dopadu nižších daňových sazeb na rozpočet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 6 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 12 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 16 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...