Zaměstnanci ve veřejném sektoru zařazení do nejnižších platových tříd by mohli od července brát o necelých deset procent více než dosud. Tripartita se na pondělním jednání shodla na snížení počtu tarifních stupňů z devíti na šest. To by mělo pomoci například zaměstnancům kulturní sféry, nepedagogickým pracovníkům ve školství či některým úředníkům. Celkem by se změna mohla dotknout 165 tisíc lidí. Návrhem by se měla brzy zabývat vláda.
Platových tarifů bude méně, nejhůře placení lidé ve veřejné sféře dostanou víc peněz
Události: Tripartita o platech ve veřejném sektoru (zdroj: ČT24)
Nyní podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) existuje řada situací, kdy je holý tarif nižší než minimální mzda. Tarif se tak musí dorovnávat odměnami. „Chci ale mít garanci, že to opatření bude profinancováno. A to nejen u zaměstnanců placených za státního rozpočtu, ale i z pohledu krajů. Chci garanci, že na to bude vyčleněn dostatek prostředků. To je úkol pro ministra financí,“ uvedl premiér.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula považuje za nepřijatelný současný stav, kdy je ve státním sektoru 135 tarifů pod úrovní minimální mzdy. „Jsme rádi, že tento krok situaci napraví,“ dodal.
Babiš: Obce si nemohou stěžovat
Odbory chtěly tuto změnu prosadit už od ledna letošního roku a viní ministerstvo práce a sociálních věcí, že ji nepřipravilo. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) ale oponuje, že reálné je to až od července a že jde o boj o finance.
Celkově jde o jednu miliardu z rozpočtu. Dalších 800 milionů korun by změna stála kraje a obce. Peníze teď má ministerstvo financí najít.
„Obce si nemůžou stěžovat, dostávají stále víc, mají větší rozpočtové určení daní a mají vyšší podíl na DPH,“ řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Školní jídelna
Kdo by si mohl polepšit
Podle dřívějšího vyjádření Marksové by se tak měl zvýšit výdělek například pracovníkům v kulturních zařízeních, umělcům, zdravotním sestrám, porodním asistentkám či lidem v sociálních službách.
Změny by se měly týkat asi 93 tisíc zaměstnanců, jejichž platy jsou financovány přímo ze státního rozpočtu. Dále se to dotkne asi 72 tisíc zaměstnanců, kteří pracují v samosprávě.
Upravit by se měl podle návrhu i okruh profesí, které dostávají zvláštní příplatek. Nově by ho měly mít podle agentury ČTK i zdravotní sestry či porodní asistentky. Týká se to 39 tisíc zdravotnických pracovnic a pracovníků. Zaměstnavatel by jim měl dávat navíc tisíc až 5 tisíc korun. Peníze by měly putovat ze zdravotního pojištění.
Konec levné práce v sociálních službách?
Pokud dojde ke zrušení části tarifů, nevyřeší to ale situaci v sociálních službách. Tam jsou podle odborů platy tak nízké, že jediným řešením je přesun do tabulek, ve kterých jsou dnes zařazeny třeba zdravotní sestry.
O tomto návrhu odborů v pondělí tripartita nejednala, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se k němu vrátí na některém z dalších jednání.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče zahájil v pondělí kampaň Konec levné práce v sociálních službách. Chce usilovat o lepší platové podmínky svých zaměstnanců, podobně jako to dělají školské odbory kampaní Konec levných učitelů. Novinářům to řekla předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.
Sociální služby
Žitníková uvedla, že pracovníci, kteří nejvíce pečují o klienty v sociálních službách, mají hrubý měsíční příjem kolem 18 tisíc korun včetně přesčasů, sobot, nedělí a nočních služeb. Průměrná mzda v Česku byla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 29 320 korun.
„Nabídky na trhu práce jsou dnes například v soukromých firmách nebo ve výrobní sféře daleko lepší, a to je také jeden z důvodů, proč se lidé do sociálních služeb zrovna nehrnou,“ upozornila Žitníková.
Odbory by proto chtěly, aby vláda zaměstnance, kteří dělají základní přímou péči o klienty, a sociální pracovníky přeřadila do tabulek, ve kterých jsou dnes zařazeny třeba zdravotní sestry. Žitníková připomněla, že většina jich v těchto tabulkách před lety byla, než začal fungovat nový zákon o sociálních službách. Kvůli nedostatku peněz byli ale tenkrát přeřazeni do nižšího tarifu a přišli tak až o 17 procent svých platů, dodala.
Personální krize
Sociální služby jsou proto podle odborů nyní v personální krizi. Na volná místa není podle nich možné najít zaměstnance, což ohrožuje stabilitu celého systému péče. O 50 klientů se údajně často starají tři až čtyři pečovatelé ve dvanáctihodinových službách a jeden pracovník v noci.
Chybí sociální pracovníci, kteří musí mít vysokoškolské vzdělání a odcházejí raději za lepšími platy do různých firem. Velké potíže jsou se zajištěním zdravotníků, ale i uklízeček a techniků.
Odboráři zdůraznili, že práce v sociálních službách je náročná psychicky i fyzicky. Spokojenost zaměstnanců se přitom odráží na kvalitě péče o klienty, kterými jsou většinou invalidní či starobní důchodci. Ti ze svých nevelkých penzí nemohou zaplatit celou službu, proto je asi z poloviny hrazena ze státních a veřejných rozpočtů. Zhruba 70 procent z celkových nákladů sociálních služeb pak tvoří platy.
Tripartita se zabývala i železniční dopravou
Pokud se v ČR bude otevírat trh železniční dopravy, neměl by být diskriminován národní dopravce, tedy České dráhy. Podle premiéra se na tom na pondělním jednání shodli zástupci tripartity, tedy vlády, zaměstnavatelů a odborů.
„Shodli jsme se na tom, že se to musí udělat uváženě a využít služeb regulátora. Upozornili jsme, aby vláda přitom zodpovědně přistoupila k národnímu dopravci,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
obrázek
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vyjádřil obavu, že se zliberalizuje český železniční trh, současně ale bude národnímu dopravci zapovězen vstup na ostatní trhy, tedy Francie, Německa či Rakouska.
Vybráno šest tratí
Ministerstvo dopravy ve vládou schválené koncepci nedávno vytipovalo šest železničních tratí, na kterých chce do konce roku 2021 nového provozovatele železniční dopravy vysoutěžit. V dalším návrhu pak vypracovalo harmonogram postupných výběrových řízení na zbytek tratí, podle kterého by poslední linky měly být vysoutěžené v roce 2033.
V první části jde o trasy mezi Libercem a Pardubicemi a Libercem a Ústím nad Labem. Dále pak jde o tratě z Prahy do Hradce Králové, z Kolína po pravém břehu Labe přes Mělník do Ústí nad Labem a z Prahy do Brna přes Havlíčkův Brod a trasa z Ostravy do Olomouce přes Opavu.