Česko chce mít pod kontrolou svůj trh s elektřinou. Některé návrhy Bruselu tomu ale nesvědčí

Česká republika má připomínky k některým prvkům listopadových návrhů Evropské komise na reformu trhu s elektrickou energií. V Bruselu to na odborné konferenci řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Česku se podle něj nelíbí například existence kapacitních mechanismů, které podle něj mohou zvýhodňovat ekonomicky silnější země. Praha také zdůrazňuje, že to musí být členské země, které si nadále podrží odpovědnost za určování svého energetického mixu i podoby spolupráce se sousedy.

Česko se účastí na konferenci rozhodlo diskusi o návrzích rozproudit, ve svém postoji ale Praha není osamocená. Na společném podkladovém dokumentu se šesti klíčovými body, které by měly zajistit dlouhodobou stabilitu, předpověditelnost, dekarbonizaci a stejné podmínky pro všechny účastníky trhu s elektřinou, se kromě českých diplomatů podíleli i zástupci Dánska, Finska, Německa, Nizozemska, Švédska a přidruženého Norska.

„My bychom byli rádi, aby to buď vůbec nebylo, nebo aby to bylo jen jako zcela poslední možnost,“ řekl Mládek o kapacitních platbách. Mechanismy pomáhají výrobcům energie platbami za poskytnutí spolehlivého výkonu, tedy za existenci kapacity k výrobě energie. Komise v prosinci zveřejnila výsledky zkoumání, kdy v 11 členských zemích identifikovala celkem 35 takových mechanismů.

Místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič na konferencipak uvedl, že v této věci má komise podobný zájem jako Česká republika. „Aby se (kapacitní mechanismy) skutečně využívaly jako poslední možné opatření. To je přesně zájem i Evropské komise. Je přísný seznam detailních podmínek, za nichž by mohly být poskytnuty,“ podotkl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Evropská komise v listopadu představila takzvaný zimní balíček energetických návrhů. Většinu z nich musí schválit členské země i Evropský parlament, podle Šefčoviče by se tak na základě dohody vedení evropských institucí mělo prioritně stát ještě letos. Komise soubor návrhů nazvala „Čistá energie pro všechny Evropany“ a kromě jiného v nich zohlednila závazky související s pařížskou dohodou o ochraně klimatu.

Jejich součástí jsou tak návrhy na snížení plýtvání energií, lepší integraci obnovitelných zdrojů a postupné odstraňování dotací pro výrobu elektřiny z uhlí. Obsažen je v nich také celoevropský závazný cíl snížení spotřeby energie do roku 2030 o 30 procent a zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v EU na 27 procent.

Opatření mají urychlit inovace v oblasti čisté energie

Opatření se ale týkají právě i koncepce trhu s elektřinou, zabezpečení jejích dodávek i pravidel správy pro energetickou unii. Mají také pomoci urychlit inovace v oblasti čisté energie, renovovat budovy v EU a zmírnit společenský dopad přechodu na čistou energii.

Jak v úterý na konferenci na českém velvyslanectví při EU připomněl místopředseda EK Šefčovič, měla by se reforma stát odrazovým můstkem pro změnu celé evropské ekonomiky tak, aby byla konkurenceschopná ve 21. století. Komise očekává, že od roku 2021 dosáhnou v důsledku jejích opatření veřejné i soukromé investice do energetiky až 177 miliard eur (4,8 bilionu korun) ročně a že vznikne až 900 tisíc pracovních míst.

Šefčovič také očekává, že země EU v letošním roce zahájí své vlastní národní debaty o tom, jak ke změnám přispět a reagovat na ně na národní a regionální úrovni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 12 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 19 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 19 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...