Zeman podpořil rozpočet. Kritizoval některé sociální dávky a dotace solárům

Prezident Miloš Zeman by hledal ve státním rozpočtu úspory v dotacích na obnovitelné zdroje energie a v některých sociálních dávkách, řekl poslancům před schvalováním státního hospodářského plánu na příští rok, který podpořil. Zeman v projevu zopakoval, že je přesvědčen o tom, že v době hospodářského růstu má být rozpočet přebytkový, v časech krize schodkový. Pochválil plnění letošního státního rozpočtu, jež zřejmě skončí přebytkem.

Dotace na obnovitelné zdroje Zeman označil za batoh plný kamení a za nesmyslnou politiku bývalého ministra životního prostředí za Stranu zelených Martina Bursíka. Nynější vládu podle něho neomlouvá, aby s ní něco nedělala. „Ať už by to bylo pomocí daňových, nebo jiných opatření,“ uvedl Zeman.

Druhým břemenem jsou podle Zemana sociální dávky, a to ty, které podle něho lidem škodí například tím, že je odnaučují pracovat. Jmenoval doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, ale také podporu v hmotné nouzi. „Měli bychom omezit sociální dávky těm, kdo odmítají pracovat a posmívají se těm, kdo poctivě každý den chodí do práce,“ řekl prezident poslancům.

Prezident pochválil ministra financí Andreje Babiše (ANO) za přebytek v letošním rozpočtu, který ke konci listopadu činil 55,5 miliardy korun. Připomněl, že při jmenování současné vlády řekl, že pokud šéf státní kasy dosáhne vyrovnaného rozpočtu, navrhne ho na Nobelovu cenu za ekonomii.

„Ještě je prosinec, těch 55 miliard se může rozplynout. Ale kdyby se nerozplynuly, již dnes vám sděluji, že pátrám po adrese nobelovského výboru,“ uvedl Zeman s tím, že se jedná o jeho tradiční bonmot.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ohledně plnění nynějšího rozpočtu Zeman ocenil, že přebytku se dosáhlo nejen růstem ekonomiky, ale také rozumnou daňovou politikou a lepším výběrem daní. Kritizoval naopak to, že část přebytku vyvolalo podle něho razantní snížení investic. „Ptám se, co způsobuje, že například stavebnictví, které je indikátorem konjunktury, je stále ještě pod úrovní roku 2008,“ řekl.

Ministr financí během sestavování rozpočtu podle Zemana „hraje v oslabení“ proti ostatním ministrům a musí hledat zastání u premiéra či prezidenta. To ale nesmí být nekritické. Přes své dvě výhrady rozpočet podporuje. „Celkově návrh státního rozpočtu považuji za pozitivní a i tímto projevem mu vyjádřím svou podporu,“ uvedl.

Zeman pochválil rozpočtovou politiku vlády

Zeman v projevu pochválil rozpočtovou politiku vlády, kterou vedl. Kriticky se naopak vyjádřil k postupům následujících vlád. Připomněl údajná slova někdejšího premiéra za ČSSD a nynějšího šéfporadce ministerského předsedy Vladimíra Špidly o tom, že „zdroje jsou“. „Ukázalo se, že zdrojem je státní dluh,“ řekl prezident. Uvedl, že ekonomika tehdy rostla o pět až šest procent. Za zločin číslo dvě označil následnou restriktivní rozpočtovou politiku pravicových vlád za krize.

Prezident poslancům připomněl i svá další ekonomická pravidla. Výdaje na investice mají být podle něho vždy vyšší než výdaje na spotřebu domácností, a ty mají být zase vyšší, než je spotřeba vlády. „Každý ministr je připraven utratit neomezené množství prostředků,“ varoval. Zeman rovněž zdůraznil, že pro reálný ekonomický růst je důležitá investiční dynamika. Nejdůležitější jsou podle něho investice do dopravní infrastruktury a do bytové výstavby.

obrázek
Zdroj: ČT24

Fiala: Zeman se sbližuje s Babišem

Projev prezidenta Miloše Zemana ve sněmovně při projednávání státního rozpočtu ukázal na jeho sbližování s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), řekl předseda opoziční ODS Petr Fiala s tím, že to nepokládá za šťastné pro Česko. Zeman podle Fialy svými závěry popřel některé teze, které sám v projevu přednesl.

„Já jsem s některými tezemi dokonce i souhlasil, například že se má více a rozumně investovat, nebo že rozpočet v době růstu má být přebytkový, to je samozřejmě pravda. Ale pak nechápu, proč pan prezident pochválil právě tento rozpočet, který je v době růstu připravován jako výrazně deficitní a který právě investice neobsahuje,“ řekl Fiala. 

Zopakoval své předchozí vyjádření, že si vláda neví rady s hospodářským růstem a že nevyužívá možnosti, které růst vytváří. Kabinet by podle něj měl nechat víc peněz občanům, místo toho ale zvyšuje výdaje a zvětšuje se stát. ODS už dříve návrh rozpočtu na příští rok kritizovala, podle ní by měl být vyrovnaný. Vláda počítá s deficitem 60 miliard korun.

Marksová: Ohledně sociálních dávek panují mýty

Proti Zemanově kritice vybraných sociálních dávek se ohradila ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Prohlásila, že si prezident zřejmě nezjistil úplně přesné informace. „Od doby mého nástupu na resort jsme ušetřili na dávkách v hmotné nouzi 2,5 miliardy. A ty úspory určitě budou pokračovat,“ řekla. Připomněla, že kabinet pracuje na zvyšování minimální mzdy, ale naopak nevalorizoval sociální dávky a existenční a životní minimum, takže tlačí na to, aby se vyplatilo pracovat.

Neplatí podle ní ani to, že všichni lidé evidovaní na úřadech práce by mohli pracovat, ale nemají o to zájem. „Třeba 60 tisíc z nich jsou lidé se zdravotním postižením. Bez nějaké podpory hledají uplatnění velice těžko na klasickém trhu práce,“ řekla Marksová. Podobně jsou na tom lidé se základním vzděláním nebo osoby starší 55 let.

Mýty podle ministryně panují u doplatku na bydlení. „Jen asi 20 procent jde na problematické ubytovny. Zbytek jde do domácností lidem, kde alespoň jeden člen pracuje a má nějaký jiný příjem,“ řekla. Tento příjem však nestačí na chod domácnosti, proto takoví lidé žádají o dávku, vysvětlila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 7 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.