Udržení slabší koruny přišlo ČNB v listopadu na deset miliard

7 minut
Udržení slabší koruny přišlo ČNB v listopadu na deset miliard
Zdroj: ČT24

Česká národní banka v listopadu intervenovala proti posilující koruně v objemu zhruba 10 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech ČNB. V minulém roce šlo ale o jednu z menších částek, v srpnu vydala na udržení kurzu sto miliard. Devizové rezervy ČNB každopádně za loňský rok stouply o 14,6 miliardy eur, přitom v dřívějších letech rostly nejvýš o jednotky miliard eur.

Zatímco v říjnu se kurz koruny obešel bez zásahu národní banky, v listopadu už na devizovém trhu musela intervenovat. Režim intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 korun za euro. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera se očekával devizový nákup za 15 miliard korun.

„Zároveň byla zveřejněna prosincová velikost devizových rezerv ČNB, která meziměsíčně vzrostla o necelých 18 miliard korun. Ačkoli statistika devizových rezerv často neposkytuje správné informace ohledně výše intervencí, prosincové intervence se dle našich odhadů skutečně pohybovaly kolem 20 miliard korun,“ uvedl Seidler.

ČNB sice byla v listopadu aktivní na devizovém trhu, příliš práce tam ale asi neměla.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je patrné, že ČNB má situaci na devizovém trhu „poměrně pohodlně pod kontrolou a se svojí politikou devizových intervencí tak může být spokojena“. Velké objemy intervencí tak podle něj nejsou momentálně potřebné.

V roce 2015 musela ČNB kvůli kurzu nakupovat několikrát

Od listopadu 2013 už ČNB intervenovala za zhruba 400 miliard korun. Hned v úvodu nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. Delší dobu pak kurz držel trh. Intervence tak přišla až v červenci loňského roku v objemu zhruba 28 miliard korun a opakovala se i v dalších měsících. V srpnu ČNB nakoupila za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. Pokud by se potvrdil prosincový odhad hlavního ekonoma ING, celkově by suma intervencí ČNB v roce 2015 činila kolem 220 miliard korun, což by „překonalo i původní intenzivní intervence z listopadu 2013.“

Primárním cílem ČNB je udržovat cenovou stabilitu. „Intervence nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl již dříve ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub.

Před časem pak ČNB oznámila, že konec režimu devizových intervencí může přijít na přelomu roků 2016 a 2017. Zároveň ale centrální banka upozornila, že ukončení může zkomplikovat politika Evropské centrální banky. Ta nedávno dál snížila svou depozitní sazbu a prodloužila program nákupů dluhopisů.

„V tuto chvíli banka skutečně vysílá signály, že ten konec kurzového závazku se posouvá ke konci tohoto roku a možná i na začátek příštího. Pokud by bankovní rada zůstala ve stejném složení jako nyní, tak si troufnu tvrdit, že budou intervence pokračovat ještě příští rok,“ konstatuje hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Nicméně v polovině tohoto roku budou pravděpodobně dva členové bankovní rady obměněni. Podle Seidlera tak nelze skutečně vyloučit, že kurzový závazek může být ukončen již v druhé polovině letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
před 4 hhodinami

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
před 4 hhodinami

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
15:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
před 5 hhodinami

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
15:36Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
11:44Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Vyšší mýto dle Mátla zaplatí dva kilometry nové dálnice. Pocítí to zákazníci, varují dopravci

Vláda schválila zvýšení mýtných poplatků pro nákladní auta od začátku příštího roku. Náklady se promítnou do cen, varoval v Událostech, komentářích prezident Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Josef Melzer. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl řekl, že jde o určité navýšení rozpočtu, ale už nyní se podle něj staví dálnice rychleji než v přechozích letech.
před 11 hhodinami

Bílý dům zveřejnil akční plán pro AI. Chce dosáhnout „globální dominance“

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila plán politiky v oblasti umělé inteligence (AI), který definuje priority USA k dosažení „globální dominance“ v tomto odvětví. Plán počítá například s exportem americké technologie AI do zahraničí a s tvrdým postupem proti státním zákonům, které jsou považovány za příliš restriktivní a brání jejímu rozvoji.
včera v 17:15
Načítání...