Evropská komise ve své chystané koncepci boje s neplacením daně z přidané hodnoty (DPH) zváží klady a zápory systému přenesené daňové povinnosti z prodejce na odběratele. Koncept, označovaný jako „reverse charge“, dosud neúspěšně nabízel český ministr financí Andrej Babiš. Komise také posoudí, zda má smysl, aby systém začal v Česku fungovat v rámci takzvaného „pilotního projektu“.
O záměru EK informoval místopředseda komise pro euro Valdis Dombrovskis. Babiš uvedl, že Česko ve snaze o co nejširší zavedení systému podporuje 10 zemí, zatímce výrazně skeptických států je 7. Ty chce přesvědčit o výhodách ještě před dubnem, kdy se věcí budou znovu ministři financí zabývat. „Je úspěch, že se nám to podařilo prosadit k debatě,“ řekl Babiš. Ještě v říjnu minulého roku byly iniciativy Česka a některých dalších zemí odmítnuty.
Dombrovskis doplnil, že akční plán proti podvodům na DPH se bude zabývat také placením této daně při přeshraničních transakcích i způsoby, jak výběr daně zlepšit. Podle údajů komise bylo loni v Unii na DPH vybráno o 168 miliard eur méně, než vybráno být mělo. Rozdíl představuje více než 15 procent, většinou se jedná o záměrné jednání.
Rozhodovat rychle a nezávisle
Česko a další země chtějí podle slovenského minista financí Petra Kažimíra, který Babiše „opět hlasitě podpořil,“ především možnost autonomního a rychlého rozhodování v oblastech, kde jsou zjištěny závažné podvody s touto daní. Boj s daňovými úniky je jednou z priorit současného nizozemského předsednictví.
Praha by si pilotní projekt představovala obdobně tomu, jaký v roce 2008 chystala Komise pro Rakousko. Tehdy systém, proti kterému se postavily některé unijní státy, nakonec spuštěn nebyl.
Cesta k omezení podvodů a spekulací?
Přenesená daňová povinnost je založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Prodejce vystaví daňový doklad, kde proti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH. Místo toho uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel.
Cílem opatření je zamezit podvodům a spekulacím v souvislosti s platbou DPH, především u takzvaných karuselových podvodů. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.
