Dovolená pro Čechy letos zlevní v Egyptě, Bulharsku, Turecku či Tunisku

Dovolená pro Čechy ve většině nejpopulárnějších turistických destinací letos zlevní. V deseti ze 13 zemí turisté na dovolené proti loňsku ušetří. Nejvíce si čeští turisté polepší v Egyptě, Turecku a Tunisku. Naopak kupní síla Čechů klesla meziročně ve Španělsku, Maďarsku a nejoblíbenější turistické destinaci Čechů, Chorvatsku. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank. Téměř polovina Čechů tráví minimálně jeden týden dovolené v tuzemsku, oblíbeným programem bývá návštěva památek. Jen ty státní navštívilo loni zhruba 5,5 milionu turistů.

Kupní síla české koruny stoupla letos v Turecku o 11 procent, v Tunisku o téměř sedm procent a v Bulharsku o skoro dvě procenta. V dalších zemích, jako je Slovensko, Řecko či Francie se kupní síla české měny zvýšila jen kolem jednoho procenta. Naopak v Chorvatsku a Maďarsku kupní síla Čechů klesla o zhruba jedno procento, ve Španělsku méně.

Nahrávám video

Stejně jako loni se Češi mohou těšit z největšího přilepšení při svých útratách v Egyptě. „Zásluhu na tom mělo prudké oslabení egyptské měny, která za uplynulý rok proti koruně ztratila hned polovinu své hodnoty. V případě Egypta je obtížné nárůst kupní síly koruny statisticky vyčíslit,“ dodal hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Počet přenocování českých rezidentů na delších cestách do zahraničí v roce 2015
Zdroj: ČSÚ

Jen ve třech zemích, do kterých Češi vyrážejí nejčastěji, nakoupí letos levněji než doma – v Bulharsku, Turecku a Maďarsku. V Bulharsku čeští turisté pořídí za českou tisícikorunu zboží či služby v hodnotě 1370 korun. V Turecku za českých tisíc korun lze pořídit zboží v hodnotě 1180 korun a v Maďarsku za 1110 korun.

Počet pobytů českých rezidentů dle délky a destinace pobytu
Zdroj: ČSÚ

„Ve zbylých destinacích se Čechům nákupy v porovnání s tuzemskými spíše prodraží. Vlivem nízkých životních nákladů doma je pro Čechy zahraničí dražší v průměru o 15 procent,“ řekl Sobíšek.

Nejdražší jsou naopak z populárních destinací Rakousko a Francie, kde lze za českou tisícovku koupit ekvivalent zboží a služeb v hodnotě 610 respektive 620 korun.

Analýza upozorňuje také na významné cenové rozdíly mezi městy jednotlivých zemí. Často platí, že oblíbené turistické cíle jsou celkově dražší než ostatní města. Například v Chorvatsku je nejdráž v Dubrovníku, kde česká tisícovka má hodnotu 649 korun. Velké rozdíly jsou znatelné i v Itálii.

Průměrné výdaje na den dle destinace a délky cesty
Zdroj: ČSÚ

„V sicilském Palermu nakoupíme za tisíc korun zboží a služby v hodnotě 689 korun, v Římě je to 568 korun a na severu v Bolzanu pouze 510 korun. Podobně v Turecku je Istanbul pro Čechy dražší než utrácení doma, v přímořských střediscích ale naopak ušetří,“ řekl ekonom. Obecně ale platí, že zahraniční destinace jsou pro Čechy dražší než dovolená doma.

Delší cesty (4 a více dní) českých rezidentů do zahraničí dle typu ubytování
Zdroj: ČSÚ

Češi stále více cestují do zahraničí. Loni podnikli 4,3 milionu delších cest, ve srovnání s rokem 2015 o 70 tisíc více. „Nejrychlejší růst reálných mezd za posledních osm let i klesající nezaměstnanost se promítají do zájmů Čechů cestovat za hranice naší země,“ dodal Sobíšek.

Nejžádanějšími zájezdy jsou letos podle Jana Bezděka z cestovní kanceláře Fischer Řecko, Španělsko, Egypt a Bulharsko. Meziročně přitom podle něj zdražily zájezdy do Španělska.

Češi mají velký zájem o domácí památky

Státní památky v Česku loni navštívilo zhruba 5,5 milionu turistů. Další statisíce proudí do soukromých zámků a hradů. Letošní sezona bude podle předpokladů Asociace cestovních kanceláří (ACK ČR) podobná. I proto Česko dává do státních památek miliardy korun.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zájem o památky se v Česku zvedá každým rokem zhruba o deset procent. Větší poptávka je jednoznačně po těch, které jsou opravené a nabízejí zážitek navíc.

„Například Valtice, kde se mnohonásobně zvýšila návštěvnost díky tomu, že otevřeli repliku barokního divadla,“ uvedla místopředsedkyně ACK ČR Jolana Myslivcová. Po jeho otevření návštěvnost stoupla téměř trojnásobně na loňských 125 tisíc návštěvníků.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) řekl, že v roce 2017 je rozpočet Národního památkového úřadu čtyři miliardy korun včetně evropských fondů. V roce 2007 to bylo jen 400 milionů.

I díky zájmu o památky se zvyšují příjmy z cestovního ruchu. „Dosáhli jsme téměř tří procent hrubého domácího produktu, což je víc, než vydělává třeba zemědělství,“ uvedla k tomu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), pod kterou cestovní ruch spadá. 

Ze všech památek v Česku je nejvíc navštěvován Pražský hrad. Loni to byly téměř 2 miliony platících turistů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 10 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...