Češi jsou v práci spokojenější a žádají častěji benefity

6 minut
Češi jsou v práci spokojenější a žádají častěji benefity
Zdroj: ČT24

Skoro tři čtvrtiny Čechů jsou v zaměstnání spokojené. Je to i tím, že letos dostala víc než polovina lidí přidáno. Volají ale po pružnějších pracovních podmínkách, jak ukazuje poslední průzkum jedné personální agentury. Jenže politici se nyní nemůžou shodnout na tom, jak a jestli vůbec firmy víc motivovat k tomu, aby zavedly třeba zkrácené úvazky.

Vedle žen po mateřské je čím dál častěji vyhledávají i lidé starší padesáti let, kteří se starají o své rodiče či prarodiče. Podobná místa v Česku nabízí stále málo firem.

Miroslav Cabish vede tým zaměstnanců v Česku, na Slovensku a v Rumunsku. Firma se věnuje daňovému poradenství. V každém státě má zhruba osm lidí. Všichni tu od září testují, jaké to je, pracovat místo dřívějších až deseti hodin jen šest.

„Když jsem počítal konkrétní přestávky, tak to byla práce jako brzda plyn, něco udělá a jde na cigáro, pak je hodinová pauza na oběd, neustále to bylo přerušováno přestávkami,“ vypráví Miroslav Cabish z firmy CESSCO Cash Back VAT Reclaim. Přestávky proto zrušil a zaměstnanci pracují nyní kratší dobu. Plat jim zůstal stejný. „Proč bych měl snižovat zaměstnanci mzdu za stejný objem práce, té neubylo, byla jen odvedena efektivněji,“ dodává Cabish.

Kratší pracovní doba - jiný přístup k práci

Podle zaměstnanců žádný problém. Museli ale změnit přístup k práci. „Znamená to úplně jiné plánování úkolů a jejich splnění,“ potvrzuje Milan Kirakovjan ze zákaznického servisu firmy. „Změnilo se mi to, že mám více času na přátele, rodinu a svoje koníčky jako je fitness,“ dodává tamní zaměstnankyně Tereza Vitáčková.

Zkušební provoz chce firma vyhodnotit v lednu. Zajímat ji bude hlavně počet přesčasových hodin a také to, zda nepřišla o klienty.

Práce na částečný úvazek
Zdroj: ČT24

Pružně přistupuje k pracovní době také Tomáš Peták, který vede pobočku německé firmy ve Skalné. I tam potvrzují, že kratší pracovní doba funguje. V administrativě tak pracuje většina žen. „Pokud má někdo zkrácený úvazek, řekněme sedm hodin, a je to maminka, která je zvyklá aktivně pečovat o dítě v domácnosti, tak stihne tu práci rychleji než jiný člověk za osm hodin,“ uvedl prokurista firmy Lukas CZ Skalná.

V Česku pracuje podle statistiků na částečný úvazek jen necelých osm procent žen. Průměr v EU je skoro 32 procent. Mužů, kteří mají flexibilní úvazek, je přes procento, v Unii osm procent. V Česku se taková místa podporují dotacemi pro rodiče dětí do 12 let.

„V loňském roce jsme takto podpořili téměř pět tisíc lidí,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová(ČSSD). Na větší podpoře, třeba daňových úlevách, se teď ale vládní strany neshodnou. „To není problém, problém je zneužívání dávek,“ říká vicepremiér, předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Zcela zásadní je, abychom dokázali vysvětlit podnikatelům, že i pro ně je to dobré.
Jan Bartošek
místopředseda strany KDU-ČSL

A neshodne se ani opozice. Třeba ODS by pro některé rizikové skupiny pobídku pro zaměstnavatele zavedla. „Dokážu si představit, že takovému zaměstnavateli stát nabídne zvýhodnění,“ říká poslankyně Lenka Kohoutová (ODS). „Částečný úvazek je pro mimořádnou situaci, není to pro běžné zaměstnávání,“ míní zase ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš.

Možnost pracovat třeba z domova přinesl i služební zákon. Podle náměstka pro státní službu takzvaného home office zatím využívají jen jednotky procent ze sedmdesáti tisíc zaměstnanců.

Benefity
Zdroj: ČT24

Zaměstnanci také stále více žádají benefity. Momentálně je největší zájem o jazykové kurzy. Ze strany firem ovšem v nabídce převažují klasické stravenky a placená dovolená navíc. Některé společnosti lákají i na vlastní školky nebo třeba sportovní aktivity a doufají přitom, že získají kvalitní pracovníky, kterých je nyní, kvůli nízké nezaměstnanosti, nedostatek.

Ping pong hraje Tomáš Bauer, zaměstnanec serveru Letuška, i několikrát týdně. Přitom neopustí práci, protože stačí jen sejít do suterénu. „Chodím si sem zahrát, když je volná chvilka, což tedy moc často není, takže spíš pokud člověk chce na chvilku vypnout, odreagovat se.“

Zatímco před deseti lety mohl využívat maximálně tři benefity, letos už jich firma nabízí bezmála deset - třeba i očkování proti chřipce.„Doktor přijde přímo za námi, takže člověk nemusí shánět, čekat někde v kanceláři,“ dodává Bauer.

Mezi nejžádanější bonusy patří jazykové kurzy

Právě bonusy pro zaměstnance ve výši do tisíce korun jsou nejčastější - poskytuje je 35 procent firem. Výjimečné ale nejsou ani ty nad deset tisíc korun. „Zaměstnavatelé vyvíjejí snahu motivovat potenciální nové zaměstnance, tudíž jim nabízejí benefity, bonusy nebo podobně,“ potvrzuje mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Mezi ty nejžádanější patří v současné době jazykové kurzy a peníze k platu navíc. Řada zaměstnavatelů proto platí nebo alespoň přispívá na vzdělání svých lidí. Třeba Pavle Fialové firma přispěla na kurzy němčiny. „Pracuju v bance a němčinu využiju při komunikaci s klienty,“ potvrzuje Pavla Fialová.

Nejžádanější benefity
Zdroj: ČT24

Někteří zaměstnavatelé zařídili v rámci bonusů pro své zaměstnance školky. Každé ráno v půl šesté sem děti vodí například Pavla Lišťáková. Bez toho by do práce chodit nemohla. Směna jí totiž začíná už v šest hodin ráno.

„Jiná soukromá školka tu není a státní školka je otevřená až od sedmi. A tady vyjdou vstříc, když jsme v práci přesčas, tak můžou zůstat déle,“ dodává Lišťáková. Ze školky jde rovnou do firmy - pracuje v šicí dílně. Připravuje látky na výrobu postelí.

Firma začínala pouze se dvěma zaměstnanci - teď jich má 550, 65 procent z nich jsou ženy. Nové pracovníky láká hlavně na bonusy. „Z dalších benefitů pro rodiny s dětmi je to příspěvek při narození dítěte ve výši deset tisíc korun a taky příspěvek, pokud dítě nastupuje do první třídy - taky deset tisíc korun,“ konstatuje manažerka firmy Blanář nábytek Alena Jindráková.

Naopak o nejposkytovanější benefit v českých firmách - stravenky - tady už zaměstnanci takový zájem nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
před 9 hhodinami

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
před 15 hhodinami

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
17. 7. 2025
Načítání...