Penzijní fondy se udrží nad inflací: Výnos může dosáhnout i víc než procenta

Roční výnosy transformovaných penzijních fondů mohou převýšit inflaci a pohybovat se okolo jednoho procenta. Asociace penzijních společností vychází z výsledku fondů za loňský rok, kdy jim klesl zisk o 676 milionů na celkem 3,74 miliardy korun. Účastnické fondy pak v průměru vykázaly zhodnocení 0,79 procenta.

  • Původně se uzavíraly smlouvy o penzijním připojištění na dobrovolné spoření. Bylo možné je uzavírat do 30. listopadu 2012.
  • Penzijní reforma zavedla systém druhého a třetího pilíře. Připojištění spadá pod třetí a původní smlouvy přešly do transformovaných fondů.
  • Od ledna 2013 je tak možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření v účastnických fondech. To je oproti předchozímu stavu jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. 
  • Nové účastnické fondy už neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech.

Celkem si koncem roku u penzijních společností spořilo na penzi 4,709 milionu účastníků. Většina z nich využívá transformovaný fond penzijního připojištění, jde o 4,257 milionu lidí. V doplňkovém penzijním spoření v účastnických fondech, které vytvořila reforma od roku 2013, je 368 tisíc lidí.

Ve druhém pilíři bylo loni evidováno přes 84 tisíc lidí. Od začátku letošního roku se již noví zájemci nemohou hlásit. Vláda Bohuslava Sobotky totiž prosadila jeho zrušení. V červenci letošního roku vstoupí do likvidace, poslední fond by měl zaniknout nejpozději v lednu 2017. Naspořené peníze si mohou lidé nechat vrátit, ale také převést do fondů třetího pilíře.

Ve starých fondech ubylo méně lidí

Jelikož se do transformovaných fondů nemohou lidé nově hlásit, dochází postupně k úbytku účastníků tohoto druhu dobrovolného spoření. V loňském roce se jejich pokles zmírnil na šest procent. Naopak v případě účastnických fondů dosáhla dynamika přírůstku hodnoty šedesát procent.

„Tempo snižování počtu účastníků se v loňském roce mírně zpomalilo, což je dobrá zpráva. Stále ale v systému účastníci ubývají, protože účastníci čerpající dávky z již uzavřených transformovaných fondů převyšují počet účastníků vstupujících do účastnických fondů. Předpokládáme, že nové legislativní úpravy ve třetím pilíři tempo úbytku ještě zpomalí,“ komentoval čísla prezident asociace Aleš Poklop. Viditelný dopad nových úprav je vidět v zájmu lidí o tzv. dětské penzijní spoření. „Lidi se o něj zajímají a za trh už evidujeme počet smluv v řádech tisíců,“ dodal.

Průměrné zhodnocení účastnických fondů dosáhlo 0,79 procenta

Výsledky transformovaných fondů předpovídají, že roční výnosy pro účastníky převýší inflaci a budou kolem procenta. Účastnické fondy pak v průměru vykázaly zhodnocení 0,79 procenta. Od svého založení jsou všechny v plusu.

Sedm z 27 účastnických fondů vykázalo v závěru roku záporný výnos. Až na jedinou výjimku se ale pohybovaly na úrovni desetin procenta.

Příčinu loňského výsledku vidí Asociace penzijních společností v rozkolísanosti kapitálových trhů, která ovlivnila nejen hodnoty akcií, ale i dluhopisů. Upozorňuje i na dlouhodobou situaci na finančních trzích, kde převládají extrémně nízké úrokové sazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 13 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 20 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 20 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...