Stávková pohotovost zavládne zřejmě od pátku v celém OKD

Horničtí odboráři v pátek na svém sněmu podle všeho rozhodnou o rozšíření stávkové pohotovosti, která od úterý platí na Dole Paskov (Důlní závod 3), na všechny závody OKD. Odbory žádají od zaměstnavatele informace, podnikatelský záměr na letošní rok a také schválení sociálního programu pro celou firmu, v níž se chystá hromadné propouštění.

Vyhlášení stávkové pohotovosti v celém OKD podle předsedy Sdružení hornických odborů OKD Jaromíra Pytlíka zřejmě nic neodvrátí. „Já myslím, že do pátku nepřijdou nějaké informace závratného charakteru, tak se domnívám, že je to celkem jednoznačné,“ řekl Pytlík. Rozšíření stávkové pohotovosti na celé OKD očekává i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Své požadavky už odbory vedení firmy předaly. „Chceme informace, byznys plán, chceme, aby sociální program byl na celé OKD, a samozřejmě, aby zajistili prostředky na sociální program,“ řekl Pytlík. Stávková pohotovost na Dole Paskov platí zatím do 30. dubna.

Odborový předák Dolu Paskov Rostislav Palička v úterní Devadesátce připomněl, že nikdo nechce nic jiného, než co již bylo zaměstnancům garantováno kolektivní smlouvou v roce 2013. „Pokud bychom se nedohodli v době stávkové pohotovosti, předpokládám, že v květnu proběhne hlasování ke stávce, a bude záležet na vyjádření zaměstnanců a od toho se budou odvíjet další kroky odborové organizace,“ uvedl Palička.

Podle mluvčího OKD Ivo Čelechovského je pro firmu pozitivní to, že získala vyjádření o udržitelnosti podniku, takzvaný Going Concern. „Pro OKD z toho konkrétně vyplývá úkol připravit ekonomicky udržitelný podnikatelský plán se zaměřením na roky 2016 a 2017,“ uvedl.

Napětí sílí

Generální ředitel OKD Dale Ekmark na začátku měsíce v Karviné řekl, že OKD do tří let propustí polovinu zaměstnanců, tedy 5000 až 6000 lidí. Ministerstvo průmyslu tento týden uvedlo, že vedení OKD tuto informaci vzalo zpět a nové číslo oznámí do měsíce. Podle mluvčího OKD Iva Čelechovského vedení firmy vyvíjí maximální úsilí, aby zajistilo finanční zdroje na pokrytí sociálního programu.

Práce v dole
Zdroj: ČT24

I s pracovníky dodavatelských firem nyní v OKD pracuje asi dvanáct tisíc lidí, podle představitelů Moravskoslezského kraje jsou však v regionu ohroženy další tisíce míst v návazných profesích. Na konci ledna činila nezaměstnanost v kraji 8,7 procenta, práci nemělo více než 73 500 lidí.

OKD má existenční problémy, těžba je pro firmu kvůli klesajícím cenám uhlí
ztrátová i přes zavádění úsporných opatření. Kromě Dolu Paskov se chystá zavřít i doly Lazy a Darkov. 

Novým vlastníkem těžební společnosti NWR, pod kterou patří moravskoslezská firma OKD, se zárověň stala skupina Ad Hoc Group sdružující tři britské investiční společnosti. Ta uvedla, že nadále hodlá podporovat OKD a spolupracovat s vládou a zainteresovanými stranami na stabilizaci podniku.

Vláda čeká na návrhy nových akcionářů

Vláda počká, s jakými návrhy k útlumu těžby v černouhelné firmě OKD přijdou noví akcionáři jejího vlastníka NWR, shodli se ministři průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a financí. „Na našem dosavadním přístupu se nic nemění. Stále očekáváme, s jakými návrhy přijde druhá strana. Platí naše stanovisko, že jsme připraveni podílet se na řešení sociální situace v regionu. Vládní opatření ve prospěch propuštěných horníků ale v žádném případě nelze interpretovat jako ochotu poskytnout veřejnou podporu OKD,“ uvedl ministr Jan Mládek (ČSSD).

Dobrou zprávou ve zveřejněných loňských hospodářských výsledcích NWR podle Mládka je, že NWR měla ke konci roku zásobu hotovosti 85,9 milionu eur (2,3 miliardy korun). „Pokud byla společnost schopna vyplácet poměrně vysoké odstupné svým bývalým manažerům, nevidím důvod, proč by ho nemohla vyplácet i horníkům,“ dodal ministr. 

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) doufá, že nové vedení poskytne přesná čísla a harmonogram propouštění horníků.

Analytici míní, že změna akcionářské struktury NWR by nakonec mohla přinést jednání s českou vládou o zachování pracovních míst v dolech OKD. „Noví majoritní akcionáři by totiž mohli začít prosazovat více konstruktivní zájmy,“ míní analytik společnosti Colosseum František Bostl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...