Řekové se zatím vyhnou bankrotu, dostanou dalších 130 miliard eur

Brusel - Řekové mohou začít dostávat peníze z druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur. Ten odsouhlasili ministři financí eurozóny v reakci na to, že se k výměně řeckých dluhopisů přihlásilo dost soukromých věřitelů. Seškrtání značné části řeckého dluhu privátní sférou bylo jednou z klíčových podmínek záchranného balíku - 86 procent soukromých věřitelů stačí k tomu, aby země odvrátila hrozbu bezprostředního bankrotu. Na dluhopisech budou věřitelé část peněz tratit. Řecká vláda chce ale využitím legislativní doložky donutit ke stejnému kroku i zbývajících 14 procent z nich. Všichni by pak Řecku prominuli víc než polovinu dluhu. Zpravodaj ČRo Pavel Novák nadšení brzdí s odůvodněním, že ministři pouze řekli, že Řekové splnili podmínky.

Podle prohlášení šéfa Euroskupiny Jeana-Claudea Junckera jsou podmínky pro uvolnění peněz z balíku splněny. Atény mohou z balíku pomoci od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu v první fázi získat 35,5 miliardy eur. Řecko potřebuje splatit část svých dluhů 20. března. 

V řeckých vládních kruzích zavládl optimismus, levice však tuto dohodu kritizuje, protože výměna dluhopisů podle ní způsobí krach řeckých penzijních fondů. Řečtí ekonomové považují tento odpis státního dluhu za historický počin, který dává Řecku možnost překonat obrovské ekonomické problémy, a zároveň zdůrazňují, že je to poprvé, co byl odepsán tak velký státní dluh, aniž by došlo k neřízenému bankrotu.

Evangelos Venizelos, řecký ministr financí:

„Tahle obrovská a komplikovaná operace razantně sníží veřejný dluh. Pokud všechno půjde dobře, budeme moct lidem oznámit, že dluh klesne o víc než 105 miliard euro.“

Řekové už dříve oznámili, že investoři držící až 95,7 procent dluhů nacházejících se v privátních rukou vymění dluhopisy za nové s novými podmínkami. Výměnou za to investoři získají až 30 miliard eur a 5,5 miliardy eur úroků.

Obří výměna řeckých dluhů byla hlavní zprávou světových médií. Jejich analytici ovšem nadšením nehýří: „Nezapomeňme, že Řecko je pátým rokem v recesi a nezaměstnanost je kolem 20 procent,“ tvrdí analytik tiskové agentury AP.

Fitch zařadil řecký rating dočasně do platební neschopnosti 

Mezinárodní ratingová agentura Fitch dnes podle očekávání umístila řecký úvěrový rating dočasně do kategorie „omezené platební neschopnosti“. Jako poslední ze tří velkých agentur tím reagovala na dohodu Řecka se soukromými věřiteli, která předpokládá seškrtání jeho dluhu o zhruba 105 miliard eur (2,6 bilionu Kč). 

Fitch před dvěma týdny snížil úvěrovou známku Řecka na C z dosavadního stupně CCC a dodal, že kvůli výměně dosavadních řeckých dluhopisů za nové o zhruba poloviční nominální hodnotě brzy přeřadí řecký rating do kategorie „restricted default“. K témuž kroku již v minulých dnech přistoupily konkurenční agentury Standard & Poor's a Moody's. 

Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank

„Je mnohem realističtější scénář, že Řecko nějakou formou zbrankrotuje dřív nebo později.“

Fitch dnes sdělil, že jakmile bude výměna dluhopisů dokončena a nové cenné papíry vydány věřitelům, udělí Řecku nový rating. Ten by se měl pohybovat v dolní části spekulativního pásma. 

ISDA: Výměna řeckých dluhopisů je „úvěrová událost“ 

Okolnosti výměny řeckých dluhopisů zakládají „úvěrovou událost“, která umožňuje nárokovat proplacení pojistek CDS proti jejich nesplacení. Sdělilo to dnes večer Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Výměnou dluhopisů se sníží dluh Řecka u soukromých věřitelů, kteří na nominální hodnotě nových obligací ztratí 53,5 procenta a celkově přijdou až o 74 procent investic. ISDA uvedla, že její výbor „se jednomyslně usnesl, že u Řecké republiky nastala ˙událost úvěrové restrukturalizace˙“. Rozhodl tak proto, že Atény uplatní legislativní doložku, která umožní vnutit výměnu dluhopisů i těm věřitelům, kteří své dluhopisy do výměnné transakce nepřihlásili.  Znamená to, že vlastníci pojistek CDS budou moci uplatnit nároky na náhradu ztrát.

2. května 2010 - Řecku byla schválena tříletá pomoc ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Podmínkou jejího poskytnutí byl tříletý plán rozpočtových škrtů a strukturálních reforem. 

12. března 2011 - Mimořádný summit eurozóny schválil snížení úroků z úvěrů Řecku a slíbil zemi více času na splacení úvěru - sedm let namísto původního 3,5 roku. 

22. července 2011 - Ministři eurozóny schválili nový záchranný program pro Řecko v objemu 109 miliard eur. Do pomoci se měl dobrovolně zapojit i soukromý sektor, proti čemuž se dlouhodobě stavěla Evropská centrální banka. 

27. října 2011 - Summit eurozóny skončil dohodou, podle níž banky odepíší přibližně 50 procent řeckých dluhů. Navrhnuto, že soukromému sektoru budou nabídnuta úvěrová zvýhodnění až 30 miliard eur, čímž velikost úvěru dosáhne asi 130 miliard eur (3,2 bilionu Kč), místo v červenci dohodnutých 109 miliard eur. 

21. února 2011 - Ministři financí eurozóny rozhodli, že Řecko dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. Dnes ministři financí eurozóny oznámili, že Řekové mohou dostat peníze z druhého balíku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 19 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...