Úbytek absolventů učňovských oborů pokračuje. Nejhorší je to ve stavebnictví a nábytkářství

Nahrávám video

Počet absolventů učňovských oborů v Česku loni meziročně klesl o pět procent na 11 303. Úbytek byl znatelný zejména u zedníků, truhlářů a čalouníků. Počet naopak nejvíce vzrostl u elektrikářských a strojírenských profesí, vůbec nejvíce pak přibylo vyučených pekařů. Od roku 2005 se pak celkový počet absolventů snížil o 42,5 procenta.

„Situace se začíná lepšit, ale důvod k jásotu to zdaleka není. Je třeba mít stále na paměti, že před deseti lety končilo na našich učilištích téměř 20 tisíc absolventů ročně. Argument demografické křivky a obecného úbytku žáků na všech školách má sice logiku, ale to spotřebitele ani podniky neuspokojí,“ uvedl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Zatímco česká ekonomika roste, klíčové profese podle něj ztrácejí.

Největší pokles asociace zaznamenala u nábytkářských profesí, jak u truhlářů, tak čalouníků. Situaci v těchto oborech označil Havlíček za fiasko. „Klesá ale i množství absolventů tesařských oborů, ačkoliv to byl po dobu deseti let jeden z mála rostoucích oborů,“ doplnil Havlíček. Pokračuje i propad u řezníků-uzenářů a překvapivě klesá i jinak stabilní obor montérů suchých staveb. 

O chleba bude postaráno

„Naopak velmi slušný meziroční nárůst pozorujeme u obráběčů kovů, elektromechaniků, elektrikářů, podlahářů, ale překvapivě i u pekařů,“ dodal Havlíček. Vyučených pekařů loni meziročně přibylo 41 procent. Počet kameníků se zvýšil dokonce o 250 procent, ale z pouhých dvou na pět vyučených. Specifickým případem jsou podle Havlíčka absolventi kominických oborů. Od roku 2005 do roku 2015 se jejich počet zvýšil ze čtyř na 107. Loni mírně klesl.

Cílem asociace pro nejbližší dobu je opětovné zavedení mistrovské zkoušky, tedy osvědčení o nejvyšší řemeslné kvalifikaci. Ta by měla být možná jen tehdy, pokud je řemeslník řádně vyučený a má za sebou alespoň pět let praxe. Tato zkouška by byla platná v celé Evropě. „Věřím, že se k mistrovské zkoušce časem dopracujeme. Zákazník bude vědět, že může očekávat vyšší kvalitu odvedené práce. Ale tato zkouška nesmí být podmínkou pro vstup do podnikání,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 7 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.