Horničtí odboráři v pátek na svém sněmu podle všeho rozhodnou o rozšíření stávkové pohotovosti, která od úterý platí na Dole Paskov (Důlní závod 3), na všechny závody OKD. Odbory žádají od zaměstnavatele informace, podnikatelský záměr na letošní rok a také schválení sociálního programu pro celou firmu, v níž se chystá hromadné propouštění.
Stávková pohotovost zavládne zřejmě od pátku v celém OKD
Vyhlášení stávkové pohotovosti v celém OKD podle předsedy Sdružení hornických odborů OKD Jaromíra Pytlíka zřejmě nic neodvrátí. „Já myslím, že do pátku nepřijdou nějaké informace závratného charakteru, tak se domnívám, že je to celkem jednoznačné,“ řekl Pytlík. Rozšíření stávkové pohotovosti na celé OKD očekává i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Své požadavky už odbory vedení firmy předaly. „Chceme informace, byznys plán, chceme, aby sociální program byl na celé OKD, a samozřejmě, aby zajistili prostředky na sociální program,“ řekl Pytlík. Stávková pohotovost na Dole Paskov platí zatím do 30. dubna.
Odborový předák Dolu Paskov Rostislav Palička v úterní Devadesátce připomněl, že nikdo nechce nic jiného, než co již bylo zaměstnancům garantováno kolektivní smlouvou v roce 2013. „Pokud bychom se nedohodli v době stávkové pohotovosti, předpokládám, že v květnu proběhne hlasování ke stávce, a bude záležet na vyjádření zaměstnanců a od toho se budou odvíjet další kroky odborové organizace,“ uvedl Palička.
Podle mluvčího OKD Ivo Čelechovského je pro firmu pozitivní to, že získala vyjádření o udržitelnosti podniku, takzvaný Going Concern. „Pro OKD z toho konkrétně vyplývá úkol připravit ekonomicky udržitelný podnikatelský plán se zaměřením na roky 2016 a 2017,“ uvedl.
Napětí sílí
Generální ředitel OKD Dale Ekmark na začátku měsíce v Karviné řekl, že OKD do tří let propustí polovinu zaměstnanců, tedy 5000 až 6000 lidí. Ministerstvo průmyslu tento týden uvedlo, že vedení OKD tuto informaci vzalo zpět a nové číslo oznámí do měsíce. Podle mluvčího OKD Iva Čelechovského vedení firmy vyvíjí maximální úsilí, aby zajistilo finanční zdroje na pokrytí sociálního programu.
I s pracovníky dodavatelských firem nyní v OKD pracuje asi dvanáct tisíc lidí, podle představitelů Moravskoslezského kraje jsou však v regionu ohroženy další tisíce míst v návazných profesích. Na konci ledna činila nezaměstnanost v kraji 8,7 procenta, práci nemělo více než 73 500 lidí.
OKD má existenční problémy, těžba je pro firmu kvůli klesajícím cenám uhlí
ztrátová i přes zavádění úsporných opatření. Kromě Dolu Paskov se chystá zavřít i doly Lazy a Darkov.
Novým vlastníkem těžební společnosti NWR, pod kterou patří moravskoslezská firma OKD, se zárověň stala skupina Ad Hoc Group sdružující tři britské investiční společnosti. Ta uvedla, že nadále hodlá podporovat OKD a spolupracovat s vládou a zainteresovanými stranami na stabilizaci podniku.
Vláda čeká na návrhy nových akcionářů
Vláda počká, s jakými návrhy k útlumu těžby v černouhelné firmě OKD přijdou noví akcionáři jejího vlastníka NWR, shodli se ministři průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a financí. „Na našem dosavadním přístupu se nic nemění. Stále očekáváme, s jakými návrhy přijde druhá strana. Platí naše stanovisko, že jsme připraveni podílet se na řešení sociální situace v regionu. Vládní opatření ve prospěch propuštěných horníků ale v žádném případě nelze interpretovat jako ochotu poskytnout veřejnou podporu OKD,“ uvedl ministr Jan Mládek (ČSSD).
Dobrou zprávou ve zveřejněných loňských hospodářských výsledcích NWR podle Mládka je, že NWR měla ke konci roku zásobu hotovosti 85,9 milionu eur (2,3 miliardy korun). „Pokud byla společnost schopna vyplácet poměrně vysoké odstupné svým bývalým manažerům, nevidím důvod, proč by ho nemohla vyplácet i horníkům,“ dodal ministr.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) doufá, že nové vedení poskytne přesná čísla a harmonogram propouštění horníků.
Analytici míní, že změna akcionářské struktury NWR by nakonec mohla přinést jednání s českou vládou o zachování pracovních míst v dolech OKD. „Noví majoritní akcionáři by totiž mohli začít prosazovat více konstruktivní zájmy,“ míní analytik společnosti Colosseum František Bostl.