Dovolená pro Čechy letos zlevní v Egyptě, Bulharsku, Turecku či Tunisku

Dovolená pro Čechy ve většině nejpopulárnějších turistických destinací letos zlevní. V deseti ze 13 zemí turisté na dovolené proti loňsku ušetří. Nejvíce si čeští turisté polepší v Egyptě, Turecku a Tunisku. Naopak kupní síla Čechů klesla meziročně ve Španělsku, Maďarsku a nejoblíbenější turistické destinaci Čechů, Chorvatsku. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank. Téměř polovina Čechů tráví minimálně jeden týden dovolené v tuzemsku, oblíbeným programem bývá návštěva památek. Jen ty státní navštívilo loni zhruba 5,5 milionu turistů.

Kupní síla české koruny stoupla letos v Turecku o 11 procent, v Tunisku o téměř sedm procent a v Bulharsku o skoro dvě procenta. V dalších zemích, jako je Slovensko, Řecko či Francie se kupní síla české měny zvýšila jen kolem jednoho procenta. Naopak v Chorvatsku a Maďarsku kupní síla Čechů klesla o zhruba jedno procento, ve Španělsku méně.

8 minut
Události: Turistická sezona
Zdroj: ČT24

Stejně jako loni se Češi mohou těšit z největšího přilepšení při svých útratách v Egyptě. „Zásluhu na tom mělo prudké oslabení egyptské měny, která za uplynulý rok proti koruně ztratila hned polovinu své hodnoty. V případě Egypta je obtížné nárůst kupní síly koruny statisticky vyčíslit,“ dodal hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Počet přenocování českých rezidentů na delších cestách do zahraničí v roce 2015
Zdroj: ČSÚ

Jen ve třech zemích, do kterých Češi vyrážejí nejčastěji, nakoupí letos levněji než doma – v Bulharsku, Turecku a Maďarsku. V Bulharsku čeští turisté pořídí za českou tisícikorunu zboží či služby v hodnotě 1370 korun. V Turecku za českých tisíc korun lze pořídit zboží v hodnotě 1180 korun a v Maďarsku za 1110 korun.

Počet pobytů českých rezidentů dle délky a destinace pobytu
Zdroj: ČSÚ

„Ve zbylých destinacích se Čechům nákupy v porovnání s tuzemskými spíše prodraží. Vlivem nízkých životních nákladů doma je pro Čechy zahraničí dražší v průměru o 15 procent,“ řekl Sobíšek.

Nejdražší jsou naopak z populárních destinací Rakousko a Francie, kde lze za českou tisícovku koupit ekvivalent zboží a služeb v hodnotě 610 respektive 620 korun.

Analýza upozorňuje také na významné cenové rozdíly mezi městy jednotlivých zemí. Často platí, že oblíbené turistické cíle jsou celkově dražší než ostatní města. Například v Chorvatsku je nejdráž v Dubrovníku, kde česká tisícovka má hodnotu 649 korun. Velké rozdíly jsou znatelné i v Itálii.

Průměrné výdaje na den dle destinace a délky cesty
Zdroj: ČSÚ

„V sicilském Palermu nakoupíme za tisíc korun zboží a služby v hodnotě 689 korun, v Římě je to 568 korun a na severu v Bolzanu pouze 510 korun. Podobně v Turecku je Istanbul pro Čechy dražší než utrácení doma, v přímořských střediscích ale naopak ušetří,“ řekl ekonom. Obecně ale platí, že zahraniční destinace jsou pro Čechy dražší než dovolená doma.

Delší cesty (4 a více dní) českých rezidentů do zahraničí dle typu ubytování
Zdroj: ČSÚ

Češi stále více cestují do zahraničí. Loni podnikli 4,3 milionu delších cest, ve srovnání s rokem 2015 o 70 tisíc více. „Nejrychlejší růst reálných mezd za posledních osm let i klesající nezaměstnanost se promítají do zájmů Čechů cestovat za hranice naší země,“ dodal Sobíšek.

Nejžádanějšími zájezdy jsou letos podle Jana Bezděka z cestovní kanceláře Fischer Řecko, Španělsko, Egypt a Bulharsko. Meziročně přitom podle něj zdražily zájezdy do Španělska.

Češi mají velký zájem o domácí památky

Státní památky v Česku loni navštívilo zhruba 5,5 milionu turistů. Další statisíce proudí do soukromých zámků a hradů. Letošní sezona bude podle předpokladů Asociace cestovních kanceláří (ACK ČR) podobná. I proto Česko dává do státních památek miliardy korun.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zájem o památky se v Česku zvedá každým rokem zhruba o deset procent. Větší poptávka je jednoznačně po těch, které jsou opravené a nabízejí zážitek navíc.

„Například Valtice, kde se mnohonásobně zvýšila návštěvnost díky tomu, že otevřeli repliku barokního divadla,“ uvedla místopředsedkyně ACK ČR Jolana Myslivcová. Po jeho otevření návštěvnost stoupla téměř trojnásobně na loňských 125 tisíc návštěvníků.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) řekl, že v roce 2017 je rozpočet Národního památkového úřadu čtyři miliardy korun včetně evropských fondů. V roce 2007 to bylo jen 400 milionů.

I díky zájmu o památky se zvyšují příjmy z cestovního ruchu. „Dosáhli jsme téměř tří procent hrubého domácího produktu, což je víc, než vydělává třeba zemědělství,“ uvedla k tomu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), pod kterou cestovní ruch spadá. 

Ze všech památek v Česku je nejvíc navštěvován Pražský hrad. Loni to byly téměř 2 miliony platících turistů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...