Česko chce od Unie podporu pro změny v DPH. Jinak může blokovat pravidla proti daňovým únikům

Česká republika by v pátek na jednání ministrů financí členských zemí EU mohla zablokovat přijetí nových pravidel, která mají usnadnit boj s daňovými úniky velkých firem. Návrh předložila Evropská komise v lednu a dosud se o něm vyjednávalo. Nyní ale českou podporu návrhu ministr Andrej Babiš spojuje se svou snahou získat možnost širšího využití systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH), známého jako „reverse charge“.

V anglicky psaném prohlášení, které ve středu ministerstvo financí zveřejnilo na svém webu, Babiš zdůraznil, že návrh nových pravidel proti firemním daňovým únikům podporuje. Jejich prosazení však svázal právě se svou snahou o reverse charge, kterou pokládá za významnou pro boj s podvody na DPH.

„Bez tohoto silného propojení se balíček proti neplacení přímých i nepřímých daní rozpadne,“ stojí v textu. Česko chce získat možnost pilotního projektu rozšíření systému přenesené daňové povinnosti a především možnost samo a rychle se rozhodovat v oblastech, kde zjistí závažné podvody s DPH. Evropská komise by měla v pátek přijít s analýzou této žádosti.

Jedno jednání za druhým

Novinářům Babiš řekl, že ještě před pátečním jednáním v Lucembursku se sejde s eurokomisařem pro finanční otázky, daně a cla Pierrem Moscovicim. „Pro nás je priorita a hlavní zájem prosadit ten pilot. Pro ostatní státy má samozřejmě korporátní daň větší cenu,“ poznamenal ministr Babiš.

O věci už prý také mluvil s Jeroenem Dijsselbloemem z Nizozemska, tedy ministrem financí nynější předsednické země EU. Nizozemské předsednictví EU tak o tvrdé české pozici ví, přesto doufá, že v pátek bude dosaženo „dobrého výsledku“, řekli agentuře ČTK nizozemští diplomaté. O lednovém návrhu komise už se ministři bavili v květnu, tehdy věc o měsíc odložili.

Co může být zablokováno

Návrh, který by ministr Babiš mohl zablokovat, obsahuje několik kroků, které mají bránit takzvanému agresivnímu daňovému plánování firem. Jsou mezi nimi například stropy omezující odpočitatelnost úroků nebo pravidla týkající se takzvaných hybridních nesouladů.

Uzavřeny či omezeny mají být stávající mezery, kdy firmy fakticky neplatí daně z dividend či kapitálových zisků a podobně. Plán také předpokládá „výstupní daň“ na intelektuální vlastnictví či patenty přesouvané z evropského prostředí do daňových rájů předtím, než společnostem začnou generovat zisky.

„Musím říct, že komise se nechová úplně vstřícně. Je vidět, že se snaží náš projekt nabourat,“ řekl Babiš novinářům v květnu. Už tehdy neoficiálně naznačoval, že by Praha mohla reagovat snahou zablokovat právě přijetí nových pravidel pro boj s daňovými úniky.

Výpadky z příjmů DPH – tedy rozdíl mezi očekávanými a skutečně vybranými penězi – loni v celé EU dosáhly téměř 165 miliard eur (skoro 4,5 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...