Vláda nechce odložit start evidence tržeb, nesouhlasí s TOP 09

Odklad startu elektronické evidence tržeb, který navrhuje opoziční TOP 09, vláda nepodpořila. V předběžném stanovisku pro jednání vládní legislativci návrhu vyčítali, že odložení by bylo proti zásadě legitimního očekávání, protože na první skupiny podnikatelů dopadne nová povinnost už od prosince. I při urychleném schválení sněmovnou by přitom novela nenabyla účinnosti dřív než ve druhé polovině listopadu. EET bylo také tématem pořadu Devadesátka. Náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillarová odpovídala i na otázky diváků.

Evidence tržeb bude spuštěna 1. prosince pro hotely a restaurace a měla by se týkat zhruba 50 tisíc podnikatelů. Vláda nyní odmítla návrh na odklad startu EET.

TOP 09 si stěžuje, že vláda ho mohla projednat rychleji. Pokusí se ho co nejdřív prosadit na program sněmovny. „Vláda má za to, že nelze připustit, aby povinné subjekty byly do poslední chvíle v nejistotě,“ stálo však v dokumentu pro ministry. Podnikatelům, kteří už se na evidenci tržeb připravili, i dodavatelům zařízení, by navíc vznikla podle podkladu škoda.

Poslanci TOP 09 v novele navrhli, aby evidence tržeb začala platit až od roku 2019, a to pro všechny. Ovšem v případě volebního vítězství ve sněmovních volbách příští rok strana slibuje, že by evidenci zcela zrušila.

Vláda podle poslance TOP 09 Martina Plíška návrh dlouho zadržovala. „Alibisticky se schovala za třicetidenní lhůtu, ve které se má vyjádřit. Stanovisko přitom mohla dát do týdne,“ uvedl. I přes negativní postoj se chce pokusit zařadit novelu na program probíhající schůze sněmovny.

Kabinet podle předběžného stanoviska měl také odmítnout výtky, že systém není připraven na spuštění, i tvrzení autorů předlohy, že by neměla rozpočtové dopady. „Systém elektronické evidence tržeb má po svém zavedení v rámci plánovaných čtyř fází přinést do státního rozpočtu téměř 20 miliard korun,“ stálo v dokumentu.

Podnikatelé přípravu odkládají na poslední chvíli

Náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillarová uvedla v pořadu 90' ČT24, že by bylo nemoudré nyní evidenci odkládat. To, že se teď objevuje řada detailních a praktických dotazů, ukazuje, že s tím, jak se blíží účinnost, podnikatelé začínají přemýšlet a připravovat se.

„Typická česká povaha - nechávat všechno na poslední chvíli. Už jen to, že o autentizační údaje požádalo zatím asi jenom 16 tisíc podnikatelů, svědčí o tom, že necháváme všechno na poslední chvíli, a velmi apeluju na podnikatele, zvlášť na ty z první fáze, aby o autentizační údaje požádali finanční správu co nejdříve,“ uvedla Schillarová.

55 minut
90' ČT24 na téma EET
Zdroj: ČT24

Rovněž podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka je zcela běžná lidská vlastnost všechno odkládat na poslední chvíli.

„Asociace tento systém od počátku podporovala. Není pravdou, co se říká, že pohostinství je největším zdrojem šedé ekonomiky. Pravdou je, že nám samozřejmě vadí, pokud podmínky na trhu nejsou stejné. Co nám na EET vadí asi nejvíc, je metodika, která nějakým vysvětlením vyjmula na více než rok stánkový prodej, protože to jsou podnikatelé, kteří podnikají ve stejném oboru. Je to věc, kterou kritizujeme,“ dodal Stárek.

Podle místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavly Břečkové start „revoluční záležitosti jako EET“ načasovaný na prvního prosince je nesmírně nešťastný. „Na druhou stranu se ale vůbec nedomnívám, že odklad by nyní komukoli prospěl,“ zmínila.

  • V první řadě je nutné se k evidenci přihlásit. A to buď elektronicky na webu Finanční správy, nebo osobně na pobočce finančního úřadu. To je možné už od prvního září. Podnikatel poté obdrží jedinečné přihlašovací údaje, se kterými se následně přihlásí na stránkách Finanční správy. Pokud podnikatel vlastní více provozoven a registračních pokladen, může si zažádat o více přístupových hesel. On-line přiznávání tržeb se bude týkat jak plateb v hotovosti nebo platební kartou, tak stravenkami, dárkovými šeky, nebo prostřednictvím bitcoinů.

Evidence má být v první fázi spuštěna od prosince pro hotely a restaurace. Další firmy se budou zapojovat v následujících měsících. Od března příštího roku budou muset evidovat tržby maloobchodní a velkoobchodní firmy. Od 16. měsíce od účinnosti mají být evidovány všechny tržby kromě tržeb řemeslníků, které se pod zákon dostanou od 18. měsíce.

Stánkový prodej občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, například na festivalech, se do evidence zapojí od března 2018, stejně jako prodej na farmářských trzích.

Vláda si od zavedení evidence tržeb slibuje vedle narovnání podnikatelského prostředí i omezení daňových úniků. Pravicová opozice nové opatření ostře kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků.

  • Každá firma a živnostník budou muset mít nejpozději v roce 2018 odpovídající technické zařízení a taky datové připojení. Celkové výdaje se pak budou lišit mimo jiné i podle velikosti podniku.
  • Nejmenší podnikatelé by měli být schopní pořídit si kompletně připravenou základní pokladnu za necelých šest tisíc korun. Zařízení si případně mohou i pronajmout, a to zhruba za 500 korun měsíčně. Fyzické osoby pak mohou počítat ještě s jednou výhodou - a to se speciální jednorázovou slevou, kterou by měli mít možnost odečíst od základu daně, a to do výše pět tisíc korun.
  • U středně velkých podnikatelů, kde je pokladní systém složitější, bude podle odhadů možné koupit vhodné zařízení od devíti tisíc korun.
  • U řetězců a celkově větších podniků předkladatelé počítají s jejich lepším technickým vybavením, a náklady proto odhadují na minimum. Vychází ze zkušeností chorvatských firem. Například maloobchodní řetězec Konzum deklaroval, že ho zavedení elektronické evidence vyšlo celkově na 5 eur, tedy asi 135 korun. V praxi bude ale hlavně záležet na systému, který firma pro účtování používá. Zatímco některé budou moci používat stávající systém, který dodavatel aktualizuje na základě už uzavřené smlouvy, jiné firmy budou muset zařízení upravit na vlastní náklady, případně pořídit zcela novou pokladnu. V takovém případě se náklady odhadují na jednotky až desítky tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...