ČSA získají sedm letadel, koupí ale jen jedno

2 minuty
ČSA získají sedm letadel
Zdroj: ČT24

České aerolinie získají sedm nových letounů. Dohodly se na kompromisním řešení smlouvy s Airbusem z roku 2008. Na moderní stroje A320 NEO ale zatím nemají peníze - sedm strojů by totiž stálo 19 miliard. Koupí proto jen jeden a ostatní si pronajmou. O kontraktu informovaly Hospodářské noviny.

České aerolinky jsou k nákupu nových strojů zavázány kvůli devět let staré smlouvě. Ta je ale podle odborníků nevýhodná. ČSA totiž nové letouny nepotřebuje a navíc na ně nemá peníze.  

Původní smlouva, která se datuje k roku 2008, zavazovala ČSA odkoupit sedm letadel. To by v aktuálních tržních podmínkách a finanční situaci ČSA bylo naprosto neschůdné.
Tomáš Menčík
analytik společnosti Cyrrus

Nová dohoda by tedy měla být velkým kompromisem. „Téměř po roce jednání se podařilo společným úsilím Travel Servicu a managementu ČSA dosáhnout s Airbusem dohody,“ řekl Hospodářským novinám Jiří Šimáně, spolumajitel firmy Travel Service. Ta je třetinovým akcionářem ČSA.

 „U sedmi nových letadel Airbus A320neo budeme využívat jak operativní, tak finanční leasing. Konkrétní podobu budeme upřesňovat v průběhu následujících dvou let,“ řekl mluvčí ČSA Daniel Šabík. Letadla se do flotily dostanou postupně kolem roku 2021, kdy nahradí sedm v současnosti používaných strojů Airbus A319 po skončení jejich operativního
leasingu.

ČSA
Zdroj: ČT24

Při operativním leasingu je vlastníkem letadla leasingová firma a provozovatelem letecká společnost, která si ho na základě leasingové smlouvy dlouhodobě pronajímá. Při finančním leasingu je provozovatel letadla i jeho majitelem.

„Nová smlouva s Airbusem je dalším milníkem v restrukturalizaci společnosti. S novým typem neo dostaneme nejmodernější úsporná letadla Airbus nové generace,“ dodal předseda představenstva Českých aerolinií Jozef Sinčák.

České aerolinie mají v současné době 16 letadel. Před třemi lety jich měly ale 33. Firma totiž přišla o stroje na středně dlouhé lety, kterými byl Boeing 737 a Airbus 320. „Museli prodat svoje letadla, přejít na úplně jiný byznys model. To, že se společnost smrskla, je jenom logickým důsledkem ekonomické krize,“ řekl Menčík.

Po letech skončila firma v zisku

ČSA v loňském roce po dlouhých osmi letech vykázaly provozní zisk 250 miliónů korun (celkový zisk 223 milionů). O rok dříve skončily v provozní ztrátě 598 milionů korun (celkový výsledek hospodaření mínus 631 milionů). 

Zlepšení své ekonomiky připisuje společnost opatřením podle restrukturalizačního plánu, především snížením kapacity flotily o šest airbusů A320, snížením počtu zaměstnanců či snížením provozních nákladů. Dále to bylo zjednodušení obchodního modelu či například zúžení cenového rozpětí letenek, které vedly podle předsedy představenstva ČSA Jozefa Sinčáka k meziročně vyššímu průměrnému výnosu z prodaných letenek a lepší obsazenosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...