Programové financování, které slouží k přidělení peněz ze státního rozpočtu na stanovené cíle, v Česku podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) selhává. Výdaje se nijak nevyhodnocují, ale pouze evidují. Informační systémy o investicích a dotacích státu jsou navíc nekompletní a nespolehlivé, mezi roky 2009 až 2015 za ně stát přitom zaplatil více než 338 milionů korun. Podle ministerstva financí vznikaly nedostatky nedostatečnou kontrolní činností jednotlivých správců programů a spadají do období minulých vlád.
NKÚ: Programové financování v Česku selhává, údaje jsou nespolehlivé
Programové financování by mělo zajistit, aby byly výdaje plánované ze státního rozpočtu účelné a efektivní. V letech 2009 až 2015 jím v Česku prošlo 415 miliard korun. „Místo aby programové financování sloužilo k vyhodnocení budoucích i už proběhlých výdajů, je jejich pouhou evidencí. Systém programového financování je tak jen formální,“ uvedl NKÚ.
Ministerstvo financí například u žádné z 24 kontrolovaných akcí programového financování nestanovilo cíle ani indikátory tak, aby je bylo možné vyhodnotit. U dvou programů také samo sobě trvání programů prodlužovalo, a to i v době, kdy už měly být ukončeny.
NKÚ poukazuje na nespolehlivé údaje opakovaně
Podle NKÚ je to obecný problém a na tuto praxi poukazuje ve svých kontrolách opakovaně. „Hlavně kvůli formálnosti programového financování skončila Česká republika nejhůře v hodnocení vybraných výkonnostních ukazatelů rozpočtového procesu za rok 2015 ve srovnání s dalšími zeměmi, jako jsou například Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko nebo Německo,“ uvedl úřad.
Informační systémy, které mají shromažďovat data o investicích a dotacích, spravuje ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství (GFŘ). Kontroloři ale míní, že systémy neplní svůj účel, protože data v nich nejsou kompletní a spolehlivá. Například GFŘ v Centrální evidenci dotací z rozpočtu (IS CEDR III) evidovalo Nejvyšší kontrolní úřad jako poskytovatele dotací ve výši 278 milionů korun, přestože ten nikdy žádnou dotaci neposkytl a ani ze zákona poskytnout nemohl.
obrázek
Podle ministerstva financí vznikla loni nová verze informačního systému, ve které již není možné, aby u akcí a programů nebyly stanoveny parametry a indikátory. „Ani k dalším nedostatkům, jako je umělé prodlužování programů, nemůže díky nově nastaveným pravidlům dojít. Rovněž je zajištěna řádná kontrola plnění cílů, parametrů a indikátorů,“ sdělila mluvčí ministerstva Kateřina Vaidišová.
Kontroloři poukázali také na nesrovnalosti v údajích o dotacích deseti neziskovým organizacím v letech 2013 a 2014. Zatímco v IS CEDR III vedlo GFŘ dotace za 2,8 miliardy korun, v informačním systému DotInfo EDS pro stejné neziskové organizace evidovalo ministerstvo financí dotace jen ve výši 342 milionů korun. Jiný informační systém pak v době kontroly například evidoval 289 akcí za celkem 10,5 miliardy korun jako neukončené, přestože už ukončené byly.
„Ministerstvo financí při zadávání veřejných zakázek v souvislosti s těmito informačními systémy porušilo zákon o veřejných zakázkách, protože některé z nich neoprávněně zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže,“ dodal NKÚ.
Podle ministerstva ale NKÚ zpochybnil zadání několika veřejných zakázek, jejichž celková hodnota představovala zanedbatelný zlomek z kontrolovaných výdajů. Navíc prý šlo o veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž proces zadávání zákon o veřejných zakázkách neupravuje.
„Ministerstvo financí upozorňuje, že uvedená pochybení spadají do období minulých vlád a s nástupem současného vedení zásadním způsobem změnilo a zprůhlednilo způsob zadávání veřejných zakázek,“ dodala Vaidišová.
