Export tuzemských firem v přeshraničním pojetí dosáhl loni rekordních 3,89 bilionu korun, meziročně o 7,2 procenta více. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské unie tak loni dál rostla, mířilo tam již 83,3 procenta tuzemského vývozu. Naopak vývoz do Ruska se propadl o 30,9 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Průmyslová výroba v Česku loni meziročně stoupla o 4,4 procenta, nicméně výsledky za prosinec analytiky zklamaly.
Export do Německa loni vzrostl o 8,7 procenta na 1,26 bilionu korun. Rychle rostl vývoz na Slovensko, meziročně o 14,3 procenta. Do Velké Británie tuzemské firmy vyvezly o 11,9 procenta víc zboží. Dovoz do Česka se loni meziročně zvýšil v přeshraničním pojetí o osm procent. Import z Číny vyskočil o 28 procent.
„Aktuální data potvrzují výraznou konkurenceschopnost našich firem v oblasti exportu a schopnost udržet si pozice zejména na náročných evropských trzích. Částečně tomu nahrává nízce nastavený kurz koruny a na straně druhé proaktivní politika vlády v ekonomické diplomacii,“ uvedl mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.
Podle šetření svazu největší exportní a investiční potenciál vývozci vidí v zemích bývalého Sovětského svazu, v oblasti Dálného Východu, Latinské Ameriky a Afriky.
A českým vývozcům pomohla i dlouhodobě nízká cena ropy. „Mimořádně příznivá byla ta situace i v tom, že nám nízké ceny ropy snižují vstupní náklady a tím jsme se dostali na mnoho dalších trhů,“ říká předseda Asociace exportérů Jiří Grund.
Přeshraniční pojetí zahraničního obchodu vypovídá o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda se uskuteční obchod mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje hodnoty obchodu. Naproti tomu národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy i o obchodní bilanci zahraničního obchodu ČR. Sleduje skutečný obchod se mezi českými a zahraničními subjekty.
Průmysl si vede stále dobře
Průmyslová výroba v Česku pak loni meziročně stoupla o 4,4 procenta. Navázala tím na růst z roku 2014. Tržby z průmyslové činnosti stouply loni o 2,5 procenta a hodnota nových zakázek o 5,9 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
Tahoun průmyslu, automobilová výroba, si nadále vedl dobře, když meziročně vzrostl o 12,4 procenta.
Za samotný prosinec průmyslová výroba sice meziročně reálně vzrostla o 0,7 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů ale klesla o 1,7 procenta. Zaostala tak výrazně za tržním očekáváním, z pohledu meziroční dynamiky očištěné o efekt počtu pracovních dní byla pak dynamika dokonce záporná, což představuje nejslabší hodnotu v roce 2015. Podle analytiků jsou ale na vině spíše jednorázové vlivy a nejedná se o změnu příznivého trendu.
„Prosincový propad průmyslové výroby je dle ČSÚ částečně ovlivněn zvýšeným čerpáním celozávodních dovolených. Tyto efekty dokáží meziroční dynamiku průmyslu citelně ovlivnit, nicméně jsou více pozorované během letních měsíců (např. –3,4 % v srpnu 2014) a v prosinci nebývají natolik významné. Zároveň ale nadále platí, že je průmyslová produkce od září negativně ovlivněna dočasnou odstávkou provozů v Jaderné elektrárně Dukovany a v odvětví výroba chemických látek z důvodu oprav chemičky Unipetrol po srpnové havárii. Ty meziroční hodnoty také ovlivňují negativně,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Analytici: Slabší hodnoty zatím nesvědčí o nepříznivém trendu pro průmysl
Slabší prosincové hodnoty průmyslové produkce tak zatím není podle Seidlera nutné interpretovat negativně, jelikož se pravděpodobně jedná o kombinaci jednorázových vlivů, nikoli o změnu v příznivém trendu, kterému nasvědčuje i nadále pozitivní vývoj předstihových indikátorů. Pokračující příznivý vývoj naznačují i nové zakázky ze zahraničí, které meziročně vzrostly o 7,2 procenta, což je pouze nepatrně pod celoročním osmiprocentním průměrem. „Do jaké míry však začíná být průmyslová výroba ovlivněna slabším vývojem v zahraničí tak bude možné rozpoznat spíše až příští měsíc,“ dodává Seidler.
Průmyslu bude podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela pomáhat stabilní růst vnější poptávky, který se bude projevovat v rostoucích exportech. „Na druhou stranu budou působit vyšší dovozy, které bude tlačit domácí poptávka. Zahraniční obchod by si tak měl udržet přibližně stejný přebytek jako v loňském roce,“ říká.
Stavebnictví táhly inženýrské stavby
Stavební produkce v Česku loni meziročně stoupla reálně o 5,5 procenta, v prosinci byla vyšší o 3,4 procenta. V obou případech se na růstu podílely zejména inženýrské stavby, informoval ČSÚ. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů loňské stavebnictví vzrostlo o 5,6 procenta a v posledním loňském měsíci o dvě procenta. Meziměsíčně byla stavební produkce v prosinci po očištění od sezonních vlivů nižší o 0,3 procenta.
Produkce u pozemního stavitelství loni meziročně stoupla o 0,6 procenta, v inženýrském o 16,4 procenta. Úřady loni vydaly 80 478 stavebních povolení, tedy o 1,4 procenta více než o rok dříve. Počet bytů, které stavbaři začali v roce 2015 stavět, se meziročně zvýšil o 8,3 procenta na 26 378. Přibylo i dokončených bytů, a to o 4,8 procenta na 25 094.
„České stavebnictví potvrdilo nastartované pokrizové oživení. Rychlému růstu inženýrského stavitelství pomohly zejména veřejné zakázky a dočerpávání evropských fondů před koncem roku,“ sdělil ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek. Letos podle něj české stavebnictví poroste i nadále. „Nicméně zvyšování výkonu bude pozvolnější a na rozdíl od loňského roku bude více taženo privátními investicemi,“ dodal.
Analytici: Uvidí se, jak obstojí stavebnictví bez dotací
Výrazně horší čísla než loni očekává generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec za letošní rok. „Jednak skončí efekt peněz z Bruselu a velkou hrozbou jsou i problémy kolem posuzování vlivů staveb na životní prostředí, takzvaný proces EIA. Pokud Česko nevyjedná s Bruselem co nejdříve výjimku, reálně hrozí, že by stavebnictví letos přišlo o desítky miliard korun,“ uvedl.
„V letošním roce se uvidí, jestli české stavebnictví obstojí i bez podpory evropských dotací. Důležité bude, zda pozemní stavitelství vykazovalo loni tak bezkrevný růst ze samé podstaty věci, nebo prostě jen proto, že firmy přesměrovaly kapacity kvůli dočerpávání evropských peněz do inženýrského stavitelství. Druhá možnost by byla pochopitelně příznivější,“ doplnil hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
