V ostravské huti pracuje přibližně sedm tisíc lidí, podobný počet zaměstnanců mají i v Třineckých železárnách. Pracovní místa může ohrozit dovoz levné oceli z Číny, jejíž zástupci nyní vyjednávají s Evropskou unií o udělení statusu tržního hospodářství. Pokud by byla Čína uznána za tržní ekonomiku, nemohlo by být evropské ocelářství chráněno před čínskými výrobky takzvaným antidumpingovým clem.
Hrozí ztráta 15 000 pracovních míst? Hutě a železárny se obávají Číny
Uvolnění trhu a příliv levných výrobků by byl podle mnohých likvidační pro většinu oceláren v Evropě. Čína totiž vyrábí i prodává mnohem levněji.
„Z hlediska naší firmy s udělením statusu tržního hospodářství nesouhlasíme. Již v minulosti naše společnost ztratila své tradiční trhy na Středním východě a v severní Africe. Stalo se tak kvůli masivním importům levných čínských trubek,“ uvedla Zuzana Blahútová, ředitelka pro prodej, ArcelorMittal Tubular Products Ostrava.
V hutích a železárnách se bojí o práci (zdroj: ČT24)
Podle oceláře Zdeňka Demka se v ostravských hutích již rozebírá situace, co bude dál. „Situace je špatná, máme strach,“ potvrdil. Demkova rodina je s výrobou oceli spojena už po tři generace. Sám Zdeněk Demek se výrobě trubek věnuje už 34 let.
Ztrátou práce mohou být ohroženy tisíce zaměstnanců
Zatímco v Moravskoslezském kraji by pád ocelářství znamenal konec minimálně patnácti tisíc
pracovních míst, v celé Evropě by šlo o téměř desetinásobek. Proto se Číny bojí i europoslanci. Podle Jiřího Ovčáčka, mluvčího prezidenta Miloše Zemana, má však hlava státu jiný názor.
„Pan prezident podporuje udělení statusu tržní ekonomiky Čínské lidové republice,“ sdělil mluvčí.
Například europoslanec Pavel Telička (nestr. za ANO) s tím ale nesouhlasí. „Čínský prezident toto otevřel při jednáních s prezidentem Zemanem. Nevím, jestli změní názor. Ale určitě ten jeho názor není ten správný,“ doplnil.
Evropská komise nedávno ukončila veřejnou konzultaci v oblasti dopadů případného uznání Číny za tržní ekonomiku. Výsledky se aktuálně zpracovávají, jejich zveřejnění je naplánováno na červen. Komise musí do prosince rozhodnout, zda Číně status udělí. V případě, že se tak stane, omezilo by to pravomoci EU na uvalení cel na příliš levný dovoz z Číny.
Podle českých europoslanců Čína status tržního hospodářství v současné době nesplňuje. „Prioritou unie musí být ochrana domácího prostředí, ať už ocelářského, keramického či papírenského průmyslu, který musí čelit neférovým konkurenčním tlakům nebo nekalým praktikám. Proto je pro nás nezbytné, abychom si i do budoucna ponechali v EU možnost uplatnit stejně efektivní antidumpingová opatření, jako máme dnes,“ uvedla europoslankyně Dita Charanzová (ANO).
„My vítáme Čínu jako prosperující ekonomiku, je jejím objektivním zájmem dodávat na co nejvíc trhů. To vymýcení chudoby, ke kterému tam v posledních letech dochází, je neuvěřitelné,“ říká komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. Má ale obavy, jaký dopad by udělení statusu v současné době mělo hlavně na oceláře.
„Dokud se s Čínou nepodaří dohodnout, že by se to například ocelářského průmyslu netýkalo, dokud komise nevyvrátí naše obavy, že to může znamenat ztrátu milionů pracovních míst, tak s tím nemůžeme souhlasit,“ dodala.
Čína chce status tržního hospodářství
Když Čína v roce 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), její členové oznámili, že Peking ještě neukončil proces přechodu k tržnímu hospodářství. Čína tehdy umožnila ostatním členům WTO uplatňovat vůči jejímu vývozu opatření vztahující se na netržní hospodářství. V praxi to znamenalo vyšší antidumpingová cla.
Čína ale tvrdí, že její přístupový protokol k WTO z roku 2001 stanovuje, že přechod země k tržnímu hospodářství bude po 11. prosinci 2016 automaticky uznán. Země však nyní splňuje pouze jediné z pěti technických kritérií EU, kterými Unie definuje tržní hospodářství.