Českomoravské konfederace odborových svazů na manifestačním mítinku doporučila členům, aby vyjednávali v podnicích pro příští rok o růstu mezd o pět až 5,5 procenta. Hospodářská komora ale považuje za zbytečné dělat mítinky a nátlakové akce kvůli růstu mezd. Růst o tři až pět procent je tempo, které by podle ní zaměstnavatelé mohli zvládnout. Svaz průmyslu a dopravy však návrh odborů odmítl. Odbory pak asi neuspějí s požadavkem většího růstu minimální mzdy. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) potvrdila, že navrhne zvýšení minimálního výdělku jen na 11 tisíc.
Růst mezd až o pět procent by mohly firmy zvládnout, míní Hospodářská komora
Českomoravská konfederace odborových svazů doporučila svým členům, aby vyjednávali v podnicích pro příští rok o zvýšení mezd o pět až 5,5 procenta. Konfederace považuje růst mezd za klíčový kvůli zaostávání tuzemských příjmů za ostatními zeměmi Evropské unie. Zdroje podle konfederace zaměstnavatelé mají. „Řekněme si o růst mezd, řekněme si o něj sebevědomě,“ uvedl Středula.
Je důležité, aby kolektivní vyjednávání pro rok 2017 bylo sebevědomé, protože málokdy se sejde tak ideální kombinace nízké nezaměstnanosti, velmi dobrého taktu ekonomiky a velmi dobré zakázkové náplně. Jednoznačně toho chceme využít.
Zaměstnavatelé podle něj na zvýšení mezd mají, problém vidí v neustálém odtoku zisků z Česka a v nízkých mzdách, díky kterým mohou zahraniční zaměstnavatelé české zaměstnance zneužívat.
„Nerozumím tomu, proč se odboráři vlamují do otevřených dveří. Podnikatelé mzdy zvyšují,“ reagoval na středeční setkání odborů prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Komora nezpochybňuje, že v době, kdy se zaměstnavatelům daří, by měli mzdy zvyšovat. Růst mezd o tři až pět procent je tempo, které by zaměstnavatelé mohli zvládnout.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy pak v souvislosti s jednáním o nárůstu mezd upozorňuje na velké rozdíly mezi obory. „Daří se automobilovému průmyslu, daří se ICT průmyslu a dalším, kde vývoj mezd může být vyšší. Jsou ale obory ekonomiky, kde to vůbec nepřipadá v úvahu. Určitě je to oblast obchodu, textilního a kožedělného průmyslu, může to být i v bezpečnostních agenturách,“ řekl Hanák.
Nemůžeme akceptovat paušální požadavek bez ohledu na hospodářské výsledky a perspektivy jednotlivých firem a situaci na trhu práce.
Pokud by si česká ekonomika měla udržet současnou konkurenceschopnost, kdy by vývoj mezd reflektoval růst ekonomiky a zaměstnanosti, bylo by podle ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka vhodné, aby mzdy v příštím roce vzrostly v průměru o čtyři procenta. Jsou firmy, které si mohou dovolit více, ale jsou také firmy, pro které by i čtyři procenta navíc na mzdách mohl být problém, upozornil Marek.
ČMKOS považuje růst mezd za klíčový nejen kvůli zaostávání tuzemských příjmů za ostatními zeměmi Evropské unie, ale i proto, že zaměstnanci se více podílejí na výsledcích růstu české ekonomiky.
GALERIE
Jak porostou mzdy v roce 2017
Druhým rokem roste ekonomika a prostor pro zvyšování příjmů beze sporu je. Nechal bych na jednotlivých firmách, kolik svým zaměstnancům přidají, protože situace každé firmy je jiná.
Poskočit s minimální mzdou na 11 500 korun
Stovky odborářů z celé země se ve středu sešly v hale pražské Areny Sparta, aby se tam odborové svazy připravily na vyjednávání o zvýšení mezd v podnikatelské sféře pro příští rok. Stejně jako loni je svolala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Podle jejích předáků výdělky v Česku rostou pomalu.
Zaměstnanci si podle odborů zaslouží dobrou a spravedlivou mzdu, žádají proto také navýšení minimální mzdy, a to na 11 500 korun od 1. ledna z nynějších 9900 korun.
Vyjednávání odborů o minimální mzdě
„Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Doplnil, že současné vládě je za její přístup třeba poděkovat. Dynamika růstu se podle něj ale může dál zvyšovat.
Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun. Kdyby se měla zvednout minimální mzda na 11 500, byl by to patnáctiprocentní nárůst. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by taková situace byla mimo realitu. „Mzdy teď rostou přes čtyři procenta,“ upozornil s tím, že jejich návrh počítá se sedmi procenty.
Vývoj minimální mzdy v ČR
Zaměstnavatelé také argumentují tím, že pokud by minimální mzda rostla víc, povede to k zániku některých pracovních míst. A to konkrétně těch, za která se platí nejmíň – míst pro lidi s nízkou kvalifikací. „Přece ve firmě nemůžu nejvíc zvednout mzdy u nejméně kvalifikovaných pracovníků a zapomenout na nejkvalifikovanější, kteří mi táhnou firmu,“ podotknul Hanák.
Požadavek konfederace odborových svazů je neakceptovatelný i podle Hospodářské komory. „V rukách odborářské lobby se institut minimální mzdy stává nástrojem politických her, proto je potřeba zvyšování minimální mzdy odpolitizovat a navázat na reálný stav ve firmách,“
dodala komora.
O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. V koaliční dohodě se zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy.
„Očekávám, že vláda dosáhne svého požadavku, my jsme si mysleli, že toho lze dosáhnout dříve, bohužel to vypadá, že asi ne,“ řekl Středula. „Pokud bude přijato 11 tisíc, je to důležitý signál pro zaměstnance, stejně tak pro nás. Pro nás to znamená, že je tady další manko, další pětistovka. Uvidíme, jak to vláda bude myslet se skokem, mohlo by to znamenat, že na konci volebního období bude muset zvýšit minimální mzdu daleko dramatičtěji,“ dodal.
Analytik společnosti Deloitte David Marek míní, že zatímco předchozí zvyšování minimální mzdy přineslo akceptovatelnou nápravu po pěti letech stagnace parametru, požadavek na zvýšení minimální mzdy na 11 500 korun už je za hranicí, kde by mohly převládnout negativní efekty nad přínosy existence minimální mzdy. Takový krok by zvedl minimální mzdu na 40 procent průměrné mzdy, respektive 47,5 procenta mediánu mezd, což už je podle něj relativně vysoko.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) už za dva týdny přinese na vládu návrh zvýšit minimální pracovní příjem na rovných 11 tisíc. Vláda velmi pravděpodobně její plán přijme.
Většina lidí stále na průměrnou mzdu nedosáhne
Průměrná mzda v Česku stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta, na 27 297 korun. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let.
Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne. Medián mezd, tedy prostřední hodnota, ve druhém čtvrtletí činil 23 047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více. Medián představuje číslo, kdy přesně polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina nižší.