Výběr mýta je veřejným zájmem. ÚOHS odmítl stížnost SkyTollu na smlouvu s Kapschem

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zamítl stížnost slovenského výběrčího mýta, společnosti SkyToll, na tříleté prodloužení smlouvy s Kapschem na výběr mýtného po skončení letošního roku. Uvedl to mluvčí úřadu Martin Švanda.

Firma poukazovala na to, že smlouvu zadalo ministerstvo dopravy bez výběrového řízení a požadovala zákaz jejího plnění.

To ale v pátek antimonopolní úřad zamítl s tím, že na výběru mýta existuje veřejný zájem. Ten spočívá v udržitelném rozsahu provozu tranzitní dopravy a zároveň v zachování nepřetržitého výběru mýtného ve výši osmi až deseti miliard korun, uvedl ÚOHS v prvoinstančním rozhodnutí. 

„Jak z evropské, tak národní úpravy dohledu nad zadáváním veřejných zakázek totiž vyplývá, že zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku nelze uložit právě v případě prokázání existence shora uvedených důvodů hodných zvláštního zřetele,“ řekl k rozhodnutí Švanda.

Firma SkyToll toto rozhodnutí nechtěla komentovat.

„Jsem rád, že ÚOHS tento veřejný zájem potvrdil,“ řekl naopak ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). „Pokračujeme v přípravě technologicky neutrálního tendru na mýto, což nám umožnilo právě až podepsání dodatků ke smlouvě s Kapschem. Zároveň jsem se od počátku cítil odpovědný za to, abychom zajistili fungování mýtného systému a nedopustili, aby se z našich dálnic stala bezplatná tranzitní trasa pro evropské kamiony, se všemi negativními důsledky pro řidiče, životní prostředí i státní kasu,“ dodal ministr.

Pokuta pro ministerstvo dopravy

Za prodloužení smlouvy s Kapschem na mýto bez otevřeného tendru dostalo ministerstvo dopravy od antimonopolního úřadu již dříve pokutu jeden milion korun

Ministerstvo dopravy se kloní k názoru, že se nebude proti pokutě odvolávat a zaplatí ji. Poslancům z kontrolního výboru to počátkem listopadu řekl Ťok, když je přišel informovat o postupu výběrového řízení na nového provozovatele mýtného systému. 

Předseda představenstva SkyTollu Mateje Okáli už dříve označil pokutu pro ministerstvo za nedostatečnou, a obrátil se proto na Evropskou komisi. Pokud by firma nyní nevyužila všechny dostupné prostředky, je přesvědčen, že ministerstvu dopravy by nic nebránilo v tom, aby ani po třech letech nevypsal na správu mýta veřejnou soutěž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...