Stávková pohotovost zavládne zřejmě od pátku v celém OKD

Horničtí odboráři v pátek na svém sněmu podle všeho rozhodnou o rozšíření stávkové pohotovosti, která od úterý platí na Dole Paskov (Důlní závod 3), na všechny závody OKD. Odbory žádají od zaměstnavatele informace, podnikatelský záměr na letošní rok a také schválení sociálního programu pro celou firmu, v níž se chystá hromadné propouštění.

Vyhlášení stávkové pohotovosti v celém OKD podle předsedy Sdružení hornických odborů OKD Jaromíra Pytlíka zřejmě nic neodvrátí. „Já myslím, že do pátku nepřijdou nějaké informace závratného charakteru, tak se domnívám, že je to celkem jednoznačné,“ řekl Pytlík. Rozšíření stávkové pohotovosti na celé OKD očekává i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Své požadavky už odbory vedení firmy předaly. „Chceme informace, byznys plán, chceme, aby sociální program byl na celé OKD, a samozřejmě, aby zajistili prostředky na sociální program,“ řekl Pytlík. Stávková pohotovost na Dole Paskov platí zatím do 30. dubna.

Odborový předák Dolu Paskov Rostislav Palička v úterní Devadesátce připomněl, že nikdo nechce nic jiného, než co již bylo zaměstnancům garantováno kolektivní smlouvou v roce 2013. „Pokud bychom se nedohodli v době stávkové pohotovosti, předpokládám, že v květnu proběhne hlasování ke stávce, a bude záležet na vyjádření zaměstnanců a od toho se budou odvíjet další kroky odborové organizace,“ uvedl Palička.

Podle mluvčího OKD Ivo Čelechovského je pro firmu pozitivní to, že získala vyjádření o udržitelnosti podniku, takzvaný Going Concern. „Pro OKD z toho konkrétně vyplývá úkol připravit ekonomicky udržitelný podnikatelský plán se zaměřením na roky 2016 a 2017,“ uvedl.

Napětí sílí

Generální ředitel OKD Dale Ekmark na začátku měsíce v Karviné řekl, že OKD do tří let propustí polovinu zaměstnanců, tedy 5000 až 6000 lidí. Ministerstvo průmyslu tento týden uvedlo, že vedení OKD tuto informaci vzalo zpět a nové číslo oznámí do měsíce. Podle mluvčího OKD Iva Čelechovského vedení firmy vyvíjí maximální úsilí, aby zajistilo finanční zdroje na pokrytí sociálního programu.

Práce v dole
Zdroj: ČT24

I s pracovníky dodavatelských firem nyní v OKD pracuje asi dvanáct tisíc lidí, podle představitelů Moravskoslezského kraje jsou však v regionu ohroženy další tisíce míst v návazných profesích. Na konci ledna činila nezaměstnanost v kraji 8,7 procenta, práci nemělo více než 73 500 lidí.

OKD má existenční problémy, těžba je pro firmu kvůli klesajícím cenám uhlí
ztrátová i přes zavádění úsporných opatření. Kromě Dolu Paskov se chystá zavřít i doly Lazy a Darkov. 

Novým vlastníkem těžební společnosti NWR, pod kterou patří moravskoslezská firma OKD, se zárověň stala skupina Ad Hoc Group sdružující tři britské investiční společnosti. Ta uvedla, že nadále hodlá podporovat OKD a spolupracovat s vládou a zainteresovanými stranami na stabilizaci podniku.

Vláda čeká na návrhy nových akcionářů

Vláda počká, s jakými návrhy k útlumu těžby v černouhelné firmě OKD přijdou noví akcionáři jejího vlastníka NWR, shodli se ministři průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a financí. „Na našem dosavadním přístupu se nic nemění. Stále očekáváme, s jakými návrhy přijde druhá strana. Platí naše stanovisko, že jsme připraveni podílet se na řešení sociální situace v regionu. Vládní opatření ve prospěch propuštěných horníků ale v žádném případě nelze interpretovat jako ochotu poskytnout veřejnou podporu OKD,“ uvedl ministr Jan Mládek (ČSSD).

Dobrou zprávou ve zveřejněných loňských hospodářských výsledcích NWR podle Mládka je, že NWR měla ke konci roku zásobu hotovosti 85,9 milionu eur (2,3 miliardy korun). „Pokud byla společnost schopna vyplácet poměrně vysoké odstupné svým bývalým manažerům, nevidím důvod, proč by ho nemohla vyplácet i horníkům,“ dodal ministr. 

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) doufá, že nové vedení poskytne přesná čísla a harmonogram propouštění horníků.

Analytici míní, že změna akcionářské struktury NWR by nakonec mohla přinést jednání s českou vládou o zachování pracovních míst v dolech OKD. „Noví majoritní akcionáři by totiž mohli začít prosazovat více konstruktivní zájmy,“ míní analytik společnosti Colosseum František Bostl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...